Nejdražší soudní kampaň v historii USA otestuje moc Muska

Úterní volby do Nejvyššího soudu státu Wisconsin budí v USA nebývalé emoce. Demokraté a republikáni nalili do kampaně rekordní částky, aby podpořili kandidáty, kteří mohou rozhodovat o klíčových tématech jako potraty, volební pravidla či přerozdělení obvodů v Kongresu. Místní obyvatelé mají obavy ze zpolitizování justice. Kritika míří hlavně na kampaň miliardáře Elona Muska. Demokraté z klání udělali de facto referendum o něm a politice prezidenta Donalda Trumpa.

Nejvyšší soud státu Wisconsin se skládá ze sedmi soudců, kteří jsou voleni v celostátních nestranických volbách. Přestože je soud oficiálně nestranický, jeho soudci jsou obecně považováni za osoby s konzistentními ideologickými postoji. Voleni jsou na desetileté období.

„Na rozdíl od České republiky, kde jsou soudci po složení justičních zkoušek navrhováni ministerstvem spravedlnosti a oficiálně jmenováni prezidentem, se v řadě států USA soudci volí přímo občany. Smyslem je, aby nezávislí soudci měli vlastní zdroj legitimity a jmenování soudců se nestalo předmětem politického vměšování ze strany legislativy nebo exekutivy,“ uvedl amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Přímá volba soudců ale přináší i velké problémy, upozornil expert. „Zejména pokud se kandidáti profilují jako příznivci jedné z politických stran a je tedy možné předpokládat, jak budou rámcově rozhodovat,“ vysvětluje Kozák.„V případě voleb do Nejvyššího soudu státu Wisconsin kampaň přitáhla velkou pozornost, neboť zvolený soudce bude jazýčkem na vahách v sedmičlenném senátu,“ dodává expert.

Crawfordová vs. Schimel

Liberální soudci mají v současné době v justičním orgánu většinu čtyři ku třem. Demokratická strana podporuje liberální soudce a kandidáty. V letošním klání je to okresní soudkyně Susan Crawfordová, která podporuje právo na potrat a je známá pro své levicově orientované názory. V průzkumech Crawfordová vede. Nedávná sondáž společnosti SoCal Strategies ukázala, že kandidátka by mohla získat padesát procent hlasů, zatímco její soupeř 42 procent.

Kandidáti na soudce nejvyššího soudu Susan Crawfordová a Brad Schimel
Zdroj: Reuters/Jovanny Hernandez/USA Today Network

O uvolněné místo v justičním orgánu se uchází i konzervativec Brad Schimel, krajský soudce a bývalý republikánský generální prokurátor. Odpůrce práva na potrat v minulosti podpořil přísnější omezení hlasování, jako jsou zákony na identifikaci voličů, a jako generální prokurátor vedl žalobu proti zákonu o dostupné péči, uvádí magazín Forbes.

Schimela podpořil kromě Muska i sám Trump. Ten varoval, že v případě výhry Crawfordové hrozí „totální chaos“ a že „hnutí za obnovu našeho národa Wisconsin obejde“. Volby označil za „skutečně důležitý souboj“.

Otázka interrupcí

Hlasování totiž určí ideologické směřování soudu, jenž se bude zabývat klíčovými otázkami, jako jsou práva na potraty nebo pracovní práva. V současné době má na stole otázku, zda obnovit celostátní zákaz potratů z roku 1849. Další případ se týká toho, zda ústava státu chrání právo na potrat.

Justiční orgán by také mohl přijmout zákon z roku 2011 podporovaný republikány, kteří požadují, aby většina odborů veřejného sektoru přišla o právo na kolektivní vyjednávání, uvádí agentura Reuters.

Soudci nejvyššího soudu mají navíc často poslední slovo ve volebních sporech, připomíná Reuters. V roce 2020 soud v poměru 4:3 odmítl Trumpovu snahu zvrátit jeho celostátní volební porážku s demokratem Joe Bidenem.

