Napříč Tureckem se demonstrovalo, policie použila slzný plyn i gumové projektily

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.

„Protesty tady v Istanbulu se soustředí před budovou magistrátu, tedy úřadu, z jehož čela byl Imamoglu po svém zadržení a následném uvěznění sesazen. Tam se na tribuně scházejí a mají projevy lidé z vedení opozičních republikánů včetně předsedy Özgüra Özela, ten mluvil také včera,“ přiblížil v pondělí zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Protivládní demonstrace pokračovaly šestou noc po sobě navzdory zákazu pouličního shromažďování v mnoha městech. Převážně pokojných protestů se zúčastnily statisíce lidí a šéf opoziční strany CHP Özgur Özel v pondělí zopakoval výzvu k jejich pokračování, píše Reuters. Od středy, kdy byl Imamoglu zadržen kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické organizaci, vyšly do ulic desetitisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas.

Podle ministerstva vnitra bylo při protestech dosud zraněno 123 policistů a zadrženo 1133 lidí. Britská veřejnoprávní stanice BBC v pondělí informovala, že během ranních razií bylo také zadrženo nejméně deset novinářů.

Zpravodaj Černohorský dodal, že se opozice snaží udržet lidi v ulicích a vyzývá k dalším protestům, které se zatím koncentrují do největších měst země, jako jsou Istanbul, Ankara nebo Izmir. Lídr opoziční strany CHP Özel v projevu ke statisícům lidí před sídlem istanbulského magistrátu opět zopakoval výzvu k bojkotu těch médií, značek a obchodů, které označil za proerdoganovské, a dodal, že všechna obvinění proti Imamogluovi jsou neopodstatněná, nepodložená a bez důkazů.

Nahrávám video

Obvinění Imamoglua

Imamoglu byl v neděli formálně zatčen a obviněn z korupce a napomáhání teroristické organizaci, zadržen byl už minulou středu. Již tehdy vypukly protesty, považované za největší za posledních více než deset let. Do ulic vyšly statisíce lidí, policie stovky demonstrantů zadržela.

„Obvinění z korupce se mělo týkat jeho činnosti v čele istanbulského magistrátu a obvinění z terorismu se mělo týkat jeho předvolební spolupráce s parlamentní prokurdskou stranou, která je ze strany vlády Recepa Tayyipa Erdogana pravidelně obviňována z kontaktu nebo napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK),“ vysvětlil Černohorský.

Nahrávám video

Imamoglu vinu odmítá a své příznivce vyzval k masovým nepokojům. Odpůrci jeho zatčení se domnívají, že je politicky motivované a že Erdogan chce Imamoglua odstranit, aby nemohl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028. Lidová republikánská strana (CHP) Imamoglua v neděli zvolila za prezidenstkého kandidáta.

Nahrávám video

Turecké úřady Imamoglua poslaly do vazby na základě obvinění z korupce a obvinění z terorismu zatím byla „dána k ledu“, státní zástupce se proti tomuto kroku odvolal. Kdyby byl Imamoglu odsouzen na méně než jeden rok a byl mu navrácen univerzitní titul, tak by stále mohl kandidovat v prezidentských volbách, které se budou konat v roce 2028, upozornil Černohorský.

Erdogan se sice již o post hlavy státu ucházet nemůže, podle mnohých se ale chystá změnit ústavu tak, aby mohl být prezidentem i nadále. Erdogan demonstrace odsoudil a obvinil CHP ze snahy „narušovat mír a polarizovat lid“. Spolu s Imamogluem bylo ve středu zatčeno dalších více než sto politiků, novinářů a podnikatelů.

V pondělním projevu turecký prezident prohlásil, že opozice výzvami k protestům provokuje obyvatele a nese odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů, uvádí agentura Reuters. Erdogan dále uvedl, že protesty proti Imamogluovu zatčení se změnily v násilné hnutí a že opozice se bude za násilné činy zodpovídat. Podle prezidenta demonstrace nakonec skončí a poté se dle něj opozice bude stydět za zlo, které zemi způsobila.

Zahraniční reakce

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit uvedl, že zatčení Imamoglua a pozastavení jeho funkce jsou naprosto nepřijatelné, napsala agentura AFP. „Sledujeme s velkým znepokojením současný vývoj situace v Turecku,“ uvedl mluvčí kabinetu kancléře Olafa Scholze.

Za nestabilní a znepokojující označil situaci v Turecku mluvčí řecké vlády Pavlos Marinakis. K respektování demokratických hodnot vyzval Ankaru i mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier.

Imamogluova kariéra

V roce 2019 Imamoglu jako starosta jedné z městských částí Instanbulu vystřelil do celostátní politiky tím, že zvítězil v komunálních volbách a stal se starostou celého města. „Už tehdy za velké kritiky opozice přišla nejvyšší volební komise s tím, že volby byly neplatné, a zrušila je,“ přiblížil Černohorský.

Jenže v následných volbách dokázal Imamoglu znovu zvítězit a připravil vládní stanu AKP po dvaceti letech o křeslo istanbulského starosty. „Je to právě od této doby, kdy se s ním táhne hrozba soudního vyšetřování nebo uvěznění, protože on to první rozhodnutí zrušit původní volbu v roce 2019 nazval, cituji: ‚idiotským rozhodnutím‘. Poté byl obviněn z urážky veřejného činitele,“ sdělil Černohorský.

Od té doby se právníci Imamoglua zabývali tímto procesem a hrozbou, že bude nakonec odsouzen a přijde o možnost kandidovat v prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...