Kdo v dalších čtyřech letech povede německou vládu? A které strany se budou podílet na koalici? Největší šance na vítězství mají podle průzkumů sociální demokraté (SPD) s Olafem Scholzem, konzervativní unie CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem na ně v posledních týdnech ztrácí kolem tří procentních bodů. S odstupem třetí následují Zelení vedení Annalenou Baerbockovou. Velká část voličů je ale stále nerozhodnutá a Němce tak čeká mimořádně napínavá volební neděle a ještě napínavější skládání povolební koalice.
Pokračování stávající „velké koalice“ složené ze dvou nejsilnějších stran, tedy CDU/CSU a SPD se nyní jeví jako velmi nepravděpodobné. Některé průzkumy sice dávaly velké koalici šanci na získání většiny, byla by ale otázkou jen několika málo křesel.
Navíc v partajích po čtyřech letech společného vládnutí chuť pokračovat není. Friedrich Merz, vlivný člen CDU a spolupracovník Armina Lascheta, tento scénář dokonce označil za „čirý horor“.
Další teoretické dvoučlenné koalice CDU/CSU – svobodní demokraté (FDP), SPD – Zelení nebo CDU/CSU – Zelení nebudou podle průzkumů na většinu stačit a možnost menšinové vlády je v Německu prakticky vyloučena.
Hledá se vládní trojka
Ke vzniku většinové koalice tak bude třeba minimálně tří uskupení. Z matematického hlediska přichází v úvahu více možností, při pohledu na jednotlivé volební programy a postoje stran jsou už šance omezenější a dá se čekat, že jednání budou složitá. Ostatně i končící vláda CDU/CSU a SPD vznikla až půl roku po volbách.
Jisté je teď jenom to, že ve vládě nebude Alternativa pro Německo (AfD), protože všechny strany předem spolupráci s ní vyloučily. Šéf CDU Armin Laschet také zamítl koalici s postkomunistickou Levicí.
Podle posledního průzkumu Politbarometr pro stanici ZDF (ze 17. září) neměla žádná z možných koalic přesvědčivou podporu veřejnosti. Mírně preferovanou možností je semafor - podle tradičních barev stran je to spojení sociální demokracie (červená), Zelených a liberálů z FDP (žlutá). Následuje takzvaná „velká koalice“ konzervativců a sociálních demokratů, ovšem tentokrát pod vedením SPD a takzvaná jamajská koalice: složená z černé CDU/CSU, žluté FDP a Zelených.
Semafor: SPD + Zelení + FDP
Už začátkem září řekl kancléřský kandidát sociálních demokratů Olaf Scholz v rozhovoru pro Tagespiegel, že by chtěl vládnout se Zelenými. Podobnost jejich programů je zřejmá, přestože někdejší šéf SPD Siegmar Gabriel před lety varoval, že „SPD nemá být zelenější než Zelení.“
„Mnohé z toho, co mají v programu, s nimi sdílíme. Ale pokud jde o ochranu klimatu, nestačí jen prohlášení. Právě tady je nutné jasně říct, co chceme dělat a do kdy to chceme zvládnout,“ nabádal sociální demokraty člen Zelených Michael Kellner.
Červeno-zelená koalice ale s největší pravděpodobností na většinu nedosáhne. Scholz proto zvažuje právě semafor.
Hledat společnou řeč se svobodnými liberály ale nebude snadné. Zatímco FDP rezolutně odmítá zvyšování daní, SPD s tím najisto počítá – chce tak splatit dopady koronavirové krize. Sociální demokracie – stejně jako Zelení – chce zavést na dálnicích rychlostní limit 130 kilometrů v hodině, což je pro FDP neprůchozí.
Scholz už liberálům slíbil férové jednání při možných koaličních rozhovorech. Pro deník Süddeutsche Zeitung zdůraznil, že rozhovory mezi CDU/CSU, Zelenými a FDP před čtyřmi roky zkrachovaly jen kvůli tomu, že se unie a Zelení příliš nenamáhali najít prostor pro vznik trojkoalice. Jednali pouze spolu a FDP přisoudili vedlejší roli. „Jsem zkušený vyjednavač a vím, co je třeba, když na to přijde,“ dodal Scholz v rozhovoru pro Handelsblatt.
FDP přesto zůstává ohledně spolupráce se sociálními demokraty skeptická. Šéf liberálů Christian Lindner ujistil, že do vlády nepůjde za každou cenu, prioritou je prosazování vlastního programu a pro účast na semaforu se mu „nedostává fantazie“.
Červeno-červeno-zelená koalice: SPD + Levice + Zelení
Středolevicová koalice SPD, Zelených a Levice si v průzkumech veřejného mínění sice vede nejhůř, programově ale do sebe zapadá nejlépe. Všechny tři strany souhlasí se zvýšením minimální mzdy, vyšším zdaněním bohatých či zaručenými dávkami pro děti.
Dělicí linií je však zahraniční a bezpečnostní politika. Levice například nesouhlasila s evakuační operací z Afghánistánu, což Olafa Scholze „zarmoutilo“, jak přiznal v televizní debatě kandidátů tří nejsilnějších stran TV-Triel. Také kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková míní, že Levice se tímto přístupem vylučuje z účasti ve vládě.
