Jihoafrické hospodářství už několik let stagnuje a situace si žádá systémové reformy. Nová vláda národní jednoty je však na pokraji kolapsu kvůli svárům ohledně rozpočtu, zákonu o vyvlastnění půdy či zahraniční politiky. Na JAR navíc citelně doléhá zmrazení americké pomoci. Urovnat vztahy s prezidentem Donaldem Trumpem se pokusí nový jihoafrický zvláštní vyslanec v USA.
V roce 1994 skončil v JAR apartheid, který byl státní politikou v zemi oficiálně od roku 1948. Nástupem dlouholetého bojovníka proti rasové segregaci a lídra Afrického národního kongresu (ANC) Nelsona Mandely do prezidentského křesla se uzavřela temná kapitola, ovšem důsledky dekád jejího uplatňování si nese společnost doteď.
„První jihoafrická vláda z roku 1994 v čele s Mandelou byla vládou národní jednoty, ačkoli ve volbách získal ANC téměř dvoutřetinovou většinu. Do vlády jako svého místopředsedu pozval tehdy i posledního ,bílého‘ prezidenta de Klerka a několik bělošských ministrů z Národní strany. Přijali, ale během asi tří měsíců vládu opustili,“ uvedl afrikanista Otakar Hulec.
Středolevý ANC poté zůstal u moci tři celé dekády. „Vládl sám, protože vždy získal nadpoloviční většinu. Dvakrát dokonce víc než dvě třetiny, takže mohl změnit ústavu, nejlepší, jaká ve světě existuje, včetně Listiny práv a svobod. Neudělal to, což je mu ke cti,“ poznamenal afrikanista.
ANC vládl třicet let
V zemi ale postupně sílila touha po změně. Přestože je Jihoafrická republika považována za ekonomicky nejvyspělejší zemi kontinentu, potýká se s velkými nerovnostmi. Míra nezaměstnanosti dosahuje třiceti procent a více než polovina obyvatel žije v chudobě.
Miliony obyvatel z řad chudé černošské většiny mají podle agentury AP pocit, že ANC tři desítky let od konce apartheidu, který brutálně utlačoval černochy ve prospěch bílé menšiny, dostatečně nezlepšily jejich život. Zlom přišel loni v květnu, kdy získal ANC v parlamentních volbách „jen“ čtyřicet procent hlasů. To otřáslo i pozicí prezidenta Cyrila Ramaphosy, jenž byl někdejším hlavním vyjednavačem Mandely o ukončení apartheidu.
První trhliny
Prezident se nakonec rozhodl vytvořit vládu národní jednoty. Kromě ANC ji tvoří deset dalších stran včetně liberální centristické Demokratické aliance (DA) jako hlavního opozičního uskupení. Po nadějných pragmatických začátcích, kdy například došlo k dohodě o sdílení ministerstev mezi více stranami, však ideově nesourodou koalici začaly sužovat vážné spory.
„DA se letos postavila proti přijetí několika kontroverzních zákonů jako tomu o zdravotnictví, který podle mě není tak špatný, přináší pro občany výhody z pojištění, ale DA vadilo, že ruší nebo omezuje soukromé lékaře a jejich příjmy. Nakonec byl v parlamentu schválen s malými změnami,“ podotkl Hulec.
Obě hlavní strany se dohadovaly také ohledně změn ve školství. Zákon nakonec prošel. „Zavedl povinnost vyučovat na základních školách místními jazyky. DA si hlavně stěžovala, že prezident a současně předseda vlády používá praktiky, které nejsou příliš ,čisté‘, a hlavně že se vyhýbá jednání s koaličními poslanci,“ přiblížil Hulec.
Boj o podobu rozpočtu
Nejnovější rozkol v koalici se zrodil kolem návrhu rozpočtu na rok 2025, kdy ANC mluvil o nutnosti zvýšit mzdy státních zaměstnanců a prosazoval zvýšení DPH, aby se zaplnila fiskální díra ve výši 3,3 miliardy dolarů vytvořená částečně tím, že Trump pozastavil financování jihoafrických programů souvisejících s HIV/AIDS, píší The Financial Times.
