NYT: Írán čelí hluboké energetické krizi, volí mezi obyvateli a průmyslem

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Za energetickou krizí stojí podle deníku letité protiíránské sankce, špatné řízení, stárnoucí infrastruktura i cílené útoky ze strany Izraele. Ten v únoru zlikvidoval v Íránu dva plynovody, v důsledku čehož byla tamní vláda nucena využít nouzové zásoby plynu, aby se vyhnula přerušení dodávek pro miliony lidí.

V červenci zvolený prezident Pezeškján konstatoval, že jeho vláda zdědila vyčerpanou zásobu energie, kterou nebyla schopna doplnit. V listopadu proto země začala přistupovat k dvouhodinovým plánovaným denním odstávkám elektřiny v obytných domech, ale ani to nestačilo.

K výpadkům energie nyní podle NYT dochází více méně náhodně a trvají déle. Minulý týden byly na dva dny zavřeny školy, univerzity, banky a vládní úřady ve všech 31 íránských provinciích kromě tří, aby se šetřilo energií.

Zatímco obyčejní Íránci byli naštvaní a průmysloví předáci varovali, že ztráty dosahují desítek miliard dolarů, prezident nemohl podle NYT nabídnout jiné řešení, než říci, že je mu to líto.

Volba mezi obyvateli a průmyslem

Deficit v množství plynu, který země potřebuje ke svému fungování, činí podle úředníků asi 350 milionů metrů krychlových denně. S klesajícími teplotami vzrostla poptávka a země byla nucena přistoupit k extrémním opatřením na příděl plynu.

Vláda v důsledku kritické situace stála podle NYT před složitou volbou. Buď musela přerušit dodávky plynu do obytných domů, nebo odstavit dodávky do elektráren starajících se o výrobu elektřiny. Rozhodla se pro druhou možnost, protože vypnutí plynu do obytných jednotek by znamenalo výrazné bezpečnostní riziko, jelikož by vedlo k odstřižení většiny Íránců od primárního zdroje tepla.

Zemní plyn tvoří asi sedmdesát procent íránských zdrojů energie, což je podle mezinárodních energetických studií mnohem více než ve Spojených státech a v Evropě. Vláda zavedla ambiciózní projekt odběru plynu do všech koutů země, včetně malých vesnic, a nyní je podle deníku asi devadesát procent íránských domácností odkázáno na plyn jako hlavní zdroj pro vytápění a vaření.

Vypnutí dodávek plynu do elektráren způsobilo, že sedmnáct z nich bylo do pátku zcela odstaveno a zbytek byl v provozu jen částečně. Státní energetická společnost Tavanir podle NYT varovala výrobce téměř všech komodit od oceli, skla až po potraviny, že se musí připravit na rozsáhlé výpadky elektřiny, které mohou trvat dny, nebo dokonce týdny.

Celebrity přesvědčují k šetření

The New York Times přináší svědectví některých obyvatel, kteří se každý den probouzejí s vědomím, že nevědí, zda budou moci poslat děti do školy nebo zda budou fungovat výtahy a semafory. Výpadky proudu podle nich ovlivňují každodenní život i pracovní činnost.

Prezident Pezeškján mezitím zahájil videokampaň s využitím úředníků i celebrit, která vyzývá Íránce, aby omezili spotřebu energie snížením teploty svých domovů alespoň o dva stupně. Videa ve státních sdělovacích prostředcích ukazovala, že prezidentský areál v noci nemá rozsvícená světla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...