Jair Lapid

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání pěti izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.

Pětice lídrů izraelské opozice si slíbila, že strany budou spolupracovat a nebudou se v kampani před říjnovými volbami do parlamentu napadat. Ve společném prohlášení se zavázali k vytvoření „sionistické, státnické“ vlády a posílení Izraele jako demokratického státu. Jednání se neúčastnili zástupci arabské menšiny.

Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.

Americko-íránské memorandum o porozumění podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona otevírá cestu k trvalému míru a sníží ceny ropy. Dohodu podle CNN přivítal i generální tajemník NATO Mark Rutte nebo čínské ministerstvo zahraničí. Naopak v Izraeli jsou už méně optimističtí. Zatímco americký prezident Donald Trump dohodu prezentuje jako své velké vítězství, američtí demokratičtí senátoři ji považují za dobrou pouze pro Írán, nikoli pro USA, a kritizovalo ji i několik republikánských senátorů.

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.

Vleklý korupční proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem rozděluje izraelskou společnost. Podle expertů by prezidentská milost, o níž Netanjahu požádal, bez předchozího odsouzení či přiznání viny byla nejspíš napadena u nejvyššího soudu a vyvolala protesty. Podle průzkumů si většina Izraelců předběžné omilostnění Netanjahua bez jeho rezignace nepřeje. Židovský stát čekají příští rok volby a premiérovi hrozí až deset let vězení.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.

Nejméně šest mrtvých si v pondělí vyžádala střelba u vjezdu do Jeruzaléma, uvedl izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Dvacet lidí utrpělo zranění, včetně těhotné ženy. Podle záchranářů dva lidé zemřeli po převozu do nemocnice. Izraelská policie uvedla, že zneškodnila dva útočníky. Česká diplomacie zatím nemá informace, že by mezi oběťmi byli Češi.

Bývalý izraelský ministr obrany a lídr centristické opoziční strany Národní jednota Benny Gantz v sobotu večer vyzval premiéra Benjamina Netanjahua a další dva opoziční vůdce k vytvoření dočasné vlády národní jednoty, která by umožnila dohodu s palestinským teroristickým hnutím Hamásem o propuštění zbývajících rukojmí. Informovala o tom agentura AFP.

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl příbuzným rukojmí, že Jeruzalém přijal nový návrh na dočasné příměří, který předložil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff. Informaci později potvrdil Bílý dům. Vysoce postavený představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím uvedl, že izraelská reakce na americký návrh nesplňuje požadavky Hamásu, ale o věci se stále jedná. Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná Hamásem také sdělila, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, uvedla AFP. Tuto informaci nelze ověřit.

V palestinské enklávě začala působit nová Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Izraelem a USA. Soukromá organizace s nejasným původem a financováním rozdává jídlo hladovějícím civilistům, OSN s ní ale odmítá spolupracovat. Podle listu The New York Times jde ve skutečnosti o izraelský projekt.

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na pátek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.

Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy a přestavět ho poté, co bude místní obyvatelstvo přesídleno jinam, prohlásil prezident USA Donald Trump poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump už předtím zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Jejich nucené přesídlení by ale odporovalo mezinárodnímu právu.

Izraelská armáda prohlásila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení. Tvrdí, že také zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes sedmdesát lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit. O víkendu pokračovala také jednání o příměří.

Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je mrtev, v Pásmu Gazy ho zabili izraelští vojáci. Jeho smrtí však válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl v projevu ve čtvrtek večer izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od útoku na Izrael z loňského 7. října. Prezident země Jicchak Herzog armádu a bezpečnostní složky za zabití Sinvára pochválil. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Hamás po smrti svého vůdce schopen loňský útok opakovat a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.

K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Izraelská armáda při noční operaci ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy nalezla těla šesti mužů, které odvlekli ozbrojenci z obcí na jihu Izraele při teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás loni 7. října. Armáda všech šest mrtvých identifikovala, neupřesnila však příčiny jejich smrti, které podle ní zůstávají předmětem vyšetřování, informoval zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Dejf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dejfovu smrt. Hamás se k informaci zatím nevyjádřil.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan oznámil, že usiluje o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Požádal také o vydání zatykače na tři vrcholné představitele Hamásu. Podle prokurátora tyto osoby nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli. Server Times of Israel píše o „bezprecedentním a kontroverzním kroku“ haagského tribunálu, který způsobil v Jeruzalémě šok. Žádost prokurátora o zatykač na izraelské lídry ostře kritizují Spojené státy i Česká republika.