NATO hromadí síly v blízkosti běloruských hranic, tvrdí Lukašenko

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko obvinil Severoatlantickou alianci, že v blízkosti běloruských hranic hromadí útočné síly. Podle státní agentury BelTA zároveň prohlásil, že Západ využívá migranty jako prostředek k zadržování běloruské armády pro případ konfliktu Ukrajiny s Ruskem, v němž by Bělorusko „nezůstalo stranou“.

Lukašenko při poradě na ministerstvu obrany podle agentury řekl, že si Aliance připravuje přístupové cesty k běloruským hranicím a „provádí rozsáhlá cvičení s přemísťováním dodatečných sil“ k běloruské hranici. V této souvislosti tvrdil, že vojáků aliančních sil tam „jsou už desítky tisíc“ a že „za tím musí něco být“.

Varšava už dříve informovala, že Polsko kvůli náporu migrantů posílilo ochranu hranice s Běloruskem o patnáct tisíc vojáků. Severoatlantická aliance se už v roce 2016 v reakci na anexi ukrajinského Krymu Ruskem rozhodla posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku.

Dohromady je podle březnových údajů NATO v těchto praporech asi pět tisíc příslušníků armád dvou desítek členských zemí. Čeští vojáci jsou přítomni v Litvě, kde aktuálně zajišťují pozemní protivzdušnou obranu, a v Lotyšsku, kde od července působí ženisté.

Běloruský ministr obrany Viktar Chrenin na poradě s Lukašenkem hovořil také o „militarizaci regionu“ Západem a „zvyšování útočného potenciálu v blízkosti našich hranic“, ale jako příklad uvedl vytváření polské 18. mechanizované divize či polské nákupy tanků Abrams, protiletadlových raket Patriot, raketometů Himars a letounů F-35, vyzbrojených střelami s plochou dráhou letu.

V Lotyšsku od úterý jednají ministři obrany členských zemí NATO. Především evropské spojence zneklidnila migrační krize na polsko-běloruských hranicích, podle nich Lukašenkovým režimem uměle vyvolaná. Aliance v posledních letech svou vojenskou přítomnost v Pobaltí a Polsku navýšila, důvodem byly především obavy ze stále méně předvídatelných kroků Moskvy.

„Plán našich nepřátel“

„Za tím něco musí být,“ vztyčil varovně prst autoritářský vůdce, který v posledním roce zintenzivnil kroky k pevnějšímu spojení s Ruskem. Podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mu pomohla udržet se u moci a tvrdě zakročit proti opozici a potlačit vlnu protestů po loňských prezidentských volbách. Lidé demonstrovali proti vyhlášení Lukašenka vítězem, které opozice a velká část veřejnosti odmítly jako podvodné. Tento výsledek neuznaly ani Evropská unie a USA.

„Ještě to všechno neznáme úplně, ale dokážeme si představit plán našich protivníků. Dnes můžeme přímo říci – našich nepřátel,“ citovala BelTA další výroky Lukašenka na poradě.

Běloruský vůdce dal přitom najevo, že v případném konfliktu Ruska s Ukrajinou „Bělorusko nezůstane stranou“. Obvinil západní země, že využily migranty snažící se přejít přes Bělorusko do EU k „řešení svých vnitřních problémů a k tomu, aby nás držely v napětí. Velice dobře chápou, že pokud se Ukrajina pokusí rozpoutat konflikt s Ruskem, Bělorusko nezůstane stranou. Proto musí být běloruská armáda zadržena, připoutaná na západních hranicích (Lotyšsko, Litva, Polsko) a na jihu s posílením ukrajinské hranice“.

Východní křídlo posíleno po anexi Krymu

Severoatlantická aliance se v roce 2016 v reakci na anexi ukrajinského Krymu Ruskem rozhodla posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Základ praporu v Polsku tvoří američtí vojáci, v Estonsku Britové, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě.

Celkem je podle březnových údajů NATO v těchto praporech kolem pěti tisíc příslušníků armád dvou desítek členských zemí. Čeští vojáci jsou přítomní v Litvě, kde aktuálně zajišťují pozemní protivzdušnou obranu, a v Lotyšsku, kde od července působí ženisté.

Polský prezident Andrzej Duda minulý týden požádal generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga o zvýšení počtu vojáků u východních hranic NATO v souvislosti s ruskou aktivitou poblíž ukrajinského území. Jejich jednání se týkalo mimo jiné i napjaté situace kolem migrantů na polské hranici s Běloruskem, k čemuž Stoltenberg řekl, že Varšava situaci zvládá sama, a NATO proto momentálně žádnou společnou akci nechystá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...