Chybějící americké dolary značně ztíží boj s nemocí v zemi, kde je asi 7,8 milionu HIV pozitivních, nejvíc na světě. Organizace, do nichž proudily finance z Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID), nyní přišly o granty. Vedoucí Nadace Desmonda Tutua pro HIV Linda-Gail Bekkerová v únoru varovala, že v důsledku Trumpova kroku může v zemi během příští dekády zemřít půl milionu lidí, napsala agentura TASR s odkazem na AFP.
Liberálové na rozdíl od ANC trvali na „úsporném rozpočtu“ a snížení výdajů ve všech státních resortech, protože vyšší daně podle nich těžce dopadnou hlavně na chudé obyvatele. ANC nakonec dostal na svou stranu řadu menších stran, píše BBC. „DA a několik dalších stran bylo a dodnes je proti, i když ministr financí udělal některé změny. Projednávání v parlamentu bylo několikrát odloženo, ale nakonec DA byla proti. Přesto zákon nedávno prošel,“ upozornil Hulec.
Vedení DA poté začalo diskutovat o možném odchodu z koalice. Liberálové se také obrátili na soud s tím, že hlasování podle nich bylo „procedurálně chybné“. Levicová opoziční strana Ekonomičtí bojovníci za svobodu se z rozkolu v koalici radovala. „Jsme rádi, že se nám podařilo rozbít tuto takzvanou vládu národní jednoty. Co vás spojuje, když se nemůžete dohodnout na něčem, jako je státní rozpočet?“ rýpl si podle AP do kabinetu lídr strany Julius Malema.
Slabý ekonomický růst
Neshody kabinetu na financování vládních priorit a ekonomických reforem nijak nepřispívají ke zlepšení situace v zemi, která se v posledních třech letech potýká se stagnující ekonomikou. Ta odráží neochotu politiků řešit přetrvávající problémy, jako je chátrající infrastruktura a fiskální napětí, které se postupem času zhoršují, uvádí analytický web GIS Reports.
Dluh Jihoafrické republiky vůči HDP vyšplhal na téměř 75 procent z méně než 24 procent v roce 2008, přičemž téměř čtvrtina z každého randu (1,17 koruny) vybraného vládou nyní jde na obsluhu tohoto dluhu, upozornil list Financial Times s tím, že zemi se navíc nedaří dostatečně potírat korupci.
Jihoafričtí podnikatelé loni apelovali na ANC a DA, aby společně složily vládu, protože to podle nich bylo nejlepší řešení, pokud jde o zajištění ekonomické stability, připomíná BBC. ANC podle analytiků řadu let zavíral oči před doporučenými systémovými reformami, včetně nezbytných rozpočtových škrtů, aby bylo možné řešit rostoucí náklady na mzdy ve veřejném sektoru.
Výpadky elektřiny a odliv investic
Tyto tlaky zesílily, i když se vláda snaží zajistit základní služby, jako je elektřina, voda a životně důležitá infrastruktura, podotýká GIS Reports s tím, že špatné řízení a nedostatek reforem těžce dopadly na státní společnosti v čele se železniční agenturou Transnet a elektroenergetickým gigantem Eskoma. Kvůli nedostatečnému udržování infrastruktury dochází v JAR už od roku 2007 k pravidelným rozsáhlým výpadkům elektřiny.
To negativně ovlivňuje zahraniční firmy, jež se od JAR postupně odklánějí. Například ocelářský gigant ArcelorMittal nedávno ohlásil uzavření svého jihoafrického závodu poté, co Pretorie oznámila navýšení cen elektřiny pro další rok o skoro třináct procent. Podle expertů musí kabinet rychle zasáhnout a zabránit odlivu zahraničních investic.
Pozemkový zákon
Spory mezi DA a ANC se dotýkají i dalších klíčových oblastí. Strany se rozcházejí v názoru na nově přijatý zákon o vyvlastnění pozemků, který se stal jedním z důvodů, proč Trump omezil pomoc JAR.
„Vládě vadí, že Trump přijal delegaci bělošských farmářů, kteří se obávají, že jim (nový zákon) sebere farmy jako před dvaceti lety v sousedním Zimbabwe za prezidenta Mugabeho. Trump reagoval tak, že nabídl těmto farmářům možnost okamžitě se přestěhovat do USA,“ připomněl Hulec.