Scholz během Trielu koalici s Levicí výslovně nevyloučil. Trvá však na tom, že podpora členství v NATO a EU i odpovědné nakládání s veřejnými financemi musí být zakotveno v každé koaliční smlouvě, kterou bude uzavírat.
Volební lídři Levice následně zvolili ohledně doposud odmítaného členství v NATO mimořádně smířlivý tón. „Určitě nebudeme po volbách říkat: ‚Než začneme vůbec vyjednávat, musí Německo vystoupit z NATO.' Tak politika nefunguje,“ řekl Dietmar Bartsch portálu Web.de. Janine Wisslerová pro Inforadio dodala, že Levice nepožaduje odchod z Aliance a nečiní si z toho ani podmínku pro účast v koalici.
Pokud ve volbách vznikne matematická většina pro koalici Levice, SPD a Zelených, je odpovědnostní všech tří stran zajistit, aby z ní vzešla i většina politická, míní Wisslerová.
Horst Kahrs z Nadace Rosy Luxemburgové blízké Levici považuje za slabinu této strany fakt, že nemá dostatečné zastoupení v populačně silných spolkových zemích: „To skutečně není stabilizační faktor pro spolkovou vládu, pokud se jí účastní strana, která není v zemských parlamentech.“
Jamajská koalice: CDU/CSU + Zelení + FDP
Pokud by konzervativní unie dokázala v neděli smazat náskok, který na ni měli sociální demokraté poslední měsíc v průzkumech, vládu bude stavět právě její předseda Armin Laschet. Ten se sice nechal dříve slyšet, že chce pro unii získat ve volbách třicet a víc procent, prognózy mu ale nyní dávají naději zhruba na 22 procent.
Laschet výslovně varoval před koalicí SPD, Levice a Zelených i před semaforem, které by podle něj vzaly zemi šanci na modernizaci.
Svobodní demokraté dali najevo, že konzervativci už pro ně nejsou přirozeným partnerem, programově si ale zůstávají nejblíže. Šéf FDP Christian Lindner řekl, s kým by vládl nejraději: „S unií a Arminem Laschetem, kterého známe a ceníme si díky úspěšné vládní spolupráci v Severním Porýní-Vestfálsku.“ Na webových stránkách FDP se dokonce objevilo foto z oslav čtvrtého výročí zemské koalice s titulkem „Koalice v Severním Porýní-Vestfálsku jako vzor pro spolkovou úroveň.“
Koalice konzervativců a liberálů ale nebude zřejmě na většinu ve Spolkovém směnu stačit, nabízí se tedy možnost spolupráce se Zelenými v rámci takzvané jamajské koalice.
CDU/CSU a FDP si jdou na ruku zejména v oblasti daní a hospodářství. Důrazně také trvají na dodržování dluhové brzdy, čímž ale narážejí na sliby Zelených. Ti chtějí brzdu naopak uvolnit, aby si mohli půjčovat na každoroční investice v hodnotě 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).
„Můžeme dělat zelenou politiku i bez Zelených,“ nechal se slyšet předseda CSU Markus Söder. Otázkou ale je, zda unie dokáže dělat bez Zelených vládní koalici.
Německá koalice: CDU/CSU + SPD + FDP
Na spolkové úrovni koalice v barvách německé vlajky dosud nevládla, na zemské úrovni vznikla první taková v půlce září v Sasku-Anhaltsku.
Bavorský ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) považuje právě tuto variantu za optimální, dosavadní členové velké koalice by však museli překonat jistou nechuť, kterou vůči další spolupráci mají.
Kromě konfliktů s některými programovými body FDP by se navíc sociální demokraté ocitli v obležení dvou pravicových stran a k prosazování vlastního programu by hledali cestu obtížně.
Také generální sekretář FDP Volker Wissing není z této varianty příliš nadšený, úplně ji však nevylučuje. „V každém případě je to možnost. A možnosti jsou cenné,“ tuší. Už jen proto, že by tato koalice dala CDU/CSU a FDP možnost vládnout bez Zelených.
Keňská koalice: CDU/CSU + SPD + Zelení
I když se preference v posledních týdnech před volbami stále mírně měnily, právě tato varianta si vytrvale držela pohodlnou většinu. Na spolkové úrovni taková koalice dosud nefungovala, na zemské úrovni vládla od roku 2016 v Sasku-Anhaltsku, nyní je v Braniborsku a Sasku.
Její vznik není příliš pravděpodobný, přicházela by v úvahu hlavně v situaci, kdy by SPD a Zelení nedokázali najít společnou řeč s FDP. Nebo v situaci, kdy by CDU/CSU a sociální demokraté našli chuť k další spolupráci a rozhodli se ji rozšířit o Zelené. Tato možnost je ale mizivá.
Takto široká koalice by navíc měla tu nevýhodu, že by byla opozice ve Spolkovém sněmu slabá – čítající pouze poslance z FDP, Levice a AfD.
