„Mít parlament je vtip.“ Mladí Íránci chtějí bojkotovat volby, režim vyřadil ze hry tisíce reformistů

Íránci po čtyřech turbulentních letech vybírají nové poslance. Sankce zavedené po vypovězení jaderné dohody Spojenými státy srazily tamní hospodářství na kolena. Řadě Íránců klesla životní úroveň, vadí jim korupce a mlžení režimu v klíčových otázkách. Mnozí obyvatelé ze situace viní reformisty prezidenta Hasana Rouháního, čeká se tak posílení konzervativců. Mluví se však i o referendu o celé islámské republice. Řada zejména mladých chce odpor vůči režimu vyjádřit bojkotem pátečních voleb.

Íránští vůdci vyzývají k aktivní účasti

Kampaň před íránskými parlamentními volbami trvala pouhý týden. Kandidovat mohou občané Íránu ve věku mezi 30 a 75 lety, kteří jsou praktikujícími a bezúhonnými muslimy věrnými ústavě.

Výsledek hlasování nebude mít zásadní dopad na íránskou zahraniční politiku ani přístup k jaderné otázce, jelikož v těchto oblastech má hlavní slovo nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chámeneí, upozorňuje server Arab News.

Právě Chámeneí označil hlasování za „náboženskou povinnost, která rovněž zaručí íránské národní zájmy“. „Vyzývám Íránce, aby hlasovali co nejdříve,“ dodal poté, co sám odevzdal svůj hlas. „Žádám vás, nebuďte pasivní,“ vyzval dříve Íránce také Rouhání.

„Zprávy o nějakých problémech, protestech, násilnostech z Íránu nemáme. Íránská média přinesla záběry lidí, jak stojí ve frontách u volebních místností, které jsou často u mešit, kde se lidé scházejí k pátečním modlitbám. Z toho ale nelze usuzovat celkový obrázek. Může to být taktika, jak volební účast na poslední chvíli zvýšit,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Islámské poradní shromáždění má 290 členů, z nichž 285 se volí přímo, pět míst je určeno menšinám.

Ve stávajícím parlamentu drželi více než 100 mandátů reformisté a další umírnění zákonodárci prosazující zlepšení vztahů se Západem a větší svobody v řadě společenských aspektů. Zbytek křesel obsadili v roce 2016 nezávislí a konzervativci.

Pokud bude volební účast nízká, jak se očekává, konzervativci nyní získají nad parlamentem kontrolu, jelikož jejich stoupenci jsou odhodláni jít hlasovat. Pokud však bude extrémně nízká, začne se hovořit o ztrátě důvěry v celou islámskou republiku, píše v komentáři Guardian.

Íránská politika je tradičně o střetu umírněných kandidátů se zástupci tvrdé linie. Nyní ale mnoho lidí mluví o tom, že je jedno, komu dají hlas. Panuje velká frustrace kvůli ekonomické krizi, zdražování, dopadu sankcí. Nízká volební účast by tak byla považována za vzkaz nedůvěry režimu jako takovému.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT v Turecku

Jeden z průzkumů přitom ukázal, že celých 75 procent Íránců neplánuje v pátek hlasovat. Před Teheránskou univerzitou skupinky lidí vyzývaly k bojkotu voleb s transparenty s nápisy: „Lidé bojují s chudobou, režim shání hlasy“.

Na Twitteru mezitím šíří opoziční aktivisté hashtagy jako #BoycottIranShamElections (Bojkotujte íránské falešné volby) nebo #VOTENoVote (Volte možnost nevolit).

Voleb si hodlají nevšímat hlavně mladí Íránci. „Nic se nezmění, ať už půjdeme volit nebo ne… O všem rozhodují a parlament neberou v potaz,“ řekl stanici CNBC jeden z mladých obchodníků v Teheránu Mehdi. „Jen to, že máme parlament, lze považovat za žert. Protestujeme svojí neúčastí ve volbách,“ dodal Íránec.

Írán má za sebou perné měsíce. Na zemi tvrdě dopadají v několika vlnách uvalené sankce, které nařídil zavést americký prezident Donald Trump po vypovězení jaderné dohody na jaře 2018.

