Povodňová vlna na Odře v pátek z Dolnoslezského vojvodství dorazila do severněji ležícího vojvodství Lubušského, kde v řadě okresů platí nejvyšší stupeň pohotovosti a úřady mobilizují záchranné složky. Podle lubušského vojvody na některých místech hrozí protečení protipovodňových hrází. V Německu nyní nikde neplatí třetí povodňový stupeň, ale na povodňovou vlnu na Odře se připravuje Braniborsko. V Bratislavě dál klesla hladina Dunaje i Moravy, povodňová vlna se přesunula na jih země.
„Voda stoupá, ale pomalu. V tuhle chvíli nevidíme žádné hrozby,“ řekl podle agentury PAP lubušský vojvoda Marek Cebula na odpolední společné tiskové konferenci s polským premiérem Donaldem Tuskem. Protipovodňové týmy se podle něho přesouvají k Odře od řeky Bóbr, kde už voda klesá.
Tusk v pátek jmenoval zmocněnce pro obnovu zasažených míst. Na opravy bude dohlížet bývalý ministr vnitra Marcin Kierwiński, který je od červnových voleb členem Evropského parlamentu. Mandátu europoslance se vzdá. Tusk o Kierwińském řekl, že má technické vzdělání a zkušenosti z politiky i krizových situací.
Dolní Slezsko
Obyvatelé dvanáctitisícového polského města Brzeg Dolny, které se nachází v Dolním Slezsku nedaleko Vratislavi, celou noc upevňovali protipovodňové valy. „Brzeg Dolny nespí, Brzeg Dolny bojuje,“ uvedl tamní starosta Ireneusz Fura. Povodňový poplach je ve městě vyhlašován, když hladina řeky dosáhne 630 centimetrů. V pátek ráno stoupla na 941 centimetrů, rekordní úroveň z ničivých povodní v roce 1997 ale nepřekonala. Tehdy ve městě naměřili 1070 centimetrů.
V obcích a městečkách v horní části Odry a na jejích přítocích se úřady snaží obnovovat fungování služeb, na které jsou lidé běžně zvyklí. Tusk odpoledne oznámil, že stav živelní katastrofy, který umožňuje obcím přístup k pomoci státu, nově platí pro dolnoslezské okresy Legnica, Boleslawiec, Jawor a Zlotoryja ležící po proudu Odry z Vratislavi.
Polákům se daří obnovovat spoje veřejné dopravy například do záplavami těžce zasaženého Kladska. Týká se to i spojení Kladska s hraničním přechodem Miendzylesie/Lichkov, jen místo vlaků budou lidi vozit autobusy.
Správa polské části Krkonošského národního parku v pátek ráno informovala, že „podmínky pro výlety po Krkonoších jsou bezpečné“. Zavřená je jen cesta po zelené turistické značce kolem jezírek Śniežne Stawki, protože je stále zaplavená. Také Tusk varoval lidi, aby situaci nepodceňovali.
Záplavy v Polsku nejvíce poničily regiony u hranic s Českem. Podle policie si vyžádaly sedm obětí na životě.
Podle zpravodaje ČT v Polsku Andrease Papadopulose povodňová vlna ve Vratislavi vážné potíže nezpůsobila. To potvrdil na zasedání polského krizového štábu i primátor města Jacek Sutryk. Na řece Odře, která měla přes noc kulminovat, se naopak snížila hladina o deset centimetrů. Nyní je na úrovni kolem 630 centimetrů.
„Historické maximum z roku 1997, kdy se město (…) ocitlo po vodou – tam Odra tehdy kulminovala kolem 724 centimetrů,“ dodal Papadopulos. Řece tak v současnosti chybí zhruba metr do toho, aby se vylila z břehů. Další povodňové vlny, které mohou přijít z menších toků, už by město neměly ohrozit.
