Palestinská radikální skupina Hamás zaútočila raketami na Jeruzalém. Mělo to být v reakci na nepokoje na Chrámové hoře, kde bylo při policejním zásahu zraněno přes tři stovky Palestinců. Rakety mířily i na jih Izraele. Spojené státy a Velká Británie útok tvrdě odsoudily. O situaci jednala také Rada bezpečnosti OSN. Izraelské letectvo podniklo protiútok na Pásmo Gazy.
Hamás dal izraelské bezpečnosti do 18:00 (17:00 SELČ) ultimátum na stažení od Chrámové hory a krátce potom se po Jeruzalémě rozezněly poplašné sirény. Z palestinského Pásma Gazy poté na město zamířily rakety. Podle izraelských médií jedna dopadla na jeruzalémské předměstí a poškodila dům.
Na jihoizraelské město Sderot souběžně zaútočila další radikální skupina Islámský džihád, která ohlásila, že z Pásma Gazy vypálila 30 raket. Izraelská armáda oznámila, že jedna z raket na jihu Izraele zasáhla civilní auto a zranila člověka.
Radikální Palestinci během pondělí vypálili z Pásma Gazy na Izrael celkem 150 raket. Desítky z nich však sestřelil systém protivzdušné obrany židovského státu, uvedla večer izraelská armáda. Střelba podle ní nadále pokračuje.
Izraelská armáda kvůli situaci přerušila manévry a posílila jednotky na hranici s Pásmem Gazy. V Jeruzalémě evakuovali parlament a americké ministerstvo zahraničí zakázalo do neděle diplomatům působícím v Jeruzalému vstup do tamního Starého Města. Personál velvyslanectví nemá vycházet od osmé hodiny večerní do sedmé ranní. Izrael taky otevřel kryty ve městech poblíž Pásma Gazy, která bývají terči palestinských raketových útoků.
Premiér Benjamin Netanjahu pohrozil důraznou odvetou, jeho ministři schválili masivní bombardování. „Izrael na raketovou palbu z Gazy důrazně odpoví,“ řekl Netanjahu. „Ti, kdo na nás útočí, draze zaplatí. Nebudeme trpět útoky na naše území, naše hlavní město, naše občany nebo naše vojáky,“ řekl premiér, ale dodal, že Izrael nemá zájem o masivní eskalaci. Stejně jako armáda počítá s tím, že násilí „nějaký čas“ potrvá.
Izraelské letectvo následně podniklo protiúder, při němž podle palestinských zdrojů zemřelo dvacet lidí včetně devíti dětí, píše ČTK. Izralská armáda oznámila, že mířila na objekty Hamásu a osm jeho představitelů. Zasáhla údajně dvě místa, odkud radikálové odpalují rakety, a dvě pozorovací stanoviště.
Svátek rozděluje
Izrael slaví svátek Den Jeruzaléma, který připomíná obsazení východní části města Izraelem za šestidenní války v roce 1967. Izrael připojil východní Jeruzalém ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci stále chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.
Brzy ráno se izraelské úřady kvůli obavám z možných střetů rozhodly dočasně zakázat židům vstup do komplexu na Chrámové hoře. Nezakázaly však pochod u příležitosti Dne Jeruzaléma, který Palestinci považují za provokativní snahu Izraelců dokázat nadvládu nad městem, jehož status je sporný, píše AP.
Nepokoje po zahájení ramadánu
Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování desítek palestinských rodin z jejich domů ve čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě. Do jejich domovů se chtějí nastěhovat izraelští osadníci.
Při jiném násilném incidentu palestinští demonstranti podle AP házeli kameny na izraelské auto nedaleko hradeb jeruzalémského Starého Města. Řidič patrně ztratil nad vozidlem kontrolu a narazil do kolemjdoucího. Podle policie byli zraněni dva lidé.
V pátek utrpělo při střetech mezi Palestinci a policií u mešity al-Aksá zranění kolem dvou set Palestinců. V sobotu a neděli se do komplexu vrátil klid a střety se přesunuly do jiných částí města. Podle Červeného půlměsíce si sobotní střety vyžádaly kolem stovky zraněných. Ke zklidnění situace vyzvaly EU, Rusko, USA i OSN.
Spěch na sestavení vlády
Minulý týden pověřil izraelský prezident Reuven Rivlin šéfa opozice Ja'ira Lapida pokusem o sestavení vlády.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka budou na politickou situaci mít vliv také probíhající střety. „Máme náznaky, že opozice spěchá s utvořením vlády. A to z několika důvodů. Naftali Bennett, který dodá pro protinetanjahuovskou koalici sedm poslanců, má obavy ze svých voličů a z části i poslanců. Jeho strana je totiž pravicová, částečně ji tvoří osadníci ze Západního břehu a teď má tvořit koalici s levicovými stranami,“ uvedl.
Nepřímou toleranci nové vládě by měli vyjádřit poslanci arabské strany Ra'am. Její nedělní jednání s představiteli rodící se vlády naznačovala dohodu.
„Pokud ale budou dál eskalovat střety, pokud budou mrtví, pokud to bude mít daleko větší dopady, tak pro tuto stranu může být samozřejmě mnohem těžší podpořit vládu, za jejíhož působení se bude dál bojovat o Chrámovou horu. Je to věc, která do kalkulací určitě vstupuje,“ shrnul Borek.
