Nejméně 26 lidí zemřelo a desítky dalších se zranily při dvou bombových útocích v pákistánském Balúčistánu. Došlo k tomu v předvečer parlamentních voleb. I přes stoupající počet útoků slibuje vláda zajistit 127 milionům voličů bezpečnost. Hlavní obavy ale panují o férovost voleb. Oblíbený bývalý premiér Imran Chán byl odsouzen k mnohaletému vězení a účastnit se jich nesmí. Podle analytiků se chystá nejotevřenější manipulace politiky armádou za poslední roky.
Výbušniny explodovaly před volební kanceláří nezávislého kandidáta v okrese Pišin, nedaleko hranic s Afghánistánem. Podobné scény však nejsou v Pákistánu ničím neobvyklým. Nejčastěji útočí separatističtí Balúčové, místní odnože hnutí Taliban či takzvaný Islámský stát.
Je to však jen jeden z řady problémů, kterým zadlužená jaderná mocnost čelí. Od bankrotu ji zachraňují půjčky Mezinárodního měnového fondu nebo Číny.
Išaf Husajn si před lety s pronajatou rikšou denně vydělával v přepočtu kolem sta korun. Kvůli inflaci a cenám benzinu teď ale 48letý otec rodiny přinese domů ani ne polovinu. „Neustále se hádáme, protože buď máme peníze na benzin, nebo na jídlo,“ popsal.
Armáda se snaží zabránit zisku strany bývalého premiéra Chána, upozorňují experti
Potřebné ekonomické reformy ale nejsou hlavním tématem voleb. O tom, kdo je vyhraje a jak bude vládnout, rozhodují podle politologů především mocní generálové ve vedení armády. Právě oni stojí za svržením oblíbeného bývalého premiéra Imrana Chána. V několika procesech, které označuje za politické, dostal mnohaleté tresty vězení – mimo jiné za korupci.
Vlna zatýkání oslabila i jeho stranu Hnutí za spravedlnost. „Když vedeme kampaň, neustále nás sleduje policie,“ svěřila se nezávislá kandidátka za Hnutí za spravedlnost Símabia.
Úřady straně navíc zakázaly na lístcích používat tradiční symbol, kriketovou pálku. To v zemi, kde je až čtyřicet procent voličů negramotných, výrazně snižuje její šanci. „Jsme znepokojeni systematickým obtěžováním, zatýkáním a dlouhodobým zadržováním vůdců pákistánské strany Hnutí za spravedlnost,“ uvedla mluvčí Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Liz Throssellová.
Při neúčasti Chána na vítězství zřejmě dosáhne další bývalý premiér Naváz Šaríf. S armádou se dokázal dohodnout. Jeho obvinění z korupce a zákaz činnosti soudy stáhly a on se po letech vrátil z dobrovolného exilu.
Kvůli podobným machinacím jsou skeptičtí především mladí voliči do 35 let, kterých je v zemi skoro 44 procent. K volbám jich dlouhodobě chodí ani ne třetina. „Nová vláda bude zase krást, jako vždycky. Nikomu dalšímu to nic dobrého nepřinese. Nezaměstnanost řešit nebudou,“ myslí si prvovolič Noman.
K důvěryhodnosti nepřispěl ani odklad voleb, oficiálně zdůvodněný překreslením volebních okrsků. Podle analytiků ale především umožnil armádě připravit si půdu pro volební výsledek podle jejích představ.
Armáda je jedním z pilířů pákistánské stability, poznamenal politický geograf
„Že Pákistán je před zhroucením, už poslouchám pětadvacet let,“ poznamenal v Horizontu ČT24 politický geograf Libor Jelen z Univerzity Karlovy. „Je to země, která má obrovské sociální problémy. Velká chudoba, velká inflace, terorismus, separatismus. Zároveň je tam vnitřní dynamika a vitalita pákistánské společnosti, která je schopná problémy nějakým způsobem vyřešit,“ popsal situaci v zemi.
Armáda podle něj často přebírala politickou roli. Politický systém v zemi se proměnil z vlády vojenské junty na parlamentní demokracii, „i když ne v měřítkách, které známe v Evropě“. Vojsko je ale zároveň jedním z pilířů vnitřní i vnější stability. „Armáda je schopna zasahovat v momentu největších krizí,“ poznamenal.
Jelen upozornil, že z dob studené války bývá Pákistán považován za spojence Západu. Zároveň v posledních letech navázal úzké politické vztahy s Čínou, což svědčí o snaze orientovat zahraniční politiku více směry.