Norma má za cíl řešit rasové rozdíly ve vlastnictví půdy a umožňuje zabírat zemi, aniž by za to stát vyplácel náhradu. Může se tak ale dít jen v okolnostech, kdy je to „spravedlivé a v souladu s veřejným zájmem“ a za podmínky, že pozemek není využívaný a jeho vlastníci nemají v úmyslu ho rozvíjet. Liberálové se kvůli legislativě obrátili na soud.
Černošské obyvatelstvo v JAR i více než třicet let po skončení apartheidu vlastní jen malou část zemědělské půdy. Většina patří bělošské menšině, jež tvoří méně než deset procent populace.
Postavení bělošských jihoafrických farmářů je již dlouho jedním z témat americké pravice a krajní pravice. Do JAR se často opírá i Trumpův poradce, miliardář Elon Musk, který se tam narodil. Na síti X napsal, že jeho rodná země má „otevřeně rasistické zákony o vlastnictví“.
Dezinformační kampaň, tvrdí JAR
Jihoafrická vláda obvinění ze zabírání půdy a rasově motivovaných vražd popírá a tvrdí, že jde o dezinformace. Podle agentury AP byla podobná tvrzení zpochybněna i odborníky v Jižní Africe, kteří tvrdí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by byli cílem útoků zrovna běloši.
Země nezveřejňuje údaje o kriminalitě podle rasového klíče, ale nejnovější údaje odhalily, že od října do prosince 2024 bylo v JAR zavražděno 6953 lidí. Z toho pouze dvanáct osob bylo zabito při útocích na farmách. Z těchto dvanácti byl jeden farmář, zatímco pět z nich byli obyvatelé farmy a čtyři zaměstnanci, kteří byli pravděpodobně černoši, uvádí BBC.
Kromě zákona o vyvlastnění se Trumpovi nelíbí také zahraniční politika JAR, která je podle prezidenta protiamerická, ale i jihoafrická kritika Izraele a snahy Pretorie dohnat židovský stát k odpovědnosti za krvavou ofenzivu v Pásmu Gazy. „JAR iniciovala zahájení přelíčení u Mezinárodního soudního dvora v Haagu a uspěla v tom, že byl vydán zatykač na izraelského premiéra, neuspěla však v požadavku prohlásit události v Pásmu Gazy za genocidu,“ upozornil Hulec.
„Byla to iniciativa černošských soudců, opírající se o všeobecné odsuzování bojů v Gaze, jak je tomu hodně i na Západě, a hlavně mezi mladými lidmi. Pro JAR je možné použít opodstatnění, že jde o ,imperialistické chování‘, které Afriku dlouhá léta sužovalo. Tato úvaha je tam všude stále živá,“ vysvětluje afrikanista.
Zhoršené vztahy mezi oběma zeměmi gradovaly koncem března, kdy USA vyhostily velvyslance Jihoafrické republiky Ebrahima Rasoola, jenž byl kritikem Izraele a údajně se opřel i do Trumpa. Šéf americké diplomacie Marco Rubio diplomata obvinil, že je „rasistický politik, který nenávidí Ameriku“.
JAR nově jmenovala zvláštního vyslance v USA Mcebisiho Jonase, jenž dostal za úkol zmírnit napětí mezi oběma zeměmi. Ramaphosa podle BBC uvedl, že bude „pověřen prosazováním diplomatických, obchodních a bilaterálních priorit Jižní Afriky“.
Americký prezident mezitím opakuje, že kvůli sporné pozemkové politice JAR hodlá bojkotovat nadcházející summit G20, který se bude konat koncem tohoto roku právě v Jižní Africe. Washington by zároveň mohl zavést nové restrikce vůči jihoafrickým vládním činitelům v čele s Ramaphosou.
„Zrada si žádá vážné důsledky“
Republikánský kongresman Ronny Jackson minulý týden představil zákon o přezkoumání bilaterálních vztahů mezi USA a Jižní Afrikou. V předloze navrhuje důkladnou revizi s cílem určit jihoafrické úředníky a vůdce ANC, kteří mohou čelit sankcím za údajnou podporu nepřátel USA.
Jackson obvinil JAR z podkopávání americké zahraniční politiky. „Jižní Afrika drze opustila svůj vztah se Spojenými státy, aby se spojila s Čínou, Ruskem, Íránem a teroristickými organizacemi. Tato zrada si žádá vážné důsledky,“ konstatoval kongresman. Pokud by legislativa byla odsouhlasena, Trump by měl pravomoc uvalit sankce na nespolupracující nebo zkorumpované jihoafrické činitele, upozornil server Daily News.
