Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Nahrávám video

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.

CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze únorové předčasné parlamentní volby vyhrála a k jednání o sestavení koaliční vlády přizvala sociální demokraty. V sondážních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země.

Obranné výdaje by pod ni spadaly jen do procenta hrubého domácího produktu (HDP) – v současnosti tedy zhruba do 44 miliard eur (1,1 bilionu korun). Vše nad tuto hranici by bylo možné financovat z půjček. „Německo musí být obranyschopné. Musí se vrátit na mezinárodní scénu jako akceschopný partner v Evropě, v NATO a ve světě,“ prohlásil Merz.

„Celý svět se v těchto dnech a týdnech dívá na Německo. V Evropské unii a ve světě máme úkol, který dalece přesahuje hranice naší vlastní země a blahobyt našeho vlastního obyvatelstva,“ uvedl také možný budoucí kancléř.

Strany se shodly také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun), z nějž by se platily opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol.

„Součástí změny je i to, aby spolkové země, které dosud podle dluhové brzdy nesměly vytvářet nové dluhy, měly možnost se zadlužovat o 0,35 procenta HDP. Spolkové země si to přejí, protože do infrastruktury, školství by chtěly více investovat,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu CDU/CSU a SPD potřebují ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinu, kterou nemají. Ucházejí se proto o podporu strany Zelených, s níž chtějí schválit obě opatření ještě ve starém složení parlamentu.

Vlastní plán Zelených

Zelení ale už v pondělí uvedli, že změny nepodpoří, a ve čtvrtek po několika kolech jednání s Merzem a předsedou SPD Larsem Klingbeilem sdělili, že se jejich názor nezměnil. Spolkovému sněmu předložili vlastní návrh, který mimo jiné klade větší důraz na investice do boje proti klimatickým změnám.

Merz ve čtvrteční debatě prohlásil, že bere ochranu klimatu vážně, a Zeleným nabídl, že z 500miliardového investičního balíku až desetinu vyčlení právě na klima. „To je velmi konkrétní nabídka,“ podotkl. Zdůraznil také, že obranyschopnost země je třeba zlepšit rychle. „Slovo odstrašení musí nyní nabrat rychle a důvěryhodně vojenské podoby. Každé další zpoždění je nezodpovědné,“ dodal.

Nahrávám video

Předsedkyně frakce strany Zelených Katharina Drögeová označila dosavadní nabídky na změny navrženého finančního balíku za nedostatečné. „Každý, kdo chce, abychom souhlasili se stovkami miliard eur na investice, musí počítat s tím, že zajistíme, aby byly tyto peníze skutečně investovány do infrastruktury, a ne do snižování daní,“ zdůraznila politička.

Mimořádná debata trvala čtyři hodiny, návrhy se nyní přesunou do výborů. Druhá mimořádná schůze, na které by se mělo o balíku hlasovat, je naplánována na příští úterý. Do té doby je čas na dohodu. Schválit balík by ovšem musela ještě i druhá komora německého parlamentu, Spolková rada. Ani v ní není podpora dvoutřetinové většiny jistá.

V novém Spolkovém sněmu, který se poprvé sejde 25. března, budou mít strany z pravého a levého okraje – Alternativa pro Německo (AfD) a Levice – takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel.

Stížnost na mimořádné schůze

Proti konání mimořádných schůzí podaly AfD, Levice a také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) stížnost k ústavnímu soudu. Do začátku čtvrteční schůze soudci nerozhodli. Podle stěžovatelů je schvalování tak zásadních opatření ve starém složení parlamentu neústavní a prohlubuje nedůvěru obyvatel k politice.

Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu. Němečtí ústavní právníci se shodují, že podobný postup je možný, podle některých ale odporuje duchu ústavy, protože ignoruje nově rozdané karty po volbách.

Podle předáka CDU/CSU Merze je třeba zvýšit obranyschopnost Německa kvůli agresivnímu Rusku na východě a slábnoucímu spojenectví se Spojenými státy na západě. Půlbilionový investiční balík, kterým Merz vyšel vstříc možnému koaličnímu partnerovi SPD, by mohl podle řady ekonomů nastartovat stagnující hospodářství země. Německo loni druhý rok po sobě zaznamenalo pokles HDP.

Podle agentury DPA není jisté, zda by v případě ztroskotání snahy o schválení finančního balíku bylo nadále možné sestavit vládu CDU/CSU a SPD. Přinejmenším by se muselo o řadě věcí začít znovu jednat. Po únorových volbách je spolupráce konzervativců a sociálních demokratů jedinou reálnou možností vzniku většinové koalice v Německu.

Oficiální koaliční jednání o sestavení nové vlády odstartovala ve čtvrtek. Zástupci CDU/CSU a SPD povedou v příštích týdnech rozhovory v šestnácti pracovních skupinách. Kabinet chce mít předák CDU/CSU Merz hotový do Velikonoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...