Putin chce dál vládnout, jinak by se vystavil nebezpečí, říká komentátor Dvořák

Nahrávám video

Rusové budou mít za čtvrt roku volby hlavy státu. Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák upozornil, že fakt, že současný vládce Kremlu Vladimir Putin oznámil opětovnou kandidaturu „mezi lampasáky v Kremlu“, ukazuje „brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je téměř jisté, že Putin volby vyhraje, k čemuž mu pomáhá i fakt, že je díky státním médiím denně v obývácích Rusů. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Rožánek připomněl, že se v zemi dlouho spekulovalo o tom, kdy Putin opětovnou kandidaturu oznámí a prostřednictvím koho. Mluvilo se například o populárním zpěvákovi Šamanovi, který je velkým Putinovým podporovatelem, nebo o oscarovém režisérovi Nikitu Michalkovovi. Nakonec tuto roli zastal šéf parlamentu samozvané a mezinárodně neuznané „Doněcké lidové republiky“, která v rozporu s mezinárodním právem zabírá část ukrajinského území.

Ještě krátce předtím přitom mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odrážel otázky novinářů na toto téma s tím, že Putin kandidaturu oznámí až v momentě, kdy se k ní rozhodne, a že on neví, kdy to bude. Podle Rožánka byla celá akce evidentně naplánovaná, přímo v záběru televizních kamer a dosahu mikrofonů. I komentátor Českého rozhlasu Dvořák nepochyboval o tom, že se Putin bude o funkci hlavy státu opět ucházet. „Ale nakonec to přišlo v okamžik, který nikdo neočekával,“ konstatoval Dvořák, podle nějž byla zaskočena i prezidentská kancelář.

Považuje za příznačné, že Putin kandidaturu neoznámil mezi lidem, jako se stalo před pěti lety v automobilce, ale mezi „lampasáky při rozdávání vojenských vyznamenání v Kremlu“. „A navíc byl vybídnut vojenským reprezentantem a veteránem separatistů na Donbasu,“ podotkl komentátor. K oznámení byl tak podle něj minulý týden využit termín, který „akcentuje brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“.

Prezident a pravomoce

Kandidátem by mohl být také politik a ekonom Grigorij Javlinskij. „Ten řekl, že pokud se najde deset milionů lidí, kteří ho podpoří a podepíší petici, tak by o tom dokázal uvažovat. Oficiálně to ale ještě neoznámil,“ upozornil Rožánek. Zájem zúčastnit se voleb už naopak projevil bývalý ruský poslanec Boris Naděždin, který pracoval v administrativě exprezidenta Borise Jelcina a Putina tak osobně zná ještě z dob, kdy nebyl v nejvyšších patrech ruské politiky. Naděždin tvrdí, že chce ukončit válku na Ukrajině, vyvést Rusko z izolace a razí názor, že by prezident neměl disponovat neomezenými pravomocemi.

Vůdcem Ruska by se rád stal také Igor Girkin, známý také jako Strelkov, který v minulosti velel proruským silám na Donbasu. Ten naopak válku na Ukrajině a velkoruskou politiku podporuje, zdůraznil Rožánek. Girkin je ale momentálně ve vazbě právě za kritiku a urážení Putina. Vyzyvatelkou současného ruského vůdce je i regionální politička Jekatěrina Duncovová. Je teprve druhou ženou, která se v Rusku o tuto funkci uchází. Po oznámení kandidatury ji vyslýchali na prokuratuře, kde se jí vyšetřovatelé ptali mimo jiné na postoj k válce na Ukrajině.

„Prezident nemá konkurenci. Většina Rusů nechce jinou alternativu,“ míní analytik Michail Mamontov ze Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění. „Vladimir Putin je denně v obývacích diváků ruské státní televize, v níž má neomezený prostor, denně se mluví o jeho záměrech,“ doplnil Rožánek, podle nějž se krátce poté, co Putin kandidaturu oficiálně oznámil, objevily v ulicích ruských měst billboardy připomínající, že prezidentské volby se konají od 15. do 17. března 2024.

Zdůraznil, že nejen podpora státního aparátu a médií, ale i průzkumy veřejného mínění ukazují, že Putin je „téměř jistým vítězem prezidentských voleb“. A díky změně ústavy by mohl teoreticky zůstat u moci až do roku 2036.

Podle Dvořáka ještě západní sankce ani přeorientování ruské ekonomiky na válečnou výrobu nezasáhly běžné Rusy natolik, aby pocítili, že jsou ve válce – na rozdíl od Kyjeva. Komentátor míní, že prohra na Ukrajině by byla „Putinovým koncem a on si toho je docela určitě vědom“. Proto by se mu úspěch na frontě před volbami „velmi hodil“. Vládce Kremlu má podle něj nyní i v souvislosti s válkou na Blízkém východě „nahráno na smeč z několika stran“.

„Pokud by nevládl, vystavil by se Putin nebezpečí“

Putin podle Dvořáka chce dál vládnout, protože mu nic jiného nezbývá. „Jinak by se vystavil nebezpečí – jak to už u diktátorů bývá – že by na něj kdekdo tasil všelijaké viny a on by se pod jejich tíhou lidsky i politicky sesypal,“ předpovídá. Kreml měl podle Dvořáka představu, že protikandidáti, kteří budou ve volbách dělat Putinovi „křoví“, by měli být starší, obecně známí, ale zároveň by nesměli mít „ani nejmenší šanci Putina ohrozit, byť třeba jen dobrým volebním výsledkem“.

Kandidaturu lokální političky Duncovové považuje za nečekanou, zároveň se ale podle Dvořáka nedá vyloučit, že jde o tah Kremlu. „Všechno je uděláno tak, aby byla minimálně osmdesátiprocentní volební účast a Putinovi dalo hlas nejméně sedmdesát procent voličů,“ domnívá se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...