NYT: Írán čelí hluboké energetické krizi, volí mezi obyvateli a průmyslem

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Za energetickou krizí stojí podle deníku letité protiíránské sankce, špatné řízení, stárnoucí infrastruktura i cílené útoky ze strany Izraele. Ten v únoru zlikvidoval v Íránu dva plynovody, v důsledku čehož byla tamní vláda nucena využít nouzové zásoby plynu, aby se vyhnula přerušení dodávek pro miliony lidí.

V červenci zvolený prezident Pezeškján konstatoval, že jeho vláda zdědila vyčerpanou zásobu energie, kterou nebyla schopna doplnit. V listopadu proto země začala přistupovat k dvouhodinovým plánovaným denním odstávkám elektřiny v obytných domech, ale ani to nestačilo.

K výpadkům energie nyní podle NYT dochází více méně náhodně a trvají déle. Minulý týden byly na dva dny zavřeny školy, univerzity, banky a vládní úřady ve všech 31 íránských provinciích kromě tří, aby se šetřilo energií.

Zatímco obyčejní Íránci byli naštvaní a průmysloví předáci varovali, že ztráty dosahují desítek miliard dolarů, prezident nemohl podle NYT nabídnout jiné řešení, než říci, že je mu to líto.

Volba mezi obyvateli a průmyslem

Deficit v množství plynu, který země potřebuje ke svému fungování, činí podle úředníků asi 350 milionů metrů krychlových denně. S klesajícími teplotami vzrostla poptávka a země byla nucena přistoupit k extrémním opatřením na příděl plynu.

Vláda v důsledku kritické situace stála podle NYT před složitou volbou. Buď musela přerušit dodávky plynu do obytných domů, nebo odstavit dodávky do elektráren starajících se o výrobu elektřiny. Rozhodla se pro druhou možnost, protože vypnutí plynu do obytných jednotek by znamenalo výrazné bezpečnostní riziko, jelikož by vedlo k odstřižení většiny Íránců od primárního zdroje tepla.

Zemní plyn tvoří asi sedmdesát procent íránských zdrojů energie, což je podle mezinárodních energetických studií mnohem více než ve Spojených státech a v Evropě. Vláda zavedla ambiciózní projekt odběru plynu do všech koutů země, včetně malých vesnic, a nyní je podle deníku asi devadesát procent íránských domácností odkázáno na plyn jako hlavní zdroj pro vytápění a vaření.

Vypnutí dodávek plynu do elektráren způsobilo, že sedmnáct z nich bylo do pátku zcela odstaveno a zbytek byl v provozu jen částečně. Státní energetická společnost Tavanir podle NYT varovala výrobce téměř všech komodit od oceli, skla až po potraviny, že se musí připravit na rozsáhlé výpadky elektřiny, které mohou trvat dny, nebo dokonce týdny.

Celebrity přesvědčují k šetření

The New York Times přináší svědectví některých obyvatel, kteří se každý den probouzejí s vědomím, že nevědí, zda budou moci poslat děti do školy nebo zda budou fungovat výtahy a semafory. Výpadky proudu podle nich ovlivňují každodenní život i pracovní činnost.

Prezident Pezeškján mezitím zahájil videokampaň s využitím úředníků i celebrit, která vyzývá Íránce, aby omezili spotřebu energie snížením teploty svých domovů alespoň o dva stupně. Videa ve státních sdělovacích prostředcích ukazovala, že prezidentský areál v noci nemá rozsvícená světla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 36 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...