Ochranka amerického velvyslanectví v Bagdádu ve středu zasahovala proti stovkám Iráčanů, kteří před objektem začali pálit americké vlajky. Pokračovali tak v protestu, který začal v úterý a je reakcí na nedělní americký úder na pozice jedné ze šíitských iráckých milicí. Spojené státy kvůli protestům pošlou do regionu 750 vojáků a další posily mají následovat.
V úterý se dav krátce dostal do recepce amerického areálu v Bagdádu, samotnou budovu velvyslanectví ale neohrozil. Účastníci demonstrace pak oznámili, že protest bude pokračovat, a před velvyslanectvím, které je nejrozlehlejším zastupitelským úřadem USA ve světě, postavili asi padesát stanů.
Ve středu začali protestující znovu pálit americké vlajky a ochranka ambasády proti nim použila slzný plyn. Na místo přijely sanitky i policejní posily, které pomáhaly udržet kordon kolem velvyslanectví.
Během odpoledne se nakonec protestující z okolí velvyslanectví stáhli. Reagovali tak na výzvu organizátorů protestů, místních šíitských milic, uvedla agentura Reuters s odvoláním na iráckou armádu.
„Všichni protestující se stáhli, složili stany a ukončili protest. Irácké bezpečnostní složky mají plně pod kontrolou bezpečnost v okolí (americké) ambasády (v Bagdádu),“ uvedla irácká armáda v prohlášení. Katarská televize Al-Džazíra ale tvrdí, že část demonstrantů se přesunula na druhou stranu řeky Tigris, kde chce v protestu pokračovat.
Velvyslanectví je v nejpřísněji střežené zóně Bagdádu, kterou iráčtí vojáci uzavřeli a na vstupech obnovili prohlídky. Americká ambasáda oznámila, že až do odvolání přerušila veškeré konzulární služby, a vyzvala americké občany, aby na velvyslanectví nechodili.
Za protesty stojí šíitské milice
Mezi demonstranty byli hlavně členové milicí zvaných Lidové mobilizační síly (PMF), které zastřešují mnoho ozbrojených skupin. Většina z nich je šíitská, ale v některých působí i sunnité, křesťané nebo jezídové. Právě PMF, které jsou součástí irácké armády, vyzvaly účastníky protestu, aby se rozešli. Podle Reuters zareagovaly PMF na úterní vládní požadavek stáhnout protestující z blízkosti velvyslanectví.
Nejradikálnější ze skupin podléhající PMF, Katáib Hizballáh, kterou podporuje Írán a na niž mířil americký nálet, protest zhodnotila jako velký úspěch. „Přišli jsme až k americkému velvyslanectví, to nikdo předtím neudělal. Teď je to na parlamentu,“ řekl její mluvčí.
Skupina požaduje odchod Američanů ze země. „Zavřete americké velvyslanectví v Bagdádu,“ stálo na jejích transparentech. Někteří demonstranti popsali zeď i okna komplexu nápisem Zavřeno jménem odboje.
USA vyšlou stovky vojáků
V reakci na úterní násilnosti v Bagdádu se Spojené státy rozhodly neprodleně poslat do oblasti dalších 750 vojáků. Ministr obrany Mark Esper povolil přesun pěšího praporu z jednotky okamžité reakce 82. výsadkové divize. Kromě toho mají být další síly rychlé reakce připraveny k přesunu v příštích dnech.
Nejmenovaný americký představitel médiím sdělil, že na Blízký východ by mohlo zamířit až čtyři tisíce amerických vojáků. USA podle něj do Kuvajtu už poslaly 500 vojáků, odkud se „velmi pravděpodobně“ přesunou do Iráku, a další vojáci by je mohli následovat v nejbližších dnech.
Šéf americké diplomacie Mike Pompeo nicméně televizi Fox News tyto informace jednoznačně nepotvrdil. Uvedl jen, že USA hodlají zajistit, aby na místě měly dostatečné síly, aby byly s to čelit Íránu.
Když budeme chtít, zaútočíme přímo, zní z Teheránu
USA nedělní nálet označují za odvetu za páteční raketový útok na iráckou vojenskou základnu, kde působí i Američané a kde jeden americký civilista přišel o život. USA z tohoto útoku viní milice Katáib Hizballáh podporované Íránem.
Americký prezident Donald Trump úterní protest v Bagdádu připsal Íránu a řekl, že Teherán za útok na velvyslanectví draze zaplatí.
Teherán obvinění odmítá, íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí Spojené státy za nálety na Katáib Hizballáh kritizoval. K Trumpovu obvinění prohlásil, že kdyby se Írán „rozhodl zaútočit na jakoukoli zemi, udělal by to přímo“.
Teherán si předvolal švýcarského chargé d'affaires v Íránu, který zastupuje americké zájmy, aby mu tlumočil protest proti údajnému válečnému štvaní ze strany USA.
