Reportéři ČT: Slovensko zažilo vlnu zatýkání. Podle opozice se jedná o politickou vendetu

Nahrávám video
Reportéři ČT: Od Bouřky k Vichřici
Zdroj: ČT24

Na Slovensku se po nástupu nové vlády Igora Matoviče rozjelo zatýkání ve velkém. Ve vazbě skončili policisté, prokurátoři, soudci i podnikatelé. Podle kabinetu jde o důsledek svobody, která rozvázala spravedlnosti ruce. Opozice nicméně říká, že jde o politickou vendetu. Pro Reportéry ČT na Slovensku natáčeli Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Slovenská policie během řady svých akcí zasahovala proti prokurátorům, policistům, soudcům či podnikatelům, a to převážně z dob minulých vlád. Obvinila například speciálního prokurátora z korupce a založení zločinecké skupiny, zatkla dva policejní prezidenty, šéfa národní protikorupční agentury nebo velitele protikorupční policie.

Policisté si přišli i pro bývalého ředitele kontrarozvědky a také jednoho z nejvlivnějších podnikatelů v zemi Jaroslava Haščáka, ten čelí obviněním z korupce a legalizace příjmů z trestné činnosti. „Nikdo si neuměl představit, že ti největší mafiáni, jejich přisluhovači nebo různí soudci, že to všechno bude za mřížemi. To je něco fantastického,“ okomentoval vlnu zatýkání ministr hospodářství Richard Sulík.

Mezi obviněnými jsou přitom lidé především z okolí strany expremiéra Roberta Fica Smer-SD. Ta na Slovensku dříve vládla dvanáct let, loni po vraždě novináře Jána Kuciaka nicméně ustoupila do pozadí. Fico sám vnímá policejní zatýkání jako pomstu nové garnitury. „Už se ani netají. Vždyť o tom mluví všichni otevřeně, že prokuratura by měla sloužit vládní koalici,“ prohlásil.

Matovič: Politická objednávka to být nemůže

Matovič ale tvrzení o politicky ovlivněné vlně zatýkání odmítá. „Politická objednávka to v žádném případě být nemůže,“ řekl. Šéfredaktor slovenského politicko-společenského týdeníku Týždeň Štefan Hríb uvedl, že „všechny trestně stíhané věci, jejichž exponenti jsou dnes ve vazbě nebo vězení, by nebyly možné díky volbám“, ve kterých zvítězil Matovič.

Premiérovo nyní vládnoucí hnutí OĽaNO totiž jarní volby v roce 2020 vyhrálo také díky tomu, že lidem slíbilo, že policii poskytne úplnou nezávislost. Na druhém místě za ním tehdy skončila strana Roberta Fica a jeho spolustraníka Petera Pellegriniho, jež byla vnímaná spíše jako symbol slovenské korupční minulosti. Pellegrini se posléze od strany odpojil a založil vlastní – Hlas-SD.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ta v současných volebních průzkumech jasně vede. Členové vlády se mezi sebou totiž hádají kvůli koronavirové krizi a Fico je obviňuje, že policejní zatýkání je jejich politickou hrou. Pellegrini stojí stranou těchto sporů a těží z toho, Matovič a jeho hnutí ztrácí podporu.

Boj proti korupci přitom po volbách na Slovensku skutečně probíhá. Během vlny zatýkání byl obviněn speciální prokurátor Dušan Kováčik. Toho policie loni v listopadu obvinila z maření vyšetřování a vynášení informací zločincům, řekl vedoucí investigativních projektů deníku SME Adam Valček.

Bývalý prokurátor si v minulosti například nechal přidělit 61 korupčních případů, z nichž pak nevyvodil žádnou žalobu. „Výsledky vyšetřování nebyly takové, aby mohla být podána žaloba,“ okomentoval své počínání tehdy Kováčik. Fico k jeho uvěznění uvedl, že bylo nařízené jako politická likvidace. To nicméně vyloučil prokurátor Úřadu speciální prokuratury Peter Kysel.

