Moskva zatím nebude vyžadovat rubly za plyn. Polsko přestane používat ruskou ropu a uhlí

Nahrávám video

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku, nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Varšava vyzvala zbytek EU ke zdanění dovozu obou surovin. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz spolu mluvili o záměru banky Gazpromu měnit platby za plyn z eur na rubly.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces, řekl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruská vláda, centrální banka a energetický gigant Gazprom mají přitom do čtvrtka na pokyn prezidenta Vladimira Putina předložit návrhy na to, jak budou „nikoli přátelské“ země za ruský plyn platit v rublech. Odběratelé plán označují za porušení uzavřených dohod. Evropa z Ruska dováží asi čtyřicet procent plynu. Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových plynovodních trasách byly ve středu ráno stabilní.

„Rozhodně ne,“ odpověděl Peskov na otázku, zda by se od čtvrtka mělo za ruský plyn platit v rublech. „Jak jsme uvedli dříve, platby a dodávky jsou časově náročným procesem. To neznamená, že by se mělo platit (v rublech) za zítřejší dodávku. Z technologického hlediska se jedná o delší proces,“ dodal.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko doufá, že si evropské státy své rozhodnutí neplatit za plyn v rublech ještě rozmyslí. Uvedl, že si přeje „kreativní“ řešení problému a doufá, že Rusko nebude muset čelit pokračování „zoufalé západní ekonomické války“.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin ve středu uvedl, že Evropská unie bude muset platit v rublech, pokud bude chtít ruský plyn. Dodal, že stejným způsobem by se mohl účtovat vývoz ropy, obilí, kovů, hnojiv, uhlí a dřeva.

Co chystá banka Gazpromu

Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. Ve středečním telefonátu to ruský prezident Vladimir Putin oznámil německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Mluvčí uvedl, že kancléř s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl.

Podle agentury TASS se Scholz s Putinem dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Putin podle TASS jednal o platbách za ruský plyn i s italským premiérem Mariem Draghim.

Polsko chystá radikální odklon od energií z Ruska

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého zahajuje ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejradikálnější plán odklonu od ruských energetických zdrojů. Vyzval další země Unie, aby snížily svou závislost na Moskvě. Morawiecki zdůraznil, že peníze z exportu ropy a plynu pohánějí ruskou válečnou mašinerii.

„Uvalíme úplné embargo na ruské uhlí a doufám, že nejpozději v dubnu, v květnu, od ruského uhlí zcela odstoupíme,“ prohlásil Morawiecki na tiskové konferenci. „Uděláme vše pro to, abychom do konce roku přestali používat ruskou ropu,“ dodal. Rovněž avizoval, že dovoz plynu země omezí také v květnu.

Podle analýzy think tanku Forum Energii dováží Polsko asi 20 procent uhlí, které spotřebuje, zbytek vydobývá v dolech na svém území. V roce 2020 tři čtvrtiny uhlí z dovozu pocházely z Ruska. Podle agentury PAP je ruské uhlí levnější než to polské a lépe se hodí pro výrobu energie.

Morawiecki také vyzval Evropskou komisi, aby uvalila daň na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí, aby byl obchod spravedlivý. Připomněl, že některé země, včetně Německa, se nechtějí vzdát dovozu ruských surovin kvůli relativně nízké ceně. Daň by tak vyrovnala ceny energií v EU. „Budu tuto myšlenku v EU důrazně prosazovat, aby situace byla spravedlivá z hlediska zásad tržní soutěže,“ slíbil.

Komise ve středu avizovala, že bude úzce spolupracovat s unijními zeměmi, aby se blok připravil na „jakoukoliv situaci“ kolem dodávek plynu.

