Jihokorejský prezident poprvé v historii čelí zatykači

Nahrávám video

Jihokorejský soud vydal zatykač na prezidenta s pozastavenými pravomocemi Jun Sok-jola v souvislosti s jeho neúspěšným pokusem zavést v zemi stanné právo. Soud zároveň povolil prohlídku kanceláře hlavy státu. Jihokorejci protestující proti zatykači se sešli před Junovým sídlem v Soulu.

Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO), který řeší kauzu ve spolupráci s policií a vojenskými úřady, potvrdil, že soud v západním okrsku v Soulu vyhověl jejich žádosti o vydání zatykače. Vyšetřovatelé chtějí Juna vyslechnout kvůli obviněním ze zneužití úřadu a organizování vzpoury, na něž se nevztahuje prezidentova imunita.

Podle jihokorejských médií je to poprvé, co byl na úřadující hlavu státu v Jižní Koreji vydán zatykač. Jun Sok-jol byl hlasováním parlamentu v polovině prosince dočasně zbaven pravomocí, pro jeho případné odvolání z funkce je však nutný verdikt ústavního soudu.

Ten musí impeachment schválit dvoutřetinovou většinou, pro musí být nejméně šest soudců z devíti. „Soud momentálně není plně obsazený, má pouze šest členů, takže shoda musí být jednoznačná, pokud nebudou v nejbližší době dovoleni další členové,“ upozornila dříve zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Úřadující prezident Čche Sang-mok v úterý oznámil, že ihned jmenuje dva ústavní soudce a třetího poté, co se na kandidátovi dohodnou strany v parlamentu.

„Poté, co jsem nastoupil do funkce úřadujícího prezidenta, jsem se rozhodl jmenovat soudce Ústavního soudu, protože je nutné co nejdříve ukončit politickou nejistotu a společenský střet, aby se zastavily možné krize v ekonomice a živobytí lidí,“ řekl Čche na zasedání vlády.

Politická krize sílí

Zatykač na úřadujícího prezidenta je bezprecedentní a jen prohlubuje politickou krizi, která zachvátila čtvrtou největší asijskou ekonomiku a klíčového spojence USA, podotýká Reuters. Země se navíc potýká s následky největší letecké katastrofy na své půdě, při níž v neděli v Muanu zemřelo 179 lidí.

Současný zatykač platí do 6. ledna a po jeho uplatnění by měl být Jun držen ve vazební věznici v Soulu, uvedla tisková agentura Jonhap s odvoláním na úřad CIO.

Prezidentův advokát tvrdí, že zatykač je nezákonný a neplatný, neboť CIO nemá podle jihokorejských zákonů žádnou pravomoc o něj žádat. Dodal, že právní tým hlavy státu podá k ústavnímu soudu návrh na jeho zneplatnění.

Soud zatykač vydal kvůli pravděpodobnosti, že Jun nebude reagovat na předvolání k výslechu, aniž by k tomu měl ospravedlnitelný důvod, a také kvůli tomu, že existuje závažný důvod k podezření, že se dopustil trestného činu, píše Jonhap.

Samotný soud se k věci odmítl vyjádřit. Agentura Reuters poznamenala, že není jasné, kdy a jak bude zatykač uplatněn. Prezident už dříve uvedl, že se „nikdy nevzdá“.

Peripetie kolem razie v Junově sídle

Bezpečnostní služba hlavy státu v prohlášení sdělila, že se zatykačem bude nakládat v souladu s řádnými postupy. Mnozí pozorovatelé však již dříve pochybovali, že by úřady Juna násilně zadržely právě kvůli riziku střetu s prezidentskou bezpečnostní službou, podotkla agentura AP.

Soud rovněž schválil příkaz k prohlídce rezidence hlavy státu. Jun dosud ignoroval několik žádostí společného vyšetřovacího týmu a veřejných prokurátorů o vyslechnutí a jeho bezpečnostní služba také zabránila pokusům o prohledání jeho kanceláře.

Podle jihokorejských zákonů nemohou úřady obsadit nebo prohledat místa potenciálně související s vojenskými tajemstvími bez souhlasu obviněné osoby.

Jun dle obžaloby povolil armádě střílet

Jun šokoval Korejce i svět, když 3. prosince v zemi nečekaně vyhlásil stanné právo, což odůvodnil snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Několik hodin nato se však proti jeho rozhodnutí postavil parlament a vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda.

Podle obžaloby týkající se obvinění bývalého ministra obrany Kim Jong-hjona Jun dokonce povolil armádě při obsazování parlamentu střílet, pokud to bude nutné, a prohlásil, že pokud poslanci stanné právo zruší, může ho vyhlásit podruhé i potřetí. Obhajoba zprávu prokuratury odmítla.

„Vyhlášení stanného práva je pravomoc, kterou prezident země disponuje podle ústavy. Prezident tuto pravomoc vykonával legitimně v rámci své povinnosti chránit ústavní pořádek národa,“ tvrdí právník hlavy státu Jun Kap-keun.

Podle médií poradil kontroverzní krok prezidentovi šéf resortu obrany Kim. Ministr rezignoval a ve vazbě se následně neúspěšně pokusil o sebevraždu.

Jun se může stát druhým odvolaným prezidentem v historii Jižní Koreje. V roce 2017 byla zatčena prezidentka Pak Kun-hje, kterou parlament zbavil funkce po korupčním skandálu, a následně odsouzena k dvaceti letům vězení, než byla omilostněna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...