Netanjahu podmiňuje trvalé příměří v Pásmu Gazy zničením Hamásu. Ve hře je ale nový návrh

Nahrávám video

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

„Podmínky Izraele pro ukončení války se nezměnily: zničení vojenských a vládnoucích schopností Hamásu, propuštění všech rukojmí a zajištění toho, aby Pásmo Gazy již nepředstavovalo hrozbu pro Izrael,“ uvádí sobotní vyjádření premiéra.

Dodává, že Izrael bude i nadále trvat na splnění těchto podmínek před zavedením trvalého příměří. „Představa, že Izrael bude souhlasit s trvalým příměřím dříve, než budou tyto podmínky splněny, je mylná,“ doplnil.

Nahrávám video

Lídr izraelské opozice Jair Lapid vyzval Netanjahua, aby Bidenovu výzvu přijal, a nabídl izraelskému premiérovi podporu v případě, že by vládní koalici na protest opustili partneři z řad krajní pravice. „Izraelská vláda nemůže ignorovat zásadní projev prezidenta Bidena. Na stole je dohoda, která by měla být uzavřena,“ uvedl Lapid.

Dodal, že Netanjahu se může na podporu opozice v uzavření dohody spolehnout i za předpokladu, že by koalici opustili krajně pravicoví ministři Itamar Ben Gvir a Becalel Smotrič.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v pátek večer telefonicky hovořil se svými protějšky ze Saúdské Arábie, Turecka a Jordánska, aby s nimi projednal tento návrh. Šéf americké diplomacie v těchto rozhovorech zdůraznil, že přijetí nového návrhu je v zájmu jak Izraelců, tak Palestinců, uvedl mluvčí resortu Matthew Miller. 

O co v návrhu dohody jde?

Jeruzalém předložil hnutí Hamás nabídku, která počítá mimo jiné se šestitýdenním klidem zbraní výměnou za propuštění části rukojmí.

„První fáze by trvala šest týdnů. Její součástí by bylo úplné příměří a stažení izraelských sil ze všech obydlených oblastí Gazy, propuštění řady rukojmí, včetně žen, starých lidí a zraněných, výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů,“ přiblížil návrh Biden.

Druhá fáze by podle amerického prezidenta zahrnovala propuštění všech zbývajících rukojmí a úplné stažení izraelských vojsk z Gazy. V další části by se pak jednalo o poválečném nastavení v Pásmu Gazy. 

Tento návrh je zatím v něčem nejvstřícnější vůči Hamásu, uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. „Za pomoci kreativní stylistiky se snaží obejít základní problém, kdy Izrael odmítá, že dohoda o příměří by měla být trvalým příměřím, tedy koncem války, a Hamás chce přesně to.“ 

Hamás se k návrhu vyjádřil vstřícně.

Podle zpravodaje je však důležité zamýšlet se nad tím, čí je to vlastně návrh. Zda jej předložila část izraelského vyjednávacího týmu, nebo jej dokonce předložili sami Američané.

Za „vyvážený a realistický“ označila nový návrh šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.  „Naprosto souhlasím s americkým prezidentem Bidenem, že nejnovější návrh je významnou příležitostí k ukončení války a utrpení civilistů v Gaze. Nyní je třeba, aby jej podpořily všechny strany,“ uvedla.

Společná výzva k přijetí návrhu

Spojené státy, Katar a Egypt, které zprostředkovávají jednání mezi válčícími stranami, v sobotu vyzvaly Izrael a Hamás k dokončení dohody o příměří ve společném prohlášení.

„Katar, Spojené státy a Egypt společně vyzývají Hamás a Izrael k dokončení dohody ztělesňující zásady nastíněné 31. května prezidentem Bidenem,“ cituje server Times of Israel prohlášení. „Tyto zásady spojily požadavky všech stran v dohodu, která slouží mnoha zájmům a přinese okamžitou úlevu jak dlouho trpícím obyvatelům Pásma Gazy, tak i dlouho trpícím rukojmím a jejich rodinám. Tato dohoda nabízí plán pro trvalé příměří a ukončení krize,“ píše se v prohlášení.

Netanjahu zároveň obdržel oficiální pozvání k vystoupení na společném zasedání amerického Kongresu, které přijal. Vydal prohlášení, že je „nadšený z výsady prezentovat před zástupci amerického lidu a celého světa pravdu o naší spravedlivé válce proti těm, kteří nás chtějí zabít.“ Prohlášení premiérovy kanceláře zdůrazňuje, že jako první státník vystoupí na společném zasedání Kongresu již počtvrté.

Humanitární zásobování se stále zhoršuje

Izrael mezitím pokračuje v invazi do Rafahu, která ochromila přísun humanitární pomoci civilistům. Humanitární situace na místě se stále zhoršuje.

„Trváme na tom, že zákonná povinnost Izraele usnadnit doručení pomoci nekončí na hranici. Nekončí, když vysadí podporu jen pár metrů za hranicí, pak odjedou a nechají humanitární pracovníky, aby si pro ni museli jít přes aktivní bojové zóny, což není možné. Pomoc, která se dostává dovnitř, se nedostává k lidem,“ řekl mluvčí Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN Jens Laerke.

Nejen v Tel Avivu pokračují protesty

Lidé protestující proti vládě premiéra Netanjahua a za propuštění rukojmí zajatých Hamásem v sobotu opět vyšli do ulic v centru Tel Avivu. Demonstranti žádají odstoupení Netanjahuovy vlády a vypsání předčasných voleb.

Podle pořadatelů přišlo v Tel Avivu 120 tisíc lidí, nejvíce od začátku války v Pásmu Gazy. Údaj není možné ověřit, upozorňuje server The Times of Israel.

Protestuje se i v dalších izraelských městech – například v Jeruzalémě, kde na dálku děkují Bidenovi za jeho tlak na uzavření příměří mezi Hamásem a Izraelem. 

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října teroristickým útokem Hamásu a jeho spojenců na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a asi 250 osob unesli. Při dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmí výměnou za palestinské vězně. Izraelská odveta podle ministerstva zdravotnictví zabila v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem 36 379 Palestinců, údaje nicméně nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...