Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.
„Taková nejistota a nepředvídatelnost jednání státu nejsou v evropském právním prostoru vhodné,“ uvedl Rinkévičs, podle něhož i po schválení zákona o odstoupení od úmluvy parlamentem zůstaly nezodpovězeny důležité otázky. Prezident podle veřejnoprávní stanice LSM argumentuje tím, že zákonodárná část moci řádně neposoudila názor výkonné moci v této otázce. „V systému dělby moci je dialog mezi složkami moci a spolupráce při prosazování společných národních cílů zásadní,“ stojí v dopise prezidenta parlamentu.
Rinkévičs podle LSM také naznačil, že by bylo lepší, kdyby se touto záležitostí zabýval až příští parlament, jehož složení Lotyši vyberou ve volbách na podzim příštího roku.
Lotyšsko úmluvu, kterou vypracovala Rada Evropy v roce 2011, ratifikovalo v roce 2024. Jejím cílem je chránit ženy před násilím a dosáhnout prevence, stíhání a potlačení násilí vůči ženám a domácího násilí. Úmluva vyžaduje, aby signatářské strany vypracovaly zákony zaměřené na skoncování s násilím na ženách a s domácím násilím, napsala dříve agentura AFP. Istanbulskou úmluvu dosud ratifikovalo 39 zemí, podepsalo ji 45 států. Česká republika ji podepsala v roce 2016, dosud ji ale neratifikovala. Turecko od ní jako dosud jediná země odstoupilo.
Pokud od úmluvy odstoupí i Lotyšsko, stane se první takovou zemí Evropské unie. Podle Rinkévičse by odstoupení jeho vlasti od úmluvy Rady Evropy představovalo precedens, jenž by přesahoval domácí politiku a mohl by ohrozit evropskou architekturu právního státu. „Je třeba také vzít v úvahu, že by Lotyšsko bylo prvním členským státem Evropské unie, který by odstoupil od mezinárodní úmluvy o lidských právech,“ upozornil prezident.
Hlasování v parlamentu
Lotyšský parlament (Saeima) – jako první v Evropské unii – minulý týden odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy. Návrh podle AFP předložila opozice. Pro odstoupení hlasovaly pravicové opoziční strany stejně jako zástupci Svazu zelených a zemědělců, který je jedním ze tří uskupení vládní koalice vedené středopravicovou premiérkou Evikou Siliňovou. Ostatní dvě vládní strany se zasazovaly za zachování úmluvy.
Lotyšští odpůrci úmluvy tvrdí, že zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví. Tvrdí, že stávající vnitrostátní zákony jsou dostatečné k řešení genderově podmíněného násilí, napsala agentura Reuters. Ultrakonzervativní skupiny a politické strany v celé Evropě podle agentury AP úmluvu v posledních letech kritizovaly s argumentem, že propaguje „genderovou ideologii“. Rada Evropy opakovaně odmítla obvinění, že by úmluva vnucovala genderové teorie, upozornila AFP.
Podle lotyšské charitativní organizace Marta, která pomáhá ženám, jež se staly oběťmi násilí, vedla ratifikace úmluvy ke zlepšení trestního práva i krizové podpory a povzbudila ženy, aby vyhledávaly pomoc. V Turecku od odstoupení od úmluvy prudce vzrostl počet případů vražd žen a násilí na ženách, uvedl podle AFP v pátek předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos.
Otázka odstoupení od Istanbulské úmluvy rozdělila pobaltskou zemi a vyvolala rozsáhlé demonstrace obhájců ženských práv v Rize, podotkla AFP. Nyní by podle ní měl návrh patřičného zákona projednat příslušný výbor, který zváží prezidentovy námitky. Pokud Saeima zákon znovu schválí beze změn, hlava státu ho parlamentu podruhé vrátit už nemůže, napsala AFP. Podle agentury AP by prezident mohl za určitých okolností vyhlásit referendum o této otázce.
