Karikatury proroka Mohameda jsou pro obyvatele muslimských zemí citlivým tématem. Většina těchto států si totiž neprošla kulturními změnami jako Evropa a západní svět, domnívá se blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. To, že se protifrancouzské protesty rozšířily i do vzdálených regionů, je podle něj ukázkou toho, že se náboženské otázky stávají v době sociálních sítí globálním problémem.
Muslimové v řadě států v uplynulých dnech protestovali proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Šéf Elysejského paláce je po nedávných útocích islámských radikálů ve Francii pobouřil obhajobou svobody slova a karikatur proroka Mohameda.
Například v Indonésii se v pondělí u francouzské ambasády sešly dva tisíce demonstrantů, v bangladéšské Dháce dokonce 50 tisíc lidí. Protestující vyzývali k přerušení diplomatických styků s Francií a někteří hrozili násilím.
Dozvuky událostí posledních dní jsou v islámském světě silné, upozornil David Borek. „Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že v převážně muslimském prostředí je týdenní rytmus politických i náboženských emocí směřován k pátku, hlavnímu dni muslimských modliteb,“ řekl s tím, že v tuto chvíli protesty sice pokračují, jsou ale spíše sporadického charakteru.
V pátek se podle něj ukáže, zda vlna protifrancouzských protestů bude eskalovat, či naopak opadat. „Samozřejmě že útoky z posledních dní – teď už nejenom ve Francii, ale také v Rakousku – trochu přiživují emoce, které se mohou projevit,“ dodal.
Náboženské otázky jako globální problém
To, že se demonstrace rozšířily například i do Bangladéše, je přitom ukázkou toho, že náboženské, kulturní a společenské otázky a spory se stávají v době sociálních sítí a on-line přenosu globálním problémem.
„Bangladéš je v úplně jiném regionu, je to trochu jiný svět než Blízký východ, daleko od Francie. Přesto tam jsou poměrně masivní demonstrace a výzvy k bojkotu Francie a přerušení diplomatických styků,“ poznamenal zpravodaj s tím, že podobným případem je také Indonésie.
Absence protikultury
Karikatury jsou pro obyvatele muslimských zemí citlivým tématem, protože většina těchto států si neprošla tím, čím Evropa a západní svět, domnívá se Borek. „Tedy osvícenstvím a také fází začínající v šedesátých letech minulého století,“ uvedl.
Před více než půlstoletím vznikla podle něj na Západě takzvaná protikultura, která se definuje jako zpochybňování některých dogmat nebo tabu stávající většinové společnosti.
„Když dnes v Americe někdo spálí fotku papeže nebo (prezidenta Donalda) Trumpa či spálí americkou vlajku, tak sice může mít problémy a může čelit různým odsudkům, ale víceméně mu nejde o život. Do jisté míry se tato protikultura stala součástí mainstreamu, ačkoliv proti němu před půl stoletím protestovala,“ vysvětlil Borek.
V muslimském světě je ovšem v tomto ohledu situace zcela odlišná. „Některé státy mají naprosto absentující občanské a politické svobody, ale i ty státy, které mají relativně více svobod, jako Tunisko nebo Libanon, kde existuje politická soutěž a dá se mluvit o náběhu k občanským a politickým svobodám, tak i v těchto zemích jsou některá témata tabuizovaná,“ podotkl zpravodaj.
„V těchto zemích zároveň i lidé, kteří by třeba měli jiný názor, často mlčí nebo jej neříkají na veřejnosti, protože tam hrozí hrozí nejenom ,násilí' na sociálních sítích, ale i skutečné násilí,“ dodal Borek.