Volební pravidla i změny obvodů

Pro Trumpa a jeho tým je klíčové zejména to, že právě nejvyšší soud v tomto „swing“ státě, v němž jsou tradičně vyrovnané síly republikánů a demokratů, nejspíš bude rozhodovat o pravidlech hlasování pro střednědobé volby do Kongresu v roce 2026 a prezidentské volby v roce 2028, ve kterých bude Wisconsin klíčovým bojištěm. Trump loni v listopadu v tomto státě zvítězil o necelý procentní bod, upozorňuje Reuters.

Právě soudci ve Wisconsinu by navíc mohli překreslit státní kongresové mapy a pomoci tak jedné ze stran ovládnout Sněmovnu reprezentantů, a to změnou pouhého jednoho či dvou obvodů. Republikáni nyní kontrolují šest z osmi kongresových obvodů Wisconsinu.

Nejvyšší soud ve Wisconsinu loni odmítl zvážit zpochybnění aktuálních kongresových map vytvořených republikány, ale v budoucnu by mohl změnit názor. „Kterákoli strana ovládá sněmovnu, do značné míry ovládá zemi, která pak řídí kurz západní civilizace,“ citoval Forbes Muskovo vyjádření k dopadu soudního klání.

Kapitol státu Wisconsin
Zdroj: Reuters/Eric Cox

Masivní výdaje na kampaň

Přestože má být soudní klání nadstranické, jak demokraté, tak republikáni investovali do podpory kandidátů rekordní částky. List Milwaukee Journal Sentinel odhaduje, že půjde celkem o sto milionů dolarů (2,3 miliardy korun), což je historicky nejvyšší částka vynaložená na soudní klání v jednotlivém státě USA. Jednalo by se o dvojnásobek peněz využitých v kampani v roce 2023, píše Forbes.

Na kampaň věnovali ohromné částky miliardáři. Crawfordovu podpořili třeba George Soros, guvernér státu Illinois JB Pritzker nebo spoluzakladatel LinkedIn Reid Hoffman. U Schimela figurují jména jako spoluzakladatelka dodavatelské firmy ABC Supply Diane Hendricksová či prezidentka obchodní společnosti Uline Elizabeth Uihleinová.

Zdaleka největší kontroverze ale vyvolává role Muska, majitele automobilky Tesla a společnosti SpaceX, navíc poradce Trumpa a vedoucího úřadu pro efektivitu vlády DOGE. Skupiny spojené s miliardářem daly na podporu Schimela ve volbách více než 20 milionů dolarů (460 milionů korun). Za konzervativního soudce agituje Muskův politický akční výbor America PAC, píše Forbes.

Ten vznikl s podporou řady prominentních technologických obchodníků na podporu Trumpovy loňské prezidentské kampaně. Podle listu The New York Times stovky zaměstnanců America PAC v poslední době klepalo na dveře voličů ve Wisconsinu a nabízelo jim hotovost za podpis petice za wisconsinskou opozici nebo fotografii, kde dali palec nahoru Schimelovi.

Muskova kampaň ve Wisconsinu
Zdroj: Reuters/Vincent Alban

Muskovy skupiny se začaly ve Wisconsinu více angažovat poté, co jeho společnost Tesla zažalovala stát kvůli rozhodnutí, které jí zablokovalo otevření obchodních zastoupení ve státě. Wisconsin obecně zakazuje výrobcům automobilů vlastnit obchodní zastoupení a stát zamítl žádost Tesly o výjimky ze zákona. Případ by mohl skončit až u nejvyššího soudu a demokraté miliardáře viní ze střetu zájmů.

Musk se také obává, že by liberální většina mohla překreslit mapu Kongresu ve Wisconsinu, což by mohlo změnit rovnováhu sil v celé Sněmovně reprezentantů. „A pak nebudeme schopni projít změnami, které si americký lid přeje,“ prohlásil miliardář podle Reuters.

Kontroverzní Muskovy šeky

V neděli Musk předal dvěma voličům ve Wisconsinu šeky na milion dolarů (23 milionů korun) za podporu Schimela a označil je za mluvčí své politické skupiny. Podle webu Fox News jsou příjemci šeků voliči, kteří podepsali petici požadující konec „aktivistických soudců“. Musk dále oznámil, že dalším příznivcům konzervativního kandidáta zaplatí 20 dolarů (460 korun) za každého voliče, kterého v následujících dvou dnech přilákají.

