23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.
„Je to nezodpovědnost nejvyššího řádu,“ prohlásil tehdy tiskový mluvčí amerického ministerstva obrany Geoff Morrell. Únik dat obsahoval 391 832 zpráv z terénu přímo od amerických vojáků, které byly zcizeny z databáze Pentagonu. Irácký premiér Núrí Málikí následně obvinil server ze špinavé politické hry.
Dokumenty přinesly mimo jiné informace o týrání, vraždách i znásilněních, jichž se na vězních dopouštěli přímo iráčtí vojáci a policisté a americké úřady, i když o nich věděly, je nikdy podrobně nevyšetřily. Zprávy také odhalily nové případy údajně bezprávného zabíjení civilistů, do něhož se zapojila i americká soukromá bezpečnostní firma dříve známá pod jménem Blackwater.
Z dokumentů vyplynulo mimo jiné také to, že íránští agenti trénovali, vyzbrojovali a řídili ozbrojence šíitských milicí v Iráku – a ti měli zabíjet a unášet Američany. Dohromady jsou tak reporty určitým deníkem války v Iráku mezi lety 2004 až 2009.
Zveřejnění dokumentů vyvolalo po celém světě pobouření, ale oficiální reakce úřadů v USA a v zemích jejich spojenců byla zdrženlivá. Tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odkázala novináře na komuniké ministerstva obrany. Mluvčí Pentagonu Geoff Morrell se omezil na prohlášení, že zveřejnění dokumentů je ostudné.
„Naši nepřátelé teď mohou vytěžovat publikované dokumenty, mohou vyhledávat naše slabá místa, způsoby našeho jednání a cokoli jiného, co mohou využít v budoucích akcích proti nám,“ řekl Morrell.
Válka proti terorismu
Nebylo to ani rok po jeho zvolení, když prezidenství George W. Bushe změnily teroristické útoky 11. září 2001. V jejich důsledku vyhlásil takzvanou válku proti terorismu a spustil vojenské operace v Afghánistánu a Iráku. Během nich vojáci dopadli iráckého diktátora Saddáma Husajna.
Zároveň ale začala fungovat třeba kontroverzní americká věznice Guantánamo na Kubě a americká administrativa schválila vyšetřovací metody hraničící s mučením, které probíhalo právě v této věznici mimo americkou půdu.
Válka v Iráku byla oficiálně vyhraná. Americký prezident Bush to oznámil prvního května 2003 na palubě letadlové lodi Abraham Lincoln. Většina vojenských operací v Iráku je u konce, prohlásil tehdy. Zveřejněné zprávy z terénu ale v roce 2010 ukázaly, že opak byl pravdou ještě mnoho let.
Zápisky začínají prvního ledna 2004, kdy v Iráku došlo k sedmi explozím od severu až k městu Basra na jihu země. Mnohdy jsou v nich hrůzné události skryty ve vojenských kódech. Například označení 13xAIF KIA popisuje třináct omylem zabitých iráckých civilistů během útoku amerického vrtulníku.
V dalším případě dokumenty poukazují na případ, kdy američtí vojáci podezřívali své velitele, že zadrženým podezřelým uřízli prsty nebo je popálili kyselinou.
Zprávy popsaly, že mezi lety 2004 až 2009 došlo v Iráku ke zhruba 109 tisícům násilných úmrtí. V rámci nich šlo o 66 tisíc civilistů, 24 lidí označených jako nepřátelé, 15 tisíc příslušníků iráckých bezpečnostních složek a skoro 4 tisíce koaličních vojáků. Čísla tedy vyvracela předchozí stanoviska americké vlády, že nevede statistiku zabitých civilistů.
WikiLeaks a jeho zdroje
Server samotný na sebe nahlíží jako na celosvětovou mediální organizaci a knihovnu. Zaměřuje se na analýzu a publikování velkého množství dat, které by bez nich byly utajeny nebo cenzurovány. Tyto oficiální materiály často vypovídají o válečných událostech, špionáži nebo korupci. Zatím zveřejnil více než 10 milionů dokumentů.
WikiLeaks spoluzaložil v roce 2006 australský novinář Julian Assange. Ten v lednu 2007 oznámil, že se díky mezinárodní spolupráci podařilo shromáždit už více než milion dokumentů. Jejich podstatnou část získal WikiLeaks od zpravodajského analytika americké armády v Iráku Bradleyho Manninga.
