Prezidentské volby v Brazílii provázejí dezinformace i násilí

Nahrávám video

Brazílie si hledá prezidenta, rozhodne se už v neděli. Proti sobě stojí dva muži, kteří funkci již zastávali – ke krajní pravici tíhnoucí současný prezident Jair Bolsonaro a bývalá silně levicová hlava státu Luiz Inacio Lula da Silva. Očekává se těsný souboj, průzkumy mírně favorizují levicového politika. Silně polarizované volby, které komentátoři nazývají těmi nejdůležitějšími v dějinách Brazílie, ovládly dezinformace a násilí.

Policejní auto poničené střelbou i granáty a dva zranění policisté jsou výsledkem řádění blízkého spojence prezidenta Jaira Bolsonara. Bývalý kongresman na policisty zaútočil, když ho chtěli převézt z domácího vězení zpět do vazby za šíření falešných zpráv během prezidentských voleb.

Současná hlava státu se od svého podporovatele distancovala. „Roberto Jefferson byl zatčen. Tak se zachází s každým, kdo střílí na policisty a je banditou,“ prohlásil brazilský prezident Bolsonaro.

Vraždy mezi příznivci kandidátů

Jedná se jen o jeden z mnoha incidentů v době vyostřené kampaně. Během ní došlo dokonce k několika vraždám mezi příznivci obou kandidátů. Například podporovatel Bolsonara zastřelil regionálního politika a stoupence opozičního kandidáta Luly. Podle průzkumů se sedmdesát procent Brazilců obává přiznat, koho budou volit.

Kandidáti zveřejňují zesměšňující videa protivníku a neustále na sebe útočí. „Jste lhář, protože velké množství vašich lží je každý den v novinách. Jste králem fake news a hlouposti ve lhaní brazilské společnosti,“ rýpl si Lula do svého protikandidáta.

„Lulo, kdybyste nelhal, nebyl byste to vy. Nazýváte mě strůjcem genocidy, členem milice i kanibalem,“ pronesl na adresu levicového politika Bolsonaro.

Volební komise uděluje za šíření dezinformací pokuty

Vše se odehrává na pozadí ostré dezinformační kampaně. Lula podle svých odpůrců uzavřel „smlouvu s ďáblem“ a chystá se zavřít kostely. Bolsonara kritici viní z pedofilie i kanibalismu. Volební komise tak začala za šíření falešných zpráv udělovat pokuty.

„Ve srovnání s posledními volbami v roce 2020 ukazují některá data nárůst o 1671 procent v počtu dezinformací na digitálních platformách,“ uvedl předseda Nejvyššího volebního soudu v Brazílii Alexandre de Moraes.

Bolsonaro, kterému se přezdívá „tropický Donald Trump“, používá stejnou politickou zbraň jako jeho americký protějšek. Volby označuje za zmanipulované a podkopává důvěru v celý volební systém. „Náš tým potvrdil, že to, co dělá volební komise, je zasahování a manipulace s výsledky. Volby musí být respektovány, ale bohužel Strana pracujících a volební komise mají v tomto ohledu co vysvětlovat,“ řekl Bolsonaro.

Na jedné straně stojí kritik médií i sexuálních menšin, který koronavirus označuje jen za neškodnou chřipku, proti němu bývalý prezident, který kvůli řadě korupčních kauz skončil ve vězení.

Politický souboj se rozhodne mimo jiné ve favelách, kde žijí miliony voličů. Během vlády Bolsonara a vysoké inflace se tito lidé propadli ještě do větší chudoby. Naopak pamatují doby, kdy je Lula svými sociálními programy pozvedl ze dna. Díky jejich přízni je teď levicový kandidát favoritem voleb.

Obavy z armádního převratu jsou přehnané, myslí si Špičanová

Odborná asistentka na katedře politologie Univerzity Hradec Králové Lenka Špičanová uvádí, že jedním z hlavních důvodů vyhrocení prezidentské kampaně je socioekonomicky rozdělená země. „Brazílie se potýká s ohromnými problémy – vysokou inflací, nezaměstnaností… Až 33 milionů Brazilců je nezaměstnaných a třicet milionů žije pod hranicí chudoby a trpí hladem. Společnost tak žije v obrovském napětí,“ vysvětlila. „Z pohledu určité socioekonomické vrstvy se to buď zlepší, nebo nikoliv. To pak vede i k násilným reakcím ze strany příznivců obou kandidátů,“ dodala.

Špičanová se nedomnívá, že by se Brazílie mohla v případě Bolsonarovy prohry vydat cestou armádního převratu. „To bych viděla jako přehnané,“ uvedla. „Samotný Bolsonaro zmírňuje svou rétoriku. Po prvním kole voleb připustil, že výsledky voleb uzná, ať už dopadnou jakkoliv. Ale v případě, že se nebudou konat žádné volební podvody,“ doplnila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...