„Nebudete tu sedět, dokud tam umírají.“ Příbuzní rukojmí vtrhli do izraelského parlamentu

Nahrávám video

Asi dvacet příbuzných rukojmí držených palestinskými teroristy v Gaze vtrhlo na pondělní zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě. Skupina v Knesetu požadovala, aby poslanci dělali víc pro osvobození Izraelců. Hamás při říjnovém útoku unesl do Gazy 253 lidí, část se dostala na svobodu díky dočasnému klidu zbraní zprostředkovaném Katarem. Deník The Jerusalem Post napsal, že Kneset by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.

„Nebudete tady sedět, dokud tam (naše děti) umírají,“ křičela skupinka, která v pondělí vtrhla v parlamentu na zasedání finančního výboru. Jedna žena nesla fotografie tří členů své rodiny, které Hamás unesl loni 7. října. „Aspoň jednoho mi vraťte živého, aspoň jednoho ze tří!“ volala zoufalá žena. „Osvoboďte je hned, hned, hned!“ skandovali demonstranti. Podle Izraele zemřelo v Gaze už sedmadvacet unesených lidí.

Příbuzní zbývajících sto třiceti rukojmí v posledních týdnech zesilují tlak na vládu, aby jednala s Hamásem za každou cenu. V neděli večer například skupina lidí postavila stany v Jeruzalémě před Netanjahuovým domem, kde chce zůstat, dokud vláda dohodu s teroristy neuzavře. „Milujeme naše děti víc, než nesnášíme Hamás,“ napsali na transparentech příbuzní rukojmí.

Opozice volá po pádu vlády

Vláda čelí tlaku také ze strany opozice. „Naše dívky a chlapci jsou drženi Hamásem v zajetí 108 dní. Jejich životy jsou v ohrožení. Za této vlády byli uneseni a opuštěni, je to tato vláda, která nečiní nezbytná opatření, aby je zachránila a přivedla je všechny domů,“ uvedla opoziční Strana práce. „Očekáváme, že všechny opoziční frakce podpoří návrh na vyslovení nedůvěry,“ dodala.

K demisi současného kabinetu vyzval i opoziční lídr Jair Lapid, předseda strany Ješ atid. Ta minulý týden oznámila, že podala v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry vládě kvůli výhradám ke státnímu rozpočtu na tento rok.

Návrh strany Ješ atid je podle serveru The Times of Israel první svého druhu od loňského 7. října, kdy Hamás z Pásma Gazy napadl jih Izraele a v pohraničí zabil na dvanáct set lidí, včetně tisíce civilistů. Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a posléze pozemní operaci, což si vyžádalo podle úřadů spravovaných Hamásem přes pětadvacet tisíc mrtvých a podle organizací OSN tam způsobilo obrovskou humanitární krizi, která hrozí přerůst v hladomor.

Marné snahy o dohodu s Hamásem

Snahy USA, Kataru a Egypta zprostředkovat další dohodu mezi válčícími stranami ztroskotávají, jelikož Izrael chce teroristy zcela zlikvidovat a Hamás naopak požaduje, aby se izraelské síly stáhly z Gazy a aby židovský stát propustil tisíce palestinských vězňů včetně vysoce postavených militantů, píše agentura Reuters.

Netanjahu se v pondělí setkal s několika příbuznými unesených Izraelců. Podle deníku Haaretz jim řekl, že Hamás nepředložil žádnou reálnou dohodu a že zprávy v médiích o tom, že na stole je dohoda o příměří výměnou za propuštění rukojmí, jsou nepravdivé.

„Není žádný reálný návrh od Hamásu, to není pravda... Říkám to jasně, protože je tolik nepravdivých zpráv, které vás jistě trýzní,“ prohlásil Netanjahu. „Na druhou stranu ale my máme jistou iniciativu, ale nemohu vám říci detaily,“ dodal.

Izraelský premiér minulý týden zopakoval, že k propuštění rukojmí může vést „jen vojenský nátlak“ a že jeho vláda povede v Pásmu Gazy válku tak dlouho, dokud zcela nezničí Hamás. Úplné zničení teroristického hnutí ale minulý týden označil za nereálné i člen izraelského válečného kabinetu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot.

Obnovené demonstrace

Protivládní protesty, které se loni v Izraeli konaly pravidelně zejména ve spojitosti s kontroverzní vládní reformou justice, po útoku Hamásu ustaly. Ale s vleklou válkou v Gaze a průzkumy veřejného mínění ukazující klesající podporu Netanjahua v izraelské společnosti znovu sílí požadavek na změny ve vedení státu, všímá si Reuters.

V sobotu večer protestovaly tisíce lidí v Tel Avivu, Haifě a Jeruzalémě a volaly po nových volbách. V Tel Avivu dokonce někteří demonstranti nakrátko zablokovali dálnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...