Manning serveru předal 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty.
V souvislosti s podezřením ze zveřejnění přísně tajných informací byl v červenci 2010 vzat do vazby. O tři roky později ho Spojené státy odsoudily k 35 rokům vězení.
Ve vězení Manning podstoupil změnu pohlaví a jména. Trest Chelsea Manningové před odchodem z úřadu bývalý prezident Barack Obama zkrátil na pětinu a v květnu 2017 tedy byla propuštěna. Kvůli pohrdání soudem se ale dostala opět do křížku se zákonem, protože odmítla před soudem a velkou porotou vypovídat právě o WikiLeaks a Julianu Assangeovi.
Vznik a provoz serveru WikiLeaks mapuje i film Fifth Estate (Pátá velmoc) z roku 2013, v němž Assange ztělesnil britský herec Benedict Cumberbatch. Vychází z autobiografie Daniela Domscheita-Berga, který s Assangem server vytvořil, ale poté od něj ve zlém odešel.
Šedovlasý rebel Assange
Prvním člověkem, který se vybaví při zmínění WikiLeaks, je právě jeho spoluzakladatel a hlavní tvář Julian Assange.
Julian Paul Assange se narodil 3. července 1971 v Townsville v australském Queenslandu. Jeho rodiče byli kočovní divadelníci, takže Assange vystřídal několik domovů i škol. V mládí studoval fyziku a matematiku. Zajímaly ho počítače a později se živil i jako programátor.
S tím je spojen i jeho zájem o bezpečnost sítí. V roce 1991 se naboural do systému telekomunikační firmy Nortel. Podle svých slov se dokázal dostat do většiny chráněných počítačových systémů. Celkem byl v Austrálii obviněn v 31 případech nabourání do systémů, do vězení ale nemusel a nakonec jen zaplatil malé odškodné.
Assange v prosinci 2010, tedy už po uveřejnění dokumentů o válce v Afghánistánu a Iráku, na žádost Švédska zatkla v Londýně policie kvůli údajnému znásilnění a soud na něj uvalil vazbu. Z té byl propuštěn a poté bojoval proti rozhodnutí soudu o vydání do Švédska, které nakonec případy odložilo.
Assange ale od začátku nechtěl být vydán z obavy, že by mohl ve skutečnosti skončit v rukou úřadů USA, kam by ho poslali ze Švédska. V červnu 2012 tedy požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl. Obdržel ho o dva měsíce později. Ekvádor mu pak dokonce v prosinci 2017 udělil i občanství.
7 let života na ambasádě
Od roku 2012 se tedy kvůli hrozícímu vydání do USA skrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Strávil zde dlouhých sedm let. Když mu poté právo na azyl ekvádorská vláda zrušila, zadržela ho loni britská policie.
Assange měl přitom podle médií dlouhodobě znepříjemňovat život svým jihoamerickým hostitelům. Na půdě ambasády prý pořádal fotbalové zápasy a ničil tím její vybavení nebo jezdil po chodbách na skateboardu.
Ekvádor Assangeovi odňal azyl, protože opakovaně porušoval mezinárodní úmluvy a pravidla každodenního provozu ambasády, napsal tehdy ekvádorský prezident Lenín Moreno.
Britský soud teď má naplánované jednání o vydání zakladatele WikiLeaks do Spojených států na 4. ledna 2021. Australan v USA čelí obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, za což mu hrozí 175 let vězení.
Soud už ho dříve odmítl pustit na kauci kvůli obavám z jeho útěku. Assange totiž porušil kauci právě v roce 2012, kdy na ekvádorské ambasádě v Londýně požádal o azyl , aby se vyhnul vydání do Švédska.
Češi bránící Assange
Dvacítka českých převážně levicových intelektuálů v čele s exposlancem ČSSD Jaroslavem Baštou nebo bývalým europoslancem ČSSD Janem Kellerem v září vyzvala předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS), aby se zasadil proti vydání Assange do USA. V otevřeném dopise se dovolávají Vystrčilových slov o nutnosti obhajoby svobody a demokracie.
„Oslovujeme Vás jako člověka, který veřejně deklaruje, že obhajoba svobody slova, boj za lidská práva a respektování demokracie kdekoliv na světě se pro něj staly životním posláním,“ uvádí skupina v dopise, pod nímž jsou podepsány například i spisovatelka Lenka Procházková nebo ekonomka Ilona Švihlíková.
