Prezidentské volby v Chile vyhrál levicový politik Boric, bude nejmladší hlavou státu v historii země

Nahrávám video

Levicový politik Gabriel Boric bude novým chilským prezidentem. Po sečtení 99 procent hlasů vede ve druhém kole s výrazným náskokem 56 procent na republikánského kandidáta José Antonia Kasta. Boricův program, se kterým šel do voleb, slibuje posílení role státu zejména ve zdravotnictví a školství, mimo jiné chce odpustit dluhy vysokoškolákům, kteří si na své studium půjčili u bank.

V čele Chile skončí po svém druhém prezidentském období Sebastián Piňera a v březnu předá úřad Gabrielu Boricovi. Bude to výrazná politická obměna – po miliardáři bude prezidentem někdejší studentský vůdce a lídr levicové koalice Apruebo Dignidad. Navíc půjde i o změnu generační –⁠ dvaasedmdesátiletého Pinieru vystřídá šestatřicetiletý Boric, který bude historicky nejmladším chilským prezidentem.

Jeho oponent José Antonio Kast získal 44 procent hlasů, uznal volební porážku a Boricovi pogratuloval. Boric ve svém prvním povolebním projevu slíbil více sociálních práv a zároveň fiskální odpovědnost. „Budeme mít více sociálních práv, ale zároveň zůstaneme rozpočtově odpovědní,“ řekl.

I když je Boricovo vítězství v prezidentských volbách výrazné, v parlamentu tak jasné poměry nejsou. Jeho levicová koalice skončila ve volbách do obou komor až druhá za konzervativním uskupením, které reprezentoval Piniera.

Nový prezident se bude pokoušet prosadit posílení státu zejména ve zdravotnictví a školství. Navrhuje též daň pro nejbohatší či vyšší daně pro těžební společnosti. Někteří kritici mu vyčítají spojení s komunistickou stranou v rámci levicové aliance Apruebo Dignidad.

Jeho protivník hájil neoliberální ekonomický model z dob diktatury Augusta Pinocheta. Odmítá homosexuální sňatky, přestože je nedávno schválil parlament, a zaujímá tvrdý postoj vůči nelegální migraci.

Gabriel Boric se narodil 11. února 1986 v Punta Arenas. Jeho předci byli chorvatští emigranti, kteří se na přelomu 19. a 20. století v období zlaté horečky usadili v chilském regionu Magallanes, kde se živili těžbou zlata. Boricův otec pracoval jako chemický inženýr v chilské státní ropné společnosti ENAP.

Studoval právnickou fakultu na Chilské univerzitě. V letech 2011 až 2012 stál v čele federace univerzitních studentů a do roku 2016 byl členem studentského politického hnutí Autonomní levice.

Už od roku 2014 byl Boric poslancem za provincii Magallanes y Antártica Chielan, jež leží u Magalhaesova průlivu na jihu země. V prezidentské kampani 2021 musel rozptylovat obavy některých z toho, že na jeho vládu bude mít vliv komunistická strana.

Boric v prezidentské kampani slíbil „novou levici“, jež se bude lišit od té, která v zemi od pádu diktatury Augusta Pinocheta několikrát vládla. Naposledy to bylo do března 2018, kdy skončil mandát socialistické prezidentky Michelle Bacheletové. Syn Chorvata a Katalánky Boric tvrdí, že skoncuje s „neoliberální“ politikou, která sice přinesla zemi ekonomický růst, ale také zvětšila sociální nerovnost.

Právě rostoucí životní náklady přiměly tisíce Chilanů v roce 2019 k masovým demonstracím za sociální jistoty a větší roli státu zejména ve zdravotnictví a školství. Protesty vláda uklidnila zahájením změn penzijního systému a referendem, v němž Chilané rozhodli téměř 80 procenty hlasů, že chtějí novou ústavu.

Boric v kampani slíbil rovněž posílení ochrany životního prostředí a práv domorodců, v jeho programu je také zrušení soukromého důchodového systému, zvýšení daní či větší pomoc studentům, včetně odpuštění dluhů vysokoškolákům, kteří si na studium půjčili u bank.

Gabirel Boric
Zdroj: Reuters/Rodrigo Garrido

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...