Těsně před nedělním mítinkem nejvyšší soud státu jednomyslně odmítl projednat žalobu wisconsinského generálního prokurátora podporovaného Demokratickou stranou, který chtěl Muskovi na poslední chvíli zabránit v předání šeků.

Místní obyvatelé mají z obrovských sum investovaných do klání vlivnými lidmi mimo Wisconsin obavy. Dvaasedmdesátiletý konzervativec Steve Ravely, který považuje za klíčová témata ekonomiku a migraci a volí Schimela, řekl agentuře AP, že ho znepokojují „vnější peníze, které přicházejí do našich místních voleb“. „K smrti se bojím Sorose. Proč strká nos do našich komunálních voleb, to jde mimo moje chápání,“ uvedl.

Rovněž jednasedmdesátiletá volička Crawfordové Ellen Gilliganová vyjádřila zděšení nad množstvím peněz, jež proudí do kampaně zvenčí. Zejména Muskovy příspěvky „by mohly nespravedlivě převrátit misky vah“, sdělila své obavy AP.

Volby do nejvyššího soudu ve Wisconsinu
Zdroj: Reuters/Eric Cox

Souboj o nejvyšší soud ve Wisconsinu je tak podle agentury vnímán jako lakmusový papírek toho, jak voliči vnímají chaotické první měsíce Trumpova úřadování a jak vnímají roli Muska, jehož resort rozložil federální agentury a stál za propuštěním tisíců zaměstnanců.

Referendum o Muskovi a Trumpovi se snaží udělat ze souboje i samotní demokraté. Ti doufají, že tak získají na svou stranu nerozhodnuté či nezávislé voliče.

Útočná kampaň demokratů

Demokraté zahájili útočnou kampaň hned několika reklamami. „Elon Musk se vymkl kontrole a nyní po moci chtivý miliardář vyhazuje miliony, aby si koupil nejvyšší soud ve Wisconsinu,“ tvrdí jedna z nich podle webu Politico s tím, že Schimel podle ní „zruší systém brzd a protivah, které nás chrání“.

Sama Crawfordová kupříkladu nazvala Muska v jedné z debat „Elonem Schimelem“ a poznamenala, že miliardář „v podstatě převzal kampaň Brada Schimela“.

„Toto je národní referendum o tom, zda si Musk a Trump mohou koupit volby na všech úrovních,“ konstatoval šéf demokratů ve Wisconsinu Ben Wikler. Předseda Republikánské strany v tomto státě Brian Schimming naopak označil demokraty za pokrytce, když mluví o Muskových výdajích, když Crawfordovou podpořil Soros.

Obavy ze zpolitizování justice

Oba tábory mají strach ze zpolitizování soudu druhou stranou. Jeden z voličů Crawfordové, pětatřicetiletý Joe Schottenfeld podle AP uvedl, že to vypadá, že „Schimel je koupen a placen Republikánskou stranou“. Obavy z Muskova vlivu na místní justici vyjádřila i jednasedmdesátiletá Eileen Anthonyová. „Je to prostě špatně,“ konstatovala žena. Musk nicméně kupčení s hlasy popírá.

Někteří demokraté varují, že strana nemůže postavit kampaň jen na Muskovi. Bývalý guvernér státu Mandela Barnes, který prohrál senátní volby v roce 2022, podotkl, že reklamy mohou být „účinné“, ale že „jeho jediný strach je, že Elon Musk prostě nebude stačit“. „Protože otázka stále zní: Co dělají demokraté kromě toho, že říkají, jak špatný je Elon Musk?“ cituje Barnese Politico.

Volební místnosti ve Wisconsinu se zavírají v úterý ve 21:00 místního času (středa 3:00 středoevropského letního času). Agentura AP následně vyhlásí výsledky hlasování. K letošnímu 1. březnu bylo ve Wisconsinu více než 3,8 milionu aktivních registrovaných voličů. Ve volbách do nejvyššího soudu v roce 2023 bylo odevzdáno asi 1,8 milionu hlasů, uvedl server PBS News.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...