Dunaj

Maďarské úřady odvádějí vodu do Dunaje a kontrolovaně potápějí dva říční čluny ve snaze zvýšit kriticky nízkou hladinu řeky a zabránit dalšímu uzavření jaderné elektrárny Paks. Informoval o tom server Euronews. Úterý a středa budou pravděpodobně kritické, protože se předpokládá, že hladina Dunaje klesne o dalších 14 až 15 centimetrů. Situace by se však mohla začít zlepšovat od čtvrtka, kdy by srážky v rakouském povodí Dunaje měly začít hladinu řeky zvyšovat, píše Euronews.

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.

Francie není jedinou zemí, která čelí nedostatku vody. Zejména hladiny Dunaje a Rýna jsou natolik nízké, že vyvolávají obavy v dopravě i energetice. Dopady sucha pociťují i další evropské země.

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.

Evropu v posledních dnech zasáhla extrémní vlna veder. Vysoké teploty a nevídaná sucha způsobují i rozsáhlé zásahy do krajiny. Velké řeky na kontinentu, jako je Pád, Dunaj či Labe, vysychají, a ovlivňují tak nejen životní prostředí, ale také lodní dopravu, zemědělství či energetiku.

Maďarsko se potýká s důsledky enormního sucha. Firmy a domácnosti bezprecedentním způsobem snížily svou spotřebu elektřiny poté, co vláda vyzvala ke zmírnění tlaku na rozvodnou síť. Maďaři mluví o „varování pro společnost“. Naplno se podle nich projevila realita klimatických změn, píše agentura Reuters. Země zároveň musela z velké části odstavit svou jedinou jadernou elektrárnu.

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.

Maďarsko v neděli poprvé od zahájení provozu elektrárny zcela odstaví jadernou elektrárnu Paks. V sobotu pozdě večer to oznámil premiér Péter Magyar, podle něhož je důvodem další pokles hladiny Dunaje. Země připravuje úsporná opatření, pomoc jí už nabídlo Slovensko.

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.

Vlivem sucha a dlouhotrvajících vln veder klesají hladiny evropských řek na kritickou úroveň. Není výjimkou ani Dunaj, který teče od pramene v Německu až k ústí do Černého moře. Jeho hladina v rumunské Bukurešti minulý týden klesla na nejnižší úroveň za posledních třicet let. Rekordně nízké vodní stavy hlásí i okolní země. V Srbsku vysychající toky výrazně narušily lodní dopravu i obchod a dopadají také na tamní vodní živočichy. V sousedním Chorvatsku pak voda odhalila vrak lodi potopené v roce 1937.

Rumunská stíhačka F-16 v pátek sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj v rumunském vzdušném prostoru nacházel zhruba hodinu a po sestřelení se zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.

Výjimečný objev se podařil trnavským archeologům. Při záchranných pracích odhalili na okraji Bratislavy dva tisíce let starý akvadukt, už druhý na stejném místě. Vědci teď řeší, kam tyto stavby vodu vedly a proč.

Kočky se v Evropě domestikovaly výrazně později, než se doposud předpokládalo. Zásadní roli v jejich šíření po kontinentu hrálo Římské impérium a jeho armáda. Ukázala to studie italských vědců.

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.

Rusko vyslalo v noci na středu na Ukrajinu 48 raket a 470 dronů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Ternopilu na západě země zemřelo dvacet šest lidí, uvedla Ukrajinska pravda. Polsko aktivovalo stíhačky, píše agentura Reuters. Drony zasáhly i Charkov, který hlásí 46 zraněných včetně dvou dětí.

Kvůli nebezpečí „bezprostředního výbuchu“ nařídily rumunské úřady evakuovat dvě obce u hranic s Ukrajinou poté, co ruský dron způsobil požár na tankeru se zkapalněným plynem. Uvedla to rumunská tisková agentura Agerpress.

Člun s deseti čínskými občany se v noci na pondělí převrhl na Dunaji na hranici mezi Srbskem a Chorvatskem. Nejméně jeden člověk přišel o život a záchranáři pátrají po třech pohřešovaných, napsala srbská státní televize RTS. Lidé ve člunu se podle ní patrně pokoušeli o nelegální překročení hranice.

Pyrotechnici v Bratislavě dopoledne zneškodnili bombu z druhé světové války, kvůli které policie ráno evakuovala obyvatele z okolí místa jejího nálezu v širším centru slovenské metropole, informoval policejní mluvčí Lukáš Pecek. Obyvatelé evakuovaných budov se podle něj již mohou vrátit do svých obydlí a do práce.

Čtyři lidé v pondělí zemřeli v Rumunsku, když se v deltě Dunaje převrátila loď, píše agentura AP s odvoláním na rumunskou agenturu Agerpres. Příčina neštěstí zatím není známá. Mezi oběťmi je také tříleté dítě, píší podle serveru Novinky.cz tamní média.

Po třiatřiceti letech zakotvila v Bratislavě česká nákladní loď. Plavidlo s názvem Rio 2 urazilo celkem osmnáct set kilometrů a má tak za sebou výjimečně dlouhou trasu. Nákladní loď by za normálních okolností převážené zboží vyzvedla v Čechách, ale kvůli nízké hladině Labe a zřícenému mostu v Drážďanech pro něj musela právě do slovenské metropole. Plavba do cílové destinace v německém Münsteru potrvá asi další tři týdny.

V pátek 4. dubna uplynulo osmdesát let od osvobození Bratislavy, k němuž došlo v rámci první etapy bratislavsko-brněnské operace, během níž sovětské a rumunské jednotky osvobozovaly jihozápad slovenského území od nacistů. Boje o Bratislavu, které se Němci nechtěli snadno vzdát, začaly 2. dubna 1945.

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.