Zpravodaj ale podotknul, že Polsko ještě nemá vyhráno, velká voda v zemi neopadává úplně všude. „Na jihu a jihozápadě Polska ve městech Nisa, Kladsko, Glucholazy – tam, kde jsme sledovali před pěti, šesti dny naprostou destrukci a katastrofu, tam už voda opadla. Za Vratislaví Odra teče ještě několik set kilometrů až směrem do Baltského moře,“ pokračoval Papadopulos.
Po celém toku řeky se města nyní připravují na to, až jimi povodňová vlna na Odře proteče.
O záplavách hovořil v pátek polský prezident Andrzej Duda se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Na sociální síti X o tom informovala polská prezidentská kancelář.
Prezidenti se bavili o likvidaci škod po povodních, pomoci, jakou zasaženým zemím může poskytnout Evropská unie, nebo o další spolupráci související se záplavami. „Polský prezident poděkoval českému prezidentovi za dosavadní pomoc,“ napsala kancelář.
V rámci česko-polské spolupráce při odklízení následků povodní umožnila tuzemská ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nasazení českých armádních vrtulníků v sousední zemi. Vrtulníková jednotka je od začátku roku v Polsku na podporu jednotek Severoatlantické aliance.
V Braniborsku bude Odra stoupat až do poloviny příštího týdne
Na žádné řece v Německu nyní neplatí třetí povodňový stupeň. V Drážďanech klesla hladina Labe pod hranici šesti metrů ve čtvrtek pozdě večer. Také v Schöně, která leží nedaleko českého Hřenska, v noci na pátek kleslo Labe pod šestimetrovou hranici, a dostalo se tak na druhý povodňový stupeň. Pokles hladiny bude podle saských úřadů nyní setrvalý, ale jen velmi pozvolný kvůli upouštění z přehrad na vltavské kaskádě.
Zatímco v Sasku hladina Labe klesá, ve směru toku na severozápad dál pomalu stoupá, zůstává ale pod hranicí pro vyhlášení povodňového varování.
V Bavorsku už se situace na řekách vrátila prakticky do běžného stavu. Na Dunaji ani žádném jiném z jeho velkých přítoků, jako jsou Inn, Ilz či Isar, nepanuje žádný z výstražných stupňů.
Povodně v Sasku ani Bavorsku oproti obavám nezpůsobily žádné větší škody. Nyní se ještě čeká, jak se vyvine situace na Odře, která tvoří hranici mezi Německem a Polskem a přináší vodu i ze severní Moravy a Slezska. Hladina řeky postupně stoupá, na hodnotách prvního povodňového stupně už je například ve vesnici Ratzdorf, kde se do ní vlévá Lužická Nisa. Ratzdorf byl silně poničen při povodni v roce 1997.
Hladina bude na Odře v Braniborsku stoupat až do poloviny příštího týdne. Braniborský zemský povodňový úřad nevylučuje, že dosáhne i čtvrtého, tedy nejvyššího povodňového stupně. Například Frankfurt nad Odrou už pro jistotu vystavěl protipovodňové stěny na nábřeží. Připravené jsou i pytle s pískem.
Povodňová vlna se přesunula na jih Slovenska
Hladina Dunaje v Bratislavě se dál snížila a v pátek ráno už nebyla v nejvyšším stupni povodňové aktivity. Dosahovala 817 centimetrů, za 24 hodin tak klesla o více než metr. Naopak v jihoslovenském Komárnu hladina Dunaje dál stoupla, a to na zhruba 830 centimetrů. Kolem této úrovně tam bude podle odhadu slovenských meteorologů kulminovat.
Na nejvyšším stupni povodňové aktivity v pátek ráno zůstala Morava u Bratislavy, byť tam od čtvrtka klesla o více než šedesát centimetrů. Právě vysoká hladina Moravy a Dunaje po silném dešti z minulého týdne komplikovala situaci ve dvou čtvrtích v západní části Bratislavy.
Úřady už odstranily protipovodňové bariéry mezi čtvrtěmi Devínska Nová Ves a Devín u soutoku Moravy a Dunaje. Do Devína, kam v uplynulých dnech zajišťovala přepravu obyvatel armáda nákladními vozy, už znovu začaly jezdit spoje městské hromadné dopravy.
