Největší íránské protesty od roku 2022 mají už nejmíň dvacet obětí, píše AP

Nahrávám video

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně dvacet lidí, napsala agentura AP. Lidé vyšli do ulic již před týdnem a střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na shromážděních v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní. Demonstrace jsou největší od roku 2022, kdy zemřela Mahsá Amíníová.

Mezi zabitými demonstranty podle kurdské lidskoprávní organizace Hengau sídlící v Norsku převládají osoby z kurdské a lúrské etnické menšiny. V sobotu íránské revoluční gardy podle Hengau zastřelily čtyři kurdské demonstranty v okresu Malekšáhí v západní provincii Ílám.

Protesty se rozšířily do 26 z 31 íránských provincií. Podle lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech bylo zatčeno nejméně 990 osob, informovala agentura AP.

Demonstranti na protestech provolávají hesla mířená proti íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu jako „Smrt diktátorovi“ a „Íránci, pozvedněte svůj hlas, bojujte za svá práva“, napsal server The New York Times.

Podle listu The Times pak Chameneí plánuje uprchnout do Moskvy, pokud se protesty proti jeho režimu ještě víc vyhrotí.

„Nařizuji generálnímu prokurátorovi a státním zástupcům po celé zemi, aby v rámci zákona postupovali důsledně proti výtržníkům a jejich podporovatelům a neprojevovali vůči nim žádnou shovívavost ani slitování,“ řekl šéf íránské nejvyšší soudní moci Gholámhoseín Mohséní Edžejí. Dodal, že Írán rozlišuje mezi výtržníky a poklidnými protestujícími.

Trumpova výhružka

Protesty přitahují pozornost ze zahraničí. „Situaci velmi pozorně sledujeme. Pokud Írán začne zabíjet lidi, jako tomu bylo v minulosti, Spojené státy podle mě zasáhnou velmi tvrdě,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Jeho komentář přišel poté, co íránská státní média informovala, že při střetech mezi protestujícími a bezpečnostními silami byla zabita nejméně jedna osoba.

Íránští představitelé rychle reagovali a prohlásili, že budou reagovat na jakékoli zasahování ze strany USA, včetně potenciálního útoku na americké základny a síly v regionu. V sobotu Chameneí označil stížnosti protestujících za „oprávněné“, ale obvinil vnější síly, že se je snaží využít k destabilizaci země.

Nepokojů v zemi využívá podle AFP také Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu v neděli vyjádřil solidaritu s bojem íránského lidu. Izraelská tajná služba Mosad minulý týden vyzvala protestující k zesílení protestů a ujistila o své přítomnosti v ulicích Teheránu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí Izrael obvinil z podkopávání národní jednoty. „Prohlášení premiéra sionistického režimu a některých radikálních amerických představitelů nejsou ničím jiným než podněcováním k násilí,“ dodal.

Ekonomické problémy jako spouštěč protestů

Demonstrace začaly v Teheránu 28. prosince, kdy do ulic vyšli obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny, a postupně se rozrostly do více měst a mezi další společenské skupiny včetně vysokoškolských studentů.

Podle pozorovatelů a lidskoprávních organizací se jedná o největší demonstrace v Íránu od roku 2022, kdy smrt 22leté Mahsy Aminiové ve vazbě vyvolala prudké protivládní protesty. Současné protesty však nedosahují stejného rozsahu ani intenzity jako ty, které následovaly po smrti Aminiové, která byla zadržena za porušení pravidel nošení hidžábu.

Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi uvalenými kvůli jadernému programu potýká již několik let. Obchodníci si mimo jiné stěžují na to, že propadající se měna jim komplikuje či znemožňuje dovoz zboží ze zahraničí. Íránský ríjál loni ztratil přibližně polovinu své hodnoty vůči dolaru a inflace v prosinci dosáhla 42,5 procenta.

Ekonomickou situaci Íránu ještě zhoršilo napětí na Blízkém východě. Dopad měla i 12denní válka s Izraelem v červnu 2025, která dále vyčerpala finanční zdroje země.

Íránské úřady v posledních letech potlačovaly protesty proti vysokým cenám, suchu, omezení práv žen a politických svobod. Často kvůli tomu sáhly k tvrdým bezpečnostním opatřením a rozsáhlému zatýkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...