Ochrana Ukrajiny není klíčovým národním zájmem USA, míní potenciální kandidát na prezidenta DeSantis

Ochrana Ukrajiny není životně důležitým národním zájmem Spojených států, prohlásil Ron DeSantis, floridský guvernér a potenciální republikánský kandidát v příštích prezidentských volbách. Válku přitom označil za „územní spor mezi Ukrajinou a Ruskem“. Podobně na stejné otázky reagoval také republikánský exprezident Donald Trump, který chce v roce 2024 opět usilovat o Bílý dům.

„Spojené státy mají mnoho životně důležitých národních zájmů – ochranu našich hranic, připravenost naší armády, energetickou bezpečnost a nezávislost, vyvažování ekonomické, kulturní a vojenské moci čínské komunistické strany. Další zaplétání se do územního sporu mezi Ukrajinou a Ruskem jedním z nich není,“ uvedl DeSantis v odpovědi na otázky moderátora stanice Fox News Tuckera Carlsona.

Administrativa demokratického prezidenta Joa Bidena podle DeSantise dala Ukrajině „bianco šek“ ve financování konfliktu na tak dlouho, jak bude třeba, aniž by přitom jasně definovala cíle a stanovila odpovědnost. To podle guvernéra odpoutává pozornost od nejnaléhavějších problémů USA.

DeSantis se domnívá, že „mír by měl být objektivní“, a je proti tomu, aby Spojené státy na obranu před ruskými invazními vojsky poskytly Ukrajině stíhačky F-16 a rakety dlouhého doletu.

Trumpův nesouhlas s podporou Ukrajiny

DeSantisova odpověď koresponduje s vyjádřením bývalého prezidenta Trumpa, jenž si v mnoha republikánských průzkumech vede lépe než jeho straničtí kolegové v Kongresu, kteří podpořili pomoc Ukrajině. Trump na stejnou otázku stanice Fox News, zda postavení se Rusku je životně důležitým strategickým národním zájmem USA, odpověděl: „Ne, ale pro Evropu ano. Pro Spojené státy nikoliv.“

Trump opakovaně prohlásil, že kdyby byl prezidentem, Rusko by nikdy Ukrajinu nenapadlo, a že tato „strašná válka by skončila do 24 hodin“, pokud by se prezidentem opět stal.

Sankce proti Rusku podle Trumpa nejsou účinné. Na otázku, zda by USA měly usilovat o změnu ruského režimu, exprezident odpověděl: „Ne. Měli bychom podporovat změnu režimu ve Spojených státech, to je mnohem důležitější. Do této šlamastyky nás dostala Bidenova administrativa.“

Další republikáni Ukrajinu podporují

„Nezapomeneme na váš boj za svobodu a věřím, že americký lid bude stát při vás, dokud nezasvítí světlo vítězství svobody na Ukrajině, v Evropě a pro celý svět,“ řekl bývalý Trumpův viceprezident Mike Pence na Texaské univerzitě v Austinu.

Postoj pana DeSantise a pana Trumpa je v rozporu s podporou obrany Ukrajiny, kterou projevili další potenciální republikánští kandidáti na prezidenta, včetně Mikea Pence, bývalé velvyslankyně u OSN za Trumpovy vlády Nikki Haleyové, bývalého guvernéra New Jersey Chrise Christieho a senátora Jižní Karolíny Tima Scotta. Je také v příkrém rozporu s většinou republikánských senátorů, včetně jejich lídra Mitche McConnella, připomíná server The New York Times (NYT).

„Putin odhalil svou pravou povahu diktátora, který je pohlcen dobýváním a je ochoten pro svůj záměr obnovit velkoruskou říši obětovat tisíce životů. Každý, kdo si myslí, že se Putin zastaví na ukrajinských hranicích, si nepřipouští realitu toho, co je Putin zač. Musíme si jasně uvědomit, jaká je ruská hrozba: že Gruzie, Krym a Ukrajina jsou pouze na začátku Putinova seznamu,“ dodal Pence.

Pence a Haleyová rámují boj na obranu Ukrajiny jako boj o „svobodu“. Podobně se vyjádřil i McConnell. Všichni tlačili na prezidenta Bidena, aby udělal více – poslal zbraně ve větším množství a rychleji.

NBC upozorňuje na narůstající izolacionistické tendence

DeSantis a Trump ale tyto výzvy odmítli. A jejich názor získává na popularitě mezi republikány ve Sněmovně reprezentantů a republikánskými voliči, kteří zatrpkli vůči snahám USA pomoci Ukrajině v boji proti Rusku, míní NYT.

Lednový průzkum Pew Research Center ukázal, že čtyřicet procent republikánských voličů si myslí, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu. V březnu loňského roku, měsíc po začátku Putinovy invaze, byl podíl republikánů a republikánsky orientovaných nezávislých, kteří zastávali tento názor, pouze devět procent.

Podle stanice NBC News to signalizuje, že mezi republikány narůstají izolacionistické nálady. Podpora Ukrajiny zřejmě bude jedním z klíčových témat v nadcházejících prezidentských primárkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...