Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
Klenoty lze z Korunní komory, kde jsou dlouhodobě uschované, vyjmout jen v případě, že se sejde všech sedm klíčníků. Jsou jimi prezident, premiér, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, pražský arcibiskup, pražský primátor a děkan Metropolitní kapituly svatého Víta v Praze.
Tito držitelé se v pondělí odpoledne shromáždili ve svatováclavské kapli. Na ceremonii čekaly za zábranami desítky návštěvníků Hradu, někteří si slavnostní okamžiky zdálky fotili. Slavnostní akt trval zhruba půl hodiny.
„Ceremoniál doprovází pěvecký sbor katedrály, obvykle se zpívá Svatováclavský chorál a bývá čten text papežské buly k ochraně Svatováclavské koruny. Potom klíčníci v pořadí, jak je pořadí klíčů, otevřou sedm zámků ke dveřím na točité schodiště do Korunní komory,“ popsal už v pondělí ráno vedoucí oddělení specializované památkové péče v Kanceláři prezidenta republiky Petr Chotěbor, podle něhož se termín vyzvednutí ladí dlouho dopředu.
Následoval výstup do Korunní komory, kam si klíčníci nesli klíče s sebou, protože jimi otevírají také trezorovou skříň v komoře. „Když je skříň otevřena, zaměstnanci Odboru památkové péče vyjmou pouzdra s klenoty a podušku, která se pokládá pod korunu, a přenesou je po schodišti dolů do Kaple svatého Václava. Tam se položí na svatováclavský náhrobek, pouzdra se otevřou, klenoty se zkontrolují a držitelé klíčů mají možnost se přesvědčit, že tam klenoty jsou, že jsou v pořádku a že jsou pravé. Potom podepíší protokol o vyzvednutí klenotů z komory,“ přiblížil ceremoniál Chotěbor.
Bezpečnostní opatření probíhala v katedrále už od rána a pro veřejnost byla po celý pondělní den uzavřena. „V interiéru Kaple svatého Václava se připraví mobiliář pro otevření, připraví se vymezený prostor pro zástupce médií a všechno, co je potřeba k podpisu protokolu o vyzvednutí korunovačních klenotů,“ popsal ráno Chotěbor, proč katedrála zůstala uzavřena.
Přesun klenotů do Vladislavského sálu
Po vyzvednutí byly klenoty za znění zvonů přeneseny do Vladislavského sálu. „Po první prohlídce v kapli uložíme klenoty opět do pouzder a přenáší je tam hradní stráž. Ve Vladislavském sále jsou opět z pouzdra vyloženy, následuje restaurátorská prohlídka a fotodokumentace, případně nějaké průzkumy, než se klenoty dostanou do vitríny, která je pro ně určena,“ sdělil Chotěbor.
Letošní výstava s podtitulem Habsburkové 500 seznámí návštěvníky s osudy korunovačních klenotů od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn v roce 1526 do konce 18. století, kdy se v roce 1791 na přání zemských stavů natrvalo vrátily na Pražský hrad a staly se jedním z klíčových symbolů české státnosti, historické tradice a národní identity.
„Jejich putování symbolicky odráželo proměny tehdejšího uspořádání monarchie i vztah panovníka k českým zemím. Klenoty totiž nejsou jen svědky našich dějin. Samy jsou jejich součástí. Nepatří nikomu, a přitom patří nám všem,“ napsal prezident Petr Pavel.
Stejně jako dříve bude výstava zdarma a podle informací Hradu bude otevřená vždy od 9:00 do 17:00. Součástí budou i předměty spojené se správou a s ochranou klenotů, například historické klíče strážců korunního archivu a korunovačních klenotů, kterými se v minulosti uzamykala dvojice dveří vedoucích do korunního archivu u Svatováclavské kaple.
Prezident Pavel předloni rozhodl o tom, že klenoty budou na Hradě vystavovány každoročně. Na podzim 2024 na výstavu zavítalo 46 609 lidí, loni podle Hradu přišlo 51 553 návštěvníků včetně škol z celého Česka.
Místo uložení klenotů se v minulosti měnilo
Místo uložení klenotů se historicky měnilo, Karel IV. původně rozhodl, že Svatováclavská koruna bude uložena na lebce svatého Václava ve svatovítském chrámu a snímána jen pro korunovace nebo výjimečné slavnosti konané v Praze nebo nejbližším okolí. Koncem 14. století byly klenoty uloženy na hradě Karlštejně. Po vypuknutí husitských válek odvezl král Zikmund Lucemburský klenoty do Uher, odkud se vrátily v roce 1436 znovu na Karlštejn. V dalších letech byly uloženy i na jiných místech v Čechách.
Od 17. století byly klenoty ve Vídni, do Prahy se vracely jen ke korunovacím. V roce 1791 byly přivezeny na Pražský hrad, poprvé vystaveny a uloženy společně s Korunním archivem. Po krátkém pobytu ve Vídni za prusko-rakouské války je roku 1867 zvláštní vlak přivezl zpět.
Klenoty cestovaly i před vypuknutím druhé světové války, když byly od září do října 1938 krátce ukryty v žilinské budově Národní banky československé, prezident Edvard Beneš až 5. října (den před svou rezignací) podepsal rozkaz, aby byly klenoty převezeny zpátky do Prahy.
Tradice vystavování korunovačních klenotů sahá do první republiky. První veřejná expozice se konala v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti svatého Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po druhé světové válce v roce 1945, dvakrát v 50. letech, v přelomovém roce 1968 i za normalizace. Za prezidentů Václava Havla i Václava Klause byly klenoty vystaveny dvakrát, za Miloše Zemana čtyřikrát.
Svému účelu nicméně korunovační klenoty naposledy posloužily 7. září 1836, kdy byl inaugurován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli.
Korunovační klenoty
Mezi korunovační klenoty patří Svatováclavská koruna, kterou Karel IV. nechal vyrobit ke své vlastní korunovaci. „Jmenuje se Svatováclavská, protože to není koruna panovníka. Je to koruna svatého Václava, který je věčným panovníkem. Tak to bylo chápáno. Stát neumírá se smrtí panovníka, ale žije věčně,“ vysvětlil Petr Kubín z katedry církevních dějin Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Další části jsou podle Kubína mnohem mladší. „Původní karlovské věci, žezla a jablko, zůstaly ve Vídni, kde jsou dodnes ke spatření. My tady v Praze máme novější předměty od Habsburků,“ doplnil Kubín, podle něhož nicméně „novější“ znamená, že jsou také velmi staré. Konkrétně jde o Královské žezlo, Královské jablko a Korunovační plášť.
Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž (Korunovační kříž) a obřadní meč (Svatováclavský meč). Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí Svatovítského pokladu.
