Sudetští Němci

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.

EU potřebuje hlubší integraci, jinak hrozí, že se „rozpadne na sedmadvacet nevýznamných dílků“, míní exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) naopak varoval, že další federalizace by oslabila národní státy. Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zdůraznila, že by se EU měla vrátit k posilování konkurenceschopnosti. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) připustil potřebu většinového hlasování v zásadních otázkách. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Sudetoněmecké krajanské sdružení nečekalo tolik pozitivních reakcí na svůj brněnský sjezd, řekl České televizi jeho mluvčí Bernd Posselt. S negativními ohlasy počítalo, množství těch pozitivních ho ale podle něj překvapilo. Lidem, kteří mají stále strach z prolomení Benešových dekretů, Posselt vzkazuje, že se bát nemusejí. V rozhovoru, který s ním vedla zpravodajka ČT v Německu Helena Truchlá, také řekl, že jediným mateřským jazykem Evropy je dialog.

Sněmovna ve čtvrtek odpoledne přijala vládní usnesení, které odmítá konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně. Text vyzval organizátory akce, aby od jejího konání ustoupili, což zástupci pořadatelských organizací odmítli. Poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 se čtvrtečního jednání dolní komory na protest nezúčastnili. V lavicích na místech lidovců byl transparent se vzkazem: „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“.

V Brně se tento měsíc uskuteční sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), poprvé v Česku. Jeho konání vadí vládě ANO, SPD a Motoristů, která chce ve sněmovně prosadit usnesení vyzývající k jeho zrušení. Ze strany kritiků akce opět zaznívají kromě jiného obavy ze zrušení takzvaných Benešových dekretů a otevření majetkových otázek. SdL se ale majetkových nároků v průběhu let vzdalo a také dekrety jsou pro něj už jen okrajovým tématem.

Německo se nehodlá vměšovat do české vnitrostátní debaty o tom, zda je Brno vhodným místem pro pořádání letošního sjezdu sudetských Němců, sdělilo německé ministerstvo zahraničí. Podle ministerstva je nicméně cílem Sudetoněmeckého sjezdu smíření mezi Němci a Čechy. Sjezd se bude konat příští týden, poprvé to bude na území České republiky. Svou účast na něm potvrdil v pondělí bavorský premiér Markus Söder. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že místo smíření se budou otevírat staré rány.

Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.

Sněmovna přerušila jednání o postoji k pořádání sjezdu sudetských Němců v Brně. Vláda ANO, SPD a Motoristů v usnesení požaduje, aby dolní komora s uspořádáním akce nesouhlasila. S navrženým bodem ovšem nesouhlasí ani skupina koaličních poslanců. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka tvrdí, že česko-německé vztahy píší novou etapu, poukázal na uzavřené smlouvy o partnerství s Berlínem. „Máme mít schopnost velkoryse se dívat na budoucnost,“ dodal. Místopředseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Miroslav Žbánek (ANO) si nemyslí, že aktuální diskuze je o dobrých nebo špatných vztazích. Sněmovna podle něj debatuje hlavně o samotném tématu sjezdu. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Poslanecká sněmovna na řádné schůzi přerušila jednání o stanovisku vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně. Usnesení, které mimo jiné vyzývá pořadatele sjezdu, aby od něj upustili, navrhl jménem koalice zařadit na program schůze šéf dolní komory a předseda SPD Tomio Okamura (SPD). Opozice žádnou ze tří desítek navrhovaných změn programu schůze neprosadila. Schůze byla přerušena v noci na středu, v debatě by měli zákonodárci pokračovat ve středu v 18 hodin.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali plánovaný sjezd sudetských Němců, vznikající levicovou stranu expremiéra Vladimíra Špidly a trest pro psychiatra Jana Cimického. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář, psychiatrička Džamila Stehlíková, novinářka Marie Bastlová a youtuber Jan Špaček. Diskusi moderovala Klára Radilová.

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.

Sjezd sudetských Němců se příští rok uskuteční od 22. do 25. května v Brně. Oznámilo to Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Sjezd se v Česku bude konat vůbec poprvé.

Češi, Němci a sudetští Němci položili dobré základy smíření, nejdůležitější úkoly stojí ale stále ještě před nimi, řekl na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sudetské Němce pozdravil jménem české vlády a oslovil je jako krajany. Podle bavorského premiéra Markuse Södera Němci a Češi vybudovali silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na nová americká cla prohlásil, že jde o nejničivější zvýšení tarifů za poslední devadesát let. Tak vysoká cla totiž USA zavedly naposledy ve třicátých letech dvacátého století v období velké hospodářské krize. „Jistě tady analogie jsou, ale musíme si uvědomit, že na počátku třicátých let přece jen nebyl svět tak globalizovaný, jako je teď,“ řekl v pořadu Události, komentáře historik Jan Rychlík.

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně to v neděli prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi (oba KDU-ČSL) stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.