Trumpova administrativa navíc nedávno ohlásila třicetiprocentní cla na veškerý jihoafrický dovoz, což je krok, který bude nejspíš znamenat obrovskou ránu pro stagnující hospodářství, podotýká BBC. Ramaphosa označil nové tarify za „represivní“. Podle něj by mohly „sloužit jako překážka obchodu a sdílené prosperity“.
Smír s EU, přátelství s Moskvou
Africká země se tak snaží přeorientovat na možné nové obchodní partnery a sbližuje se s Evropskou unií. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě země v polovině března oznámila investiční balíček v objemu 4,7 miliardy eur (téměř 118 miliard korun).
Ten má podpořit transformaci energetiky, výrobu vakcín a lepší digitální konektivitu. „Ve chvíli zvýšené konfrontace a konkurence musíme naše partnerství dále posilovat,“ uvedla šéfka Komise. „Evropa chápe váš potenciál,“ dodala. Jako příklad uvedla čistý vodík a obrovský potenciál obnovitelných zdrojů energie, který by JAR mohla využít stejně jako svou hojnost surovin.
Vztahy EU s Pretorií se zhoršily, když Jihoafrická republika odmítla otevřeně odsoudit ruského vládce Vladimira Putina za plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Země oficiálně zastává neutrální postoj a Ramaphosa vedl před dvěma lety neúspěšnou africkou misi, jež měla přinést mír mezi Moskvou a Kyjevem.
Pretorie nicméně udržuje dlouhodobě úzké kontakty s Moskvou a ruská agrese na Ukrajině na tom nic nezměnila. „JAR má velmi přátelské vztahy s Ruskem, včetně Putina, s Čínou a podobně. Je členem hospodářské a finanční organizace BRICS, nedávno rozšířené o další dvě africké rozvojové země a několik asijských. O Ukrajině se v JARu skoro nepíše,“ upozornil Hulec.
Plánovaná návštěva Zelenského
Zemi měl původně před pár dny navštívit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který označil Pretorii za klíčového spojence, s nímž chce prohlubovat vztahy a který by mohl přispět k mírovému úsilí v době, kdy se administrativa USA od Kyjeva odklání.
Aktuálně je návštěva posunutá na 24. dubna. „Pokud by k tomu došlo, Zelenskyj bude žádat, aby Ramaphosa coby velký Putinův přítel přiměl ruského vládce k uzavření příměří. Možná požádá o nějakou konkrétní vojenskou pomoc, tu však nezíská,“ míní Hulec.
Některé menší jihoafrické strany jako levicová populistická uMkhonto we Sizwe (MK) nebo komunistická SACP proti návštěvě brojí. Zelenského označily za „loutkového prezidenta“ a ohlásily protesty.
Přístup k rusko-ukrajinské válce rozděluje i vládnoucí koalici. DA stojí pevně za Kyjevem a její lídr John Steenhuisen, nynější ministr zemědělství, dokonce v roce 2022 navštívil Ukrajinu, aby napadené zemi vyjádřil solidaritu.
Právě DA apelovala na zatčení šéfa Kremlu Vladimira Putina na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu v případě, že by v létě 2023 přiletěl na summit BRICS. Putin tehdy raději svoji účast odvolal. Liberálové kritizují nejednoznačný postoj JAR, ANC ale kritiku v souvislosti s podporou Moskvy odmítá a dál tvrdí, že je neutrální.
Přední politické rivaly rozděluje i postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu. ANC se rázně postavil na palestinskou stranu a odmítl oficiálně odsoudit brutální útok teroristů z Hamásu na židovský stát ze 7. října 2023. DA tak učinila, stejně jako ANC ale podporuje dvoustátní řešení.
Jihoafrická vláda jednoty má v současnosti ke skutečné jednotě daleko. Její případný rozpad by přitom podle expertů vedl k dalšímu zhoršení ekonomické situace a rostoucí chudobě. Podle médií teď osud koalice visí hlavně na rozhodnutí DA, zda bude brát odsouhlasení stranou kritizovaného rozpočtu jako zlomový okamžik a kabinet opustí, či nikoli.
