Putin těžko může ustoupit bez nějakého vítězství, soudí Ludvík a Němec. Možnosti jsou, oponuje Votápek

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin se v současném gradujícím sporu Ruska a Ukrajiny dostal už do bodu, kdy může jen těžko ustoupit, pokud nebude moci doma vyhlásit nějaké vítězství. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli odborný asistent Institutu politologických studií Jan Ludvík a bezpečnostní poradce Lumír Němec. Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek naopak hovořil o kompromisu, na který by Moskva mohla přistoupit.

Ludvík soudí, že pravděpodobnost vojenského konfliktu je v současné fázi nebezpečně vysoká, protože uskutečněné rozsáhlé přesuny jednotek a techniky už do jisté míry svazují ruskému vedení ruce. „Vladimir Putin může jen těžko ustoupit, pokud nebude doma moci vyhlásit nějaké vítězství.“

Možných scénářů vojenského útoku vidí více. Za ten, který politicky dává nejvíc smysl, byť je nejděsivější, považuje masivní vojenskou invazi, jejímž cílem by byla okupace Kyjeva a dosazení přátelského režimu.

Také bývalý velitel speciálního oddělení SOG (někdejší Útvar speciálních operací vojenské policie) Němec soudí, že se Putin dostal do bodu, kdy se nemůže stáhnout, aniž by něčeho dosáhl. „Ať už diplomaticky, nebo vojensky.“ Dal to do souvislosti i s ruskými prezidentskými volbami plánovanými na rok 2024, v nichž by mu to nepomohlo. „Určitě to nebude tak, že by se (nyní) stáhl a šel pryč,“ dodal. 

Připomněl také, že ukrajinská armáda je úplně někde jinde než v roce 2014 (okupace Krymu). Proti té ruské má nevýhodu ve slabém letectvu a slabé protiletadlové obraně. „Ale každopádně je to armáda. Kdyby Putin chtěl udělat masivní invazi a obsadit až Kyjev, tak to nebude akce týdenní nebo čtrnácti dnů, ale dlouhodobý, velmi se táhnoucí krvavý konflikt.“
Takže si myslím, že do tohoto by určitě nešel, naznačil odlišnou možnost než Ludvík.

Votápek se nedomnívá, že by situace už překročila bod bez možného návratu. Na domácí půdě by to ruský prezident podle něj politicky dokázal zvládnout. Věří proto v diplomatické řešení, nikoliv vojenský konflikt. „Nebral by (Putin) jako neúspěch, když se domluví, že na Ukrajině nebudou naše (NATO) vojska ani technika. Že sice Ukrajina bude mít formálně právo na vstup do NATO, ale vojenská Aliance ji tam zatím nebude brát.“ Na takový kompromis by Moskva přistoupit mohla, dodal diplomat, bývalý generální konzul například v Petrohradě.

Ludvík doplnil, že jednotný konsensus na přijetí Ukrajiny do NATO se mezi členskými státy Aliance nenajde. Němec pak připomněl rozdílné postupy v podpoře Ukrajiny mezi Británií a Francií na jedné straně, a Německem na druhé. 

Ludvík zmínil, že Rusko má také převahu v různých typech balistických raket, které by zejména v první fázi války mohlo využít k ničení strategických cílů na Ukrajině. „Nemusí to trvat dlouho, když prokážou dostatečné taktické schopnosti, tak to může být krátký konflikt. A dojdou až do Kyjeva.“

Ruská armáda má navíc zkušenosti z jiných konfliktů, v Sýrii či na Donbasu, byť by to ani zdaleka nebylo srovnatelné se střetem s Ukrajinou. „Taktická vyspělost je naprosto rozhodující. Rusové dělají pravidelně velká cvičení, kde ji získávají.“ Vidí tedy možnost rychlého vítězství. „S cílem dát Ukrajině rychlou politickou lekci a ukázat jí, že Západ jí nedokáže pomoci“.

Němec však zdůraznil, že Ukrajinci jsou odhodláni bojovat. Očekával by tedy vleklý konflikt, který by neskončil ani případným obsazením Kyjeva. „Z Ukrajiny by se stal druhý Afghánistán.“

Votápek také zmínil, že dlouhodobým cílem Ruska je, aby bývalé součásti Sovětského svazu a jeho satelity byly ještě méně úspěšné, než je Rusko samo. „Aby na jejich pozadí Rusko vypadalo úspěšně.“ Z toho mu vychází, že Kreml může dosáhnout svých cílů i jinak než velkým vojenským konfliktem. „Nepotřebuje velký konflikt, byť to neznamená, že se mu určitě vyhne.“

Rusko se také podle něj obává problémů v obchodu s plynem a ropou, protože je na příjmech za ně závislejší než Evropa na dodávkách. Ruská ekonomika by se bez možnosti vývozu do Evropy rychle zhroutila, soudí. Doplnil také, že možnost západních sankcí vůči ruské elitě považuje za velmi účinnou. „Když ji důsledně zbavíme možnosti cestovat (na Západ), tak by ta (její) nespokojenost Putinův režim smetla,“ dodal Votápek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...