Od té doby zažívá íránský riál těžkosti, rostou ceny, obyvatele trápí nezaměstnanost a řada z nich viní ze zhoršené situace právě vládu Rouháního, který byl horlivým zastáncem jaderné smlouvy a sliboval Íráncům lepší zítřky.

„Lidé nejsou s nynější vládou příliš spokojení. Je to kvůli politice, kterou si osvojili, a taky kvůli inflaci a vysokým cenám zboží,“ prohlásil jeden z voličů Maziyar Ghishvand. „Kandidáti by měli myslet na mladé. Nesmíme ztratit víru v lepší budoucnost, nesmíme se bát mít děti. Musíme chtít žít v naší zemi a nemyslet na emigraci,“ zdůraznila Íránka Ayda Bahreiniová.

Kvůli snaze o zlehčení dopadu sankcí Írán letos na podzim zdražil benzin, což vyvolalo nebývalé nepokoje po celé zemi. Lidskoprávní aktivisté mluví o stovkách zabitých demonstrantů, přičemž vláda dosud odmítá zveřejnit skutečné údaje.

Sestřelení letadla jako „poslední kapka“

Islámskou republiku krátce sjednotilo lednové zabití vlivného generála Solejmáního Spojenými státy. Do ulic vyšly tisíce lidí, kteří provolávali „smrt Americe“ a volali po odvetě. Na pokraji konfliktu s USA však íránské vedení udělalo další chybu, když následně několik dnů popíralo sestřelení ukrajinského civilního letadla.

Přístup vlády vyvolal opět protesty, při nichž řada Íránců dávala najevo odpor vůči stylu fungování islámské republiky.

„To, jak se režim snažil zamést záležitost kolem letadla pod koberec, pro mě byla poslední kapka. Íránská politika je hra, když jsou kořeny stromu otrávené, nezáleží na tom, jak ozdobíte listy. Mám toho dost,“ cituje Guardian jednoho ze zklamaných reformistů, kteří před pěti lety v Teheránu obsadili všech 30 mandátů.

Konzervativní síly nyní slibují, že vytvoří „silný parlament“, který bude Rouháního držet zkrátka, píše Guardian. Tito „jestřábi“ islámské republiky odmítají jakékoli diskuse s USA a chtějí posilovat vazby na Čínu nebo Rusko. Z Íránu hodlají opět vybudovat jadernou velmoc, i když vedení stále tvrdí, že neusiluje o výrobu nukleární zbraně.

Stoupenci Chámeneího vyzývají k účasti ve volbách pod hashtagy, které v češtině zní „Silný parlament“ nebo „Zúčastním se, protože“. Jeden z uživatelů Twitteru uvedl, že „každý hlas je kulkou do oka nepříteli“, upozornil server BBC News.

Kontroverzní vyřazení kandidátů

Aby si konzervativci pojistili moc v příštích letech, Rada dohlížitelů, kterou jmenuje nejvyšší duchovní vůdce Chámeneí, pro jistotu předem vyřadila z volebního klání více než polovinu ze 14 tisíc kandidátů, většinou reformistů.

Učinila tak na základě řady důvodů včetně nedostatečně silné islámské víry nebo špatného zdraví, upozorňuje Guardian. „Řekli mi, že nejsem dost oddaný republice, což je zvláštní, protože od chvíle, kdy jsem se objevil v matčině lůně, tak mé srdce a duše patřily revoluci,“ tvrdí diskvalifikovaný kandidát Mahmúd Sádeží.

Postup rady kritizoval i sám Rouhání, Chameneí naopak tvrdí, že důvody k vyřazení kandidátů byly oprávněné. „Naplňujeme zákon, nic jiného. Rada dohlížitelů není žádný politický klub a nezajímá se o názory veřejnosti,“ zdůraznil jeden z členů rady Abbás Alí Kadkodaeí.

Volební místnosti se otevřely v 05:30 SEČ a budou otevřené do 15:30 SEČ s možností prodloužení do 21:30 SEČ. Hlasy se budou sčítat ručně. Konečné výsledky mohou být ohlášeny za tři dny, předběžné se ale očekávají dříve.

Volit mohou duševně zdraví íránští občané starší 18 let. K volebním urnám se může v pátek vydat na 58 milionů oprávněných voličů. V roce 2016 hlasovalo v parlamentních volbách 62 procent Íránců, o čtyři