Německo se připravuje na problémy

Vyhlášení stupně včasného varování je podle německého ministra Haceka preventivním opatřením. Německo musí být připraveno na jakýkoli vývoj, konstatoval. „Musíme být nachystáni pro případ, že Rusko situaci vyhrotí,“ prohlásil. Uvedl, že Německo je nyní energeticky zajištěno. „Nejsou ani problémy s dodávkami plynu.“

Západ potrestal režim šéfa Kremlu Vladimira Putina za vojenské napadení Ukrajiny tvrdými hospodářskými sankcemi, jejichž dopad se Moskva podle Habecka snaží oslabit mimo jiné požadavkem na platbu za plyn v rublech

Na ministerstvu hospodářství nicméně jedná krizový tým, který pracuje na různých možnostech vývoje. „Pokud by to bylo nutné, přikročili bychom k dalším opatřením k zajištění zásobování,“ uvedl. Připraveni musí být podle Habecka také odběratelé, od kterých se nyní očekává úspora spotřeby. „Jsme v situaci, kdy musím konstatovat, že každá uspořená kilowatthodina energie pomůže.“

Stupeň včasného varování na odběratele přímý dopad nemá. Pokud se ale situace zhorší, může následovat vyhlášení stavu ohrožení, případně nejvyššího stupně, kterým je stav nouze. V takovém případě by Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur) rozhodovala, které odběratele plynu upřednostní. „Toto ale zatím nehrozí,“ ujistil Habeck.

Habeck: Německo je připraveno i na zastavení dodávek

Německo je podle Habecka připraveno i na ty nejčernější scénáře, kdy by Rusko zastavilo dodávky plynu i ropy. Varoval však, že za takové situace není možné vyloučit zdražení a omezení zásobování. Ministr zmínil také existenci solidárního mechanismu, který má Německo se sousedními státy dohodnutý pro případ, kdy energetické zásobování některé země bude ohroženo. Dodal také, že Evropská unie musí postupovat jednotně.

Habeck již krátce po začátku ruské invaze řekl, že Německo je pro tuto zimu energeticky zajištěno, na tu nadcházející se ale musí připravit. Jednou z cest je diverzifikace dodávek a plné zásobníky plynu, které před současnou zimou naplněny nebyly.

Německý Spolkový sněm minulý týden v pátek schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé německé zásobníky plynu k 1. srpnu naplnili z 65 procent, do 1. října z 80 procent a k 1. prosinci z 90 procent. Cílem opatření je předejít problémům v zimě v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability.  Stav německých zásobníků je nyní na 25 procentech.

Habeck před týdnem oznámil, že Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V případě plynu nově zmínil, že Německo v posledních týdnech snížilo dovoz plynu z Ruska z 55 na 40 procent.

Podobný postoj jako Berlín má i Vídeň, která také ve středu vyhlásila stupeň včasného varování. Rakousko zatím nepočítá s tím, že by muselo regulovat spotřebu plynu, situaci chce ale podrobně sledovat. Rakouské zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 13 procent, což je výrazně pod průměrem zemí EU (26 procent). Podle rakouské vlády to ale odpovídá rakouskému průměru za uplynulá léta.

Regulátoři EU provedli neohlášené inspekce v Gazpromu

Antimonopolní regulátoři Evropské unie provedli neohlášené inspekce v kancelářích ruské plynárenské společnosti Gazprom. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený se situací. Podle zdrojů agentury Bloomberg regulátoři navštívili kanceláře německých divizí Gazpromu v rámci vyšetřování role podniku při výrazném růstu cen plynu v Evropě, které začalo ještě před válkou na Ukrajině.

Agentura Reuters již v únoru s odvoláním na svůj zdroj informovala, že Evropská komise (EK), která je antimonopolním orgánem EU, zintenzivní zkoumání evropských aktivit Gazpromu. Místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová v lednu vznesla dotaz na plynárenské společnosti včetně Gazpromu ohledně omezených dodávek. Reagovala tím na obvinění, že ruský podnik zadržoval dodatečnou produkci, která by mohla být uvolněna za nižší ceny. Gazprom a Kreml obvinění ze zadržování dodávek plynu opakovaně odmítají, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...