Polsko a Lotyšsko mají podle štrasburského soudu pomoci migrantům na hranici s Běloruskem

Nahrávám video
Horizont ČT24: Migrační krize na běloruské hranici a komentář Martina Ehla
Zdroj: ČT24

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Skupina 32 migrantů, převážně Afghánců, nedobrovolně táboří nedaleko polské vesnice Usnarz Górny, poblíž které se pokusila do Polska dostat z Běloruska.

Pohraničníci a vojáci na místě brání v přístupu i aktivistům, kteří se snaží běžencům pomoci a kteří se tak s nimi pokoušejí domlouvat megafony a transparenty, v čemž se jim ale policie často snaží zabránit. Nedovoluje jim ani předat jídlo a vybavení běžencům, na které čím dál hůře doléhá chladné a deštivé počasí.

Běloruští vojáci skupinu nechtějí pustit zpátky, zatímco polští pohraničníci migrantům brání ve vstupu do Polska. Polská vláda tvrdí, že migranti se nacházejí na běloruské straně hranice, a tedy jedině Bělorusko nese zodpovědnost za danou situaci.

Morawiecki: Minsk brání předání humanitární pomoci

Nicméně polská vláda na místo vypravila konvoj s pomocí, v níž jsou stany, přikrývky či elektrické generátory. Polský premiér Mateusz Morawiecki potvrdil informace, že Bělorusové předání této pomoci brání. „Skutečně… k našemu úžasu bylo přijetí polské humanitární pomoci zcela odmítnuto. Jsou to lidé, kteří jsou na běloruském území, takže za ně plně odpovídá Bělorusko,“ řekl podle agentury PAP.

Na různé potíže si stěžuje již 25 z 32 běženců, kteří nemají ani přístup k čisté vodě, a naposledy dostali něco k jídlu – chléb – od běloruských pohraničníků v úterý, uvedl ve středu list Gazeta Wyborcza. 

Polská nadace Ocalenie (Spása), jejíž pracovníci se nacházejí poblíž skupiny, uvedla, že ve skupině umírá dvaapadesátiletá žena, která okamžitě potřebuje pomoc, napsal deník. Podle předsedy nadace Piotra Bystrianina má žena vážné potíže s ledvinami, plícemi a páteří.

Evropský soud pro lidská práva nyní Polsku nařídil, aby uvíznuvším migrantům poskytlo jídlo, vodu, oblečení, odpovídající zdravotní péči a pokud to bude možné, také dočasné přístřeší. Stejný požadavek adresoval Lotyšsku, u jehož hranic s Běloruskem se ocitla v podobné situaci skupina Kurdů. Soud ale upřesnil, že jeho rozhodnutí nemá být vykládáno tak, že Polsku a Lotyšsku nařizuje vpuštění migrantů na jejich území.

Hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl míní, že se Polsko rozhodnutí ESLP nyní nepodvolí. „Polská vláda spíš hraje na to, že situaci nechá trochu uklidnit, ve smyslu, že přestane být zájem médií. A že potom ty běžence nějak dostane zpátky do Běloruska,“ uvedl v Horizontu ČT24.

Výzvy k vpuštění běženců do Polska

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a komisařka Rady Evropy pro lidská práva naopak Varšavu vyzvaly, aby skupinku migrantů do země vpustila.

„Zatlačovat lidi zpět, odpírat jim přístup k azylovému řízení a prostě je ponechat v nouzi nemůže být reakcí členského státu Rady Evropy, který je zavázán evropskou úmluvou o lidských právech, úmluvou o uprchlících a dalšími mezinárodními závazky ohledně dodržování lidských práv,“ uvedla podle AFP komisařka Dunja Mijatovičová.

Polsko nicméně migranty odmítá vpustit, neboť by to podle premiéra Morawieckého znamenalo podlehnout vydírání běloruského režimu.

„Podle některých zdrojů se rýsuje takový, řekl bych, český scénář, že najdou nějakou právní kličku, jak těm lidem pomoci, aniž by připustili, že je pouští na své území,“ komentuje polskou pozici Ehl, podle nějž by situaci mohlo změnit i případné úmrtí výše zmíněné nemocné běženkyně.

„Bude to hodně o rétorice, protože jde jednak o to neustoupit Lukašenkovi, a jednak nedat signál dalším běžencům, že tady je nějaká, řekněme, severní cesta – což je hlavní důvod, proč i vlády v Lotyšsku a v Litvě postupují vůči běžencům relativně tvrdě. Nechtějí jednak ztratit tvář před Lukašenkem, ale hlavně nechtějí dát signál k tomu, že tady je nějaká nová možnost, jak se dostat do Evropy,“ uzavřel Ehl. 

Polsko a Pobaltí: Minsk krizi organizuje

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko obviňují běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka z organizování nynější migrační krize na běloruských hranicích. Na konci května Lukašenko oznámil, že Minsk už nebude bránit migrantům v cestě do Evropské unie.

Podle Polska a pobaltských států, ale i podle EU, se chce Lukašenko vyvoláním migrační vlny pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu kvůli tvrdému potlačování opozice a porušování občanských práv v zemi. Litva a Polsko oznámily, že postaví na svých hranicích ploty, s jejichž pomocí ilegální migraci zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...