V Komárnu na jihu Slovenska vysoká hladina Dunaje ovlivnila i řeku Váh. Voda se tam podle dřívějších informací města vylila na několika místech v záplavových oblastech. Problém v oblasti způsobila vysoká spodní voda a na nejrizikovější místa pracovníci rozmístili pytle s pískem.
Sever Itálie a povodně
Sčítání škod po záplavách začalo v pátek v italském regionu Emilia-Romagna na severu země. Nově zatopená je obec Lugo nedaleko Ravenny, kde v noci museli evakuovat pacienty z nemocnice. Obec Cento ve středu pozdě večer zasáhla prudká bouře, která vyvracela stromy a strhla střechy několika budov, píše server Corriere della Sera.
Řeka Lamone protrhla břeh poblíž obce Traversara, která skončila pod vodou. Její obyvatelé byli už předtím preventivně evakuováni, ale voda ve městě zničila několik domů, v ulicích stojí zaplavená auta, sutiny a naplavené dřevo. Zejména starší obyvatele, kteří nestačili včas odejít, odváželi záchranáři ze zaplaveného města vrtulníkem. V obci také pokračuje pátrání po dvou pohřešovaných. Městečko už povodně v posledních letech zasáhly potřetí, píše agentura ANSA.
Už ve středu večer přestalo skoro v celém regionu pršet, výrazně klesly hladiny řek a úřady odvolaly část příkazů k evakuaci či přesunu do vyšších pater. Nejvyšší stupeň výstrahy před povodněmi přesto na pátek zůstal v platnosti pro jižní část regionu Emilia-Romagna, v okolí Boloni a Ravenny. Ve zbytku regionu platí druhý nejvyšší stupeň výstrahy, zejména kvůli následkům záplav. Školy v okolí Ravenny jsou zavřené.
Vytrvalé deště a povodně trápí již několik dní zejména střední Evropu, včetně Česka. Záplavy už mají přes dvacet obětí, v Itálii zemřel jeden hasič.
Unijní pomoc zasaženým zemím
V souvislosti s povodněmi ve střední Evropě zaslaly do Česka či Polska unijní státy pomoc. Česko dostalo prostřednictvím systému civilní ochrany stovky vysoušečů ze Slovinska, Belgie, Chorvatska nebo Německa. Polsko rovněž potřebovalo výpomoc s dezinfekcí vody, stovky lahví roztoku chloraminu do země prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany EU dodalo Švédsko. Informovala o tom Evropská komise (EK).
„Po rozsáhlých záplavách ve střední a východní Evropě zmobilizovala EU na žádost Česka a Polska pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany. Česku poskytlo klíčovou podporu několik zemí. Slovinsko, Belgie, Chorvatsko a Německo poslaly stovky vysoušečů, které jsou nezbytné pro vysoušení vodou poškozených budov,“ uvedla EK.
Česko požádalo v evropském systému civilní pomoci o patnáct tisíc vysoušečů, podle mluvčího českých hasičů Martina Kavky jich zatím obdrželo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany zhruba prvních tisíc. „(Původní) Požadavek je stále v systému a čekáme na nabídky,“ uvedl Kavka. Z národních zdrojů mají čeští hasiči podle něj k dispozici šest tisíc vysoušečů.
„Děkuji členským státům za jejich rychlou reakci,“ uvedl eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. Ocenil „společné úsilí členských zemí, solidaritu a jejich spolupráci v dobách krizí“.
Mechanismus civilní ochrany EU umožňuje členským státům zasaženým přírodními pohromami požádat například o vyslání záchranných týmů či specialistů nebo o materiální pomoc. Kromě států bloku se na něm podílí i evropské země mimo Unii – Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Island, Norsko, Makedonie, Srbsko, Turecko a od letošního dubna také Ukrajina.
Unijní země mohou také žádat o finanční pomoc z fondu solidarity, který byl s cílem podpory zemí postižených živelnými pohromami zřízen po záplavách v roce 2002.
