Po nenávisti a krveprolití spolu musíme pracovat na míru, řekl Bek na sjezdu sudetských Němců

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně to v neděli prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi (oba KDU-ČSL) stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

„Jako občan a politik jsem vždy věřil, že cesta z Prahy do Berlína nevede jen přes Drážďany, ale i přes Mnichov, a že cesta z Prahy do Mnichova vede přes dialog se sudetskými Němci,“ řekl Bek. Prohlásil také, že posun ve vzájemných vztazích je všudypřítomný. „Je to poprvé, kdy zde český ministr stojí, aniž by potřeboval odvahu,“ uvedl s tím, že co dříve byla výjimka a co vyžadovalo odvahu, se stalo běžným. „Jsem za to šťastný,“ dodal.

Na úvod projevu, který Bek vedl v němčině, pozdravil sudetské Němce jako milé krajany, na což reagovali potleskem. „Milí krajané, chci vás srdečně pozdravit jménem české vlády, a zejména jménem českého premiéra Petra Fialy,“ prohlásil Bek. Uvedl také, že Češi, Němci a sudetští Němci jsou ve střední Evropě ti, kteří musí pečovat o demokracii, svobodu a právní stát a rozhodně čelit východní agresi. Reagoval tak na ruský vojenský vpád na Ukrajinu.

„Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti, a dokonce i krve, za to musíme pracovat na míru,“ uvedl. Projev ukončil latinskou modlitbou Agnus Dei (Beránek boží). „Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi, daruj nám pokoj,“ řekl latinsky.

Bek před vystoupením řekl ČTK, že o znění proslovu si rozhodl sám, nikoli po dohodě s vládou. „Byla to moje politická odpovědnost,“ řekl. Kritické reakce, kterým za účast na sjezdu od některých politických skupin čelí, si nepřipouští, neboť doba podle něj pokročila natolik, aby bylo možné zátěž minulosti společně překlenout.

Posselt se omluvil za roli sudetských Němců při vzestupu nacismu

„Slovo historický nepoužívám často, ale toto byl opravdu historický moment,“ prohlásil šéf sudetských Němců Bernd Posselt o Bekově projevu. Následně prohlásil, že se jménem sudetských Němců omlouvá za jejich podíl na vzestupu národního socialismu. Posselt takovouto omluvu v minulých letech pronesl opakovaně.

Tentokrát zdůraznil, že jeho omluva je odpovědí na slova českého prezidenta Petra Pavla, který před týdnem v bavorském Selbu sudetským Němcům poděkoval za práci na vzájemném sbližování. Posselt zmínil také Pavlův proslov v Terezíně, který se podle českého prezidenta stal symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Pavel také uvedl, že odpovědnost za zločiny, které páchali předkové, je nutné přijmout a poučit se z nich.

„Jak řekl prezident, nesmíme zapomínat na zločiny našich předků,“ zdůraznil Posselt. Poděkoval také všem, kteří se na sbližování s Čechy podílejí, jmenoval i někdejší členy české vlády Hermana a Bělobrádka.

Vítejte mezi přáteli, přivítal Beka šéf mládežnické organizace

O rozvoji vztahů s Českem hovořil také bavorský premiér Markus Söder. „Bůh ochraňuj nové spojení s našimi českými přáteli,“ provolal v závěru Söder. Poděkoval také Posseltovi za to, co pro přátelství s Prahou činí. „Jsi ústřední osobnost pro sbližování Čech a Němců,“ řekl.

Bekovi se na sjezdu dostalo vřelého přijetí od sudetoněmeckých i bavorských představitelů. „Pane ministře, vítejte zde mezi přáteli,“ pronesl česky Mario Hierhager, který je šéfem sudetoněmecké mládežnické organizace.

Stejně jako v sobotu, tak i v neděli zazněla na sudetoněmeckém sjezdu česká hymna. Stalo se tak v závěru hlavního shromáždění po bavorské a německé hymně. Po české hymně zazněla ještě hymna evropská. Poprvé českou hymnu zahráli sudetští Němci na loňském sjezdu v Hofu.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život patnáct až třicet tisíc lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...