„Nebudete tu sedět, dokud tam umírají.“ Příbuzní rukojmí vtrhli do izraelského parlamentu

Nahrávám video
Příbuzní unesených v Gaze vrthli na schůzi izraelského parlamentu
Zdroj: Reuters

Asi dvacet příbuzných rukojmí držených palestinskými teroristy v Gaze vtrhlo na pondělní zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě. Skupina v Knesetu požadovala, aby poslanci dělali víc pro osvobození Izraelců. Hamás při říjnovém útoku unesl do Gazy 253 lidí, část se dostala na svobodu díky dočasnému klidu zbraní zprostředkovaném Katarem. Deník The Jerusalem Post napsal, že Kneset by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.

„Nebudete tady sedět, dokud tam (naše děti) umírají,“ křičela skupinka, která v pondělí vtrhla v parlamentu na zasedání finančního výboru. Jedna žena nesla fotografie tří členů své rodiny, které Hamás unesl loni 7. října. „Aspoň jednoho mi vraťte živého, aspoň jednoho ze tří!“ volala zoufalá žena. „Osvoboďte je hned, hned, hned!“ skandovali demonstranti. Podle Izraele zemřelo v Gaze už sedmadvacet unesených lidí.

Příbuzní zbývajících sto třiceti rukojmí v posledních týdnech zesilují tlak na vládu, aby jednala s Hamásem za každou cenu. V neděli večer například skupina lidí postavila stany v Jeruzalémě před Netanjahuovým domem, kde chce zůstat, dokud vláda dohodu s teroristy neuzavře. „Milujeme naše děti víc, než nesnášíme Hamás,“ napsali na transparentech příbuzní rukojmí.

Opozice volá po pádu vlády

Vláda čelí tlaku také ze strany opozice. „Naše dívky a chlapci jsou drženi Hamásem v zajetí 108 dní. Jejich životy jsou v ohrožení. Za této vlády byli uneseni a opuštěni, je to tato vláda, která nečiní nezbytná opatření, aby je zachránila a přivedla je všechny domů,“ uvedla opoziční Strana práce. „Očekáváme, že všechny opoziční frakce podpoří návrh na vyslovení nedůvěry,“ dodala.

K demisi současného kabinetu vyzval i opoziční lídr Jair Lapid, předseda strany Ješ atid. Ta minulý týden oznámila, že podala v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry vládě kvůli výhradám ke státnímu rozpočtu na tento rok.

Návrh strany Ješ atid je podle serveru The Times of Israel první svého druhu od loňského 7. října, kdy Hamás z Pásma Gazy napadl jih Izraele a v pohraničí zabil na dvanáct set lidí, včetně tisíce civilistů. Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a posléze pozemní operaci, což si vyžádalo podle úřadů spravovaných Hamásem přes pětadvacet tisíc mrtvých a podle organizací OSN tam způsobilo obrovskou humanitární krizi, která hrozí přerůst v hladomor.

Marné snahy o dohodu s Hamásem

Snahy USA, Kataru a Egypta zprostředkovat další dohodu mezi válčícími stranami ztroskotávají, jelikož Izrael chce teroristy zcela zlikvidovat a Hamás naopak požaduje, aby se izraelské síly stáhly z Gazy a aby židovský stát propustil tisíce palestinských vězňů včetně vysoce postavených militantů, píše agentura Reuters.

Netanjahu se v pondělí setkal s několika příbuznými unesených Izraelců. Podle deníku Haaretz jim řekl, že Hamás nepředložil žádnou reálnou dohodu a že zprávy v médiích o tom, že na stole je dohoda o příměří výměnou za propuštění rukojmí, jsou nepravdivé.

„Není žádný reálný návrh od Hamásu, to není pravda... Říkám to jasně, protože je tolik nepravdivých zpráv, které vás jistě trýzní,“ prohlásil Netanjahu. „Na druhou stranu ale my máme jistou iniciativu, ale nemohu vám říci detaily,“ dodal.

Izraelský premiér minulý týden zopakoval, že k propuštění rukojmí může vést „jen vojenský nátlak“ a že jeho vláda povede v Pásmu Gazy válku tak dlouho, dokud zcela nezničí Hamás. Úplné zničení teroristického hnutí ale minulý týden označil za nereálné i člen izraelského válečného kabinetu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot.

Obnovené demonstrace

Protivládní protesty, které se loni v Izraeli konaly pravidelně zejména ve spojitosti s kontroverzní vládní reformou justice, po útoku Hamásu ustaly. Ale s vleklou válkou v Gaze a průzkumy veřejného mínění ukazující klesající podporu Netanjahua v izraelské společnosti znovu sílí požadavek na změny ve vedení státu, všímá si Reuters.

V sobotu večer protestovaly tisíce lidí v Tel Avivu, Haifě a Jeruzalémě a volaly po nových volbách. V Tel Avivu dokonce někteří demonstranti nakrátko zablokovali dálnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...