Kauza Gorila

K zásadním posunům došlo i v kauze Gorila. Tato aféra vypukla na konci roku 2011, kdy na internet unikly dokumenty s názvem Gorila, které popisují uplácení vysoce postavených úředníků a politiků na Slovensku v letech 2005 a 2006 za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy finanční skupinou Penta.

V jednom z bytů v centru Bratislavy se měl tehdy slovenský finančník a spolumajitel skupiny Jaroslav Haščák tajně domlouvat s politiky a vysokými státními úředníky o tom, jak se budou rozprodávat státní podniky. Slovenské tajné službě se rozhovory podařilo nahrát, případem se vzápětí začala zabývat policie.

Na vyšetřování ale tehdy dohlížel právě Kováčik. „Ze strany prokurátora šlo o nátlak při provádění dokazování. Já jsem chtěl prověřovat každý detail, on dokola vyprávěl, že nemáme použitelné důkazy, skutek se nestal a trestní stíhání je třeba zastavit,“ uvedl bývalý vedoucí policejního týmu Gorila.

obrázek
Zdroj: ČT24

Po zatčení Kováčika loni na podzim dostihla policie i podnikatele Haščáka. Obvinila ho, že nelegálně odkoupil nahrávku odposlechu Gorila, aby se zbavil důkazu. Spolu s ním byl obviněn i bývalý ředitel kontrarozvědky Lubomír Arpáš, který podle tajné služby vynesl nahrávku Gorila a prodal ji Haščákovi.

Arpášova firma zaplatila Pentě za nahrávku

Z textu policejního obvinění zároveň plyne, že poté, co Arpáš odešel z tajné služby, si založil firmu a začal Haščákově skupině Penta dodávat analýzy. Podle policie byl tento vztah provozovaný pouze za účelem legalizace platby za nahrávku Gorila. Kriminalisté uvedli, že Haščák, respektive jeho skupina Penta, za nahrávku zaplatil Arpášově firmě v přepočtu celkem pět milionů korun.

Slovenská policie tyto peníze v obvinění označuje jako úplatek, Haščákův advokát Lukáš Trojan to ale odmítá. „V obvinění mého klienta nejsou označeny žádné důkazy. Na Slovensku bohužel došlo k několika vlnám operací, které jsou motivovány takzvaným bojem s korupcí,“ uvedl právní zástupce. Po měsíci ve vazbě je Haščák nyní na svobodě. Arpáš je ale ve vazbě dosud. 

Slovenští vyšetřovatelé se zaměřili i na bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, který byl podle nich členem zločinecké skupiny. Tu měl vést podnikatel z Nitry Norbert Bödör, jenž se s exprezidentem údajně tajně scházel a ovlivňoval vyšetřování, píše se v policejním usnesení. O jejich schůzkách nyní vypovídají obvinění, kteří spolupracují s policií. Gašpar a Bödör zůstávají ve vazbě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Lučanský spáchal sebevraždu, Jankovská se o ni pokusila

Gašparovo místo v čele slovenské policie posléze zaujmul Milan Lučanský. Ten byl ale druhého prosince obviněn z pomoci zločinecké skupině a úplatkářství v hodnotě několika set tisíc eur. Lučanský před koncem roku 2020 spáchal ve vazbě sebevraždu. Jejími okolnostmi se nyní zabývá policie.

O sebevraždu se ve vazbě pokusila bývalá náměstkyně ministra spravedlnosti Monika Jankovská. Ta byla obviněna kvůli spolupráci s podnikatelem Marianem Kočnerem. Měla ovlivňovat soudní konání v jeho prospěch, klíčovým důkazem proti ní přitom byly zprávy z telefonu Mariana Kočnera.

Spolupráci s ním nejprve popřela, poté ale byla obviněna a po několika měsících se přiznala, že ho znala a pracovala s ním. „Byla mezi námi naprostá důvěra. Na jaře roku 2017 mě požádal, zda bychom si vzájemně nevyměnili kontakty v aplikaci Threema. On to navrhl a já jsem s tím souhlasila,“ uvedla Jankovská. Přiznala se i k ovlivňování jednotlivých případů, na kterých měl Kočner zájem. Šlo třeba o kauzu směnek televize Markíza, za kterou byl podnikatel odsouzen na devatenáct let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...