Naše odhodlání pomáhat Ukrajině leda zesílilo, reagují USA na ruské útoky. NATO dodá Kyjevu další zbraně

Nahrávám video

Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Ruské útoky, které v posledních dvou dnech zabily nejméně devatenáct lidí a zasáhly asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, podle Austina zesílily odhodlání USA pomáhat napadené zemi.

Vláda v Kyjevě, kterou na zasedání zastupoval ministr obrany Oleksij Reznikov, spojence požádala o rychlé dodávky zbraní, zejména systémů protivzdušné obrany. Podle Austina zástupci řady zemí slíbili, že potřebnou vojenskou techniku dodají co nejrychleji. 

Americký ministr zmínil dodávky systémů IRIS-T od Německa, jehož první kus již Kyjev dostal a další tři pošle Berlín v příštím roce. Německé ministerstvo obrany kromě toho sdělilo, že v nadcházejících týdnech do napadané země vyšle další houfnice PzH 2000 a raketomety MARS II. Nizozemsko zase oznámilo, že dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur (368 milionů korun).

Kanada věnuje Ukrajině obrněná vozidla, dělostřeleckou munici, komunikační vybavení a zimní oblečení za 47 milionů kanadských dolarů (863 milionů korun). Zhruba třetinu balíčku představuje munice pro houfnice, další třetinu tvoří zimní oblečení jako boty, rukavice nebo kalhoty. Kanada také poskytne další špičkové kamery v hodnotě 15,3 milionu kanadských dolarů (281 milionů korun), které Ukrajinci používají na svých bezpilotních letounech.

Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů, řekl prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s televizí France 2. Dodal, že Francie posílá vojenskou pomoc Ukrajině, ale nechává si vybavení i pro vlastní obranu. Jako příklad uvedl plánované posílení jednotek na východním křídle NATO.

USA: Západ může poskytnout integrovaný systém protivzdušné obrany

„Očekávám, že Ukrajina bude činit vše, co je v jejích silách, aby i během zimy znovudobývala své území,“ řekl Austin, který ocenil územní zisky, kterých ukrajinská armáda dosahuje navzdory ruskému bombardování. Spojenci podle něho budou pomoc poskytovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už před setkáním upozornil, že se Ukrajině nedostává ani protitankových zbraní, raketometů či přesné munice.

„Spojenci poskytují protivzdušné systémy, ale je jich potřeba více. Je potřeba systémy s krátkým i dlouhým doletem k sestřelování balistických střel či dronů,“ vyjmenoval Stoltenberg před zahájením setkání. Navýšení dodávek je podle něj nutné i proto, aby mohla obrana pokrýt větší území Ukrajiny, na které se nyní zaměřují ruské útoky.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley později sdělil, že Západ může Ukrajině poskytnout integrovaný systém protivzdušné obrany. „Tedy takový, který nekontroluje celý ukrajinský vzdušný prostor, ale je určen ke kontrole hlavních cílů, které Ukrajina potřebuje ochránit,“ sdělil podle agentury AP Milley. „Zahrnoval by systémy krátkého, středního a dlouhého dosahu, které jsou schopny vypálit střely ve všech výškách.“

Nahrávám video

Další HIMARS pro Ukrajinu

Ministr obrany USA Austin na úvod setkání potvrdil odeslání devatenácti dalších systémů HIMARS, radiolokátorů a jiných zbraní. Podle Spojených států pro napadenou zem dorazí v následujících týdnech. 

„Jsem hrdý na to, jak prezident Joe Biden vystupuje a poskytuje pomoc, která už přesahuje 86 miliard dolarů,“ uvedl s tím, že nedávné ruské útoky podle něj „jenom prohloubily odhodlání ukrajinského národa a dobrých lidí na celém světě.“ Záběry z Ukrajiny podle Austina jenom potvrzují agresivitu režimu ruského prezidenta. 

Reznikov ve středu potvrdil, že USA dodalo Ukrajině další čtyři salvové raketomety HIMARS, za což poděkoval prezidentovi Joeu Bidenovi a zároveň informoval o přijetí prvního systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM z Německa. 

Podle zpravodaje České televize v Bruselu Petra Obrovského neovlivní poslední eskalace konfliktu už dříve plánovaný program ministerského jednání. „Jens Stoltenberg ale vývoj v posledních týdnech, ať už to byla Putinem ohlášená částečná mobilizace, nezákonná anexe čtyř ukrajinských oblastí, vyhrožování jaderným konfliktem, nebo ostřelování civilních cílů, označil za vůbec největší eskalaci od začátku (letošní) agrese v únoru,“ připomněl.

Zástupci aliančních vlád zasedli v takzvaném formátu Ramstein. S ministry vůbec poprvé jednali kolegové z Finska a Švédska, jimž ke vstupu do NATO chybí zejména definitivní souhlas Turecka.

Na jednání kontaktní skupiny navázala pracovní večeře aliančních ministrů. Během ní by se vedle pomoci Ukrajině měli věnovat i posílení ochrany NATO včetně kritické infrastruktury.

Kreml tvrdí, že Stoltenbergova slova potvrzují zapojení NATO

Proti úterním slovům generálního tajemníka NATO se ostře vymezil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl, že výrok o tom, že výhra Ruska na Ukrajině bude porážkou NATO, jsou možným potvrzením, že Severoatlantická aliance bojuje na straně Ukrajiny. „Je to možné,“ odpověděl Peskov na dotaz, zda lze Stoltenbergova slova pokládat za potvrzení účasti NATO v konfliktu.

„Jestli (ruský diktátor Vladimir) Putin vyhraje, nebude to jenom velká prohra pro Ukrajinu, ale bude to prohra a velké nebezpečí pro nás všechny. Svět kvůli tomu bude ve větším nebezpečí a všichni budeme zranitelnější vůči další ruské agresi,“ řekl v úterý Stoltenberg. Prohlásil také, že NATO není stranou konfliktu, ale že podpora Aliance hraje klíčovou roli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...