Pro Američany není Perský záliv prioritou. Velká invaze do Íránu se nechystá, míní analytici

Nahrávám video
90’ ČT24 - Hormuzský průliv: incidenty a zájmy mocností
Zdroj: ČT24

Výbušná situace v Hormuzském průlivu nehrozí v nejbližší době přerůst v otevřený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, uvedl v Devadesátce ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček. Pro USA, které jsou energeticky nezávislé, totiž není ropa z Blízkého východu záležitostí číslo jedna. „Nedovedu si představit, že by šli do velkého konfliktu jen kvůli pár sabotážím,“ říká Boháček po několika napadeních ropných tankerů, které Spojené státy připsaly právě Íránu.

„Je těžké říct, kam to povede. Záleží i na tom, kam to nasměruje vláda ve Velké Británii,“ naráží Boháček na myšlenku vzniku evropské námořní mise, jež by měla chránit lodě plující Hormuzským průlivem před „íránským pirátstvím“.

Plán vzniku mise ohlásil v pondělí britský ministr zahraničí Jeremy Hunt po zadržení tankeru Stena Impero. Hunt už ovšem ve středu kvůli změnám na britské politické scéně být ministrem nemusí. A je tedy otázkou, do jaké míry je myšlenka vzniku mise životaschopná. 

Dalším problémem podle Boháčka je, že ani v případě, že by celá Evropa spojila své síly, všechny své lodě ochránit nedokáže.

„Írán používá (k útokům) malé lodě a je s nimi schopen převzít velká plavidla. Výhoda je na íránské straně a geograficky tam vždycky bude. Teherán bude vždy schopen ohrožovat lodě v průlivu,“ upozorňuje analytik s tím, že pro Írán jde v Hormuzském průlivu o otázku jeho suverenity a existence, zatímco pro Spojené státy je dnes Perský záliv „jen vzdálenou oblastí“.

Společné jednání je v současné situaci nepředstavitelné

O tom, že by Američané v nejbližší době podnikli nějakou větší vojenskou operaci vůči Teheránu, pochybuje i Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

Své tvrzení dokládá faktem, že i když se letos Spojené státy rozhodly navýšit svou přítomnost v oblasti Perského zálivu o tisíc vojáků, v roce 2003, kdy podnikly invazi do Iráku, poslaly do regionu hned 150 tisíc vojáků.

Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček zase připomíná, že ne všechny západní vlády jsou přesvědčeny, že postup Američanů vůči Teheránu je férový a správný. „Ne každý se tedy chce v americko-íránském přetlačování přidat na stranu Američanů,“ říká. 

Významnou roli ve sporu Washingtonu a Teheránu podle něj hraje íránská národní hrdost: „Írán není slabý stát a nikdy se jím necítil být. Jde jim o zabezpečení svého přežití, přežití osmdesátimilionové země. A používají pro to metody, které v té chvíli vyhodnocují jako nejlepší. Někdy v rozporu s mezinárodním právem, někdy v rozporu s tím, co my považujeme za etické. Ale často používají prostředky legitimní,“ uvedl Tureček.

Hormuzský průliv jako strategické místo
Zdroj: News.com/Wikipedia.org/ABC

Jaderná dohoda? Američané si kladou příliš velké podmínky

„Sledujeme hru nervů a jde o to, kdo mrkne jako první. Animozita mezi Amerikou a Íránem je velmi stará. Íránci navíc nevěří současnému americkému vedení a nedovedu si představit, že by v tuto chvíli zasedli za jednací stůl a brali to vážně,“ dodává Kalhousová ohledně možnosti uchovat íránskou jadernou dohodu, kterou loni vypověděl americký prezident Donald Trump a Teherán v minulých týden ohlásil, že ji přestává plnit.

Za zachování dohody bojuje hlavně Evropská unie, což je podle Petra Boháčka pochopitelné: „Byla to první velká dohoda, kterou EU vyjednala. Je založena na multilateralismu a diplomacii, tedy základních principech Unie, proto se jí Evropa nechce vzdát.“ Jak ale Boháček upozorňuje, byly to Spojené státy, které dohodu porušily a odešly z ní.

„USA přišly s požadavky na celkovou zahraniční a bezpečnostní politiku Íránu. A je naprosto nepředpokládatelné, že by Írán celou svou suverenitu podřídil přání Spojených států. Zejména po tom, co je režim od roku 1979 založen na tom, že si chrání svou suverenitu zejména vůči Spojeným státům,“ připomněl analytik a dodal, že minulý týden nabídli Íránci na půdě OSN v New Yorku Američanům neomezený přístup do svých jaderných zařízení, což je jeden z požadavků USA. Žádná reakce Washingtonu však nepřišla. 

Jak pnutí v Hormuzském průlivu, tak i snaha o zachování jaderné dohody tedy zřejmě nebudou mít v nejbližší době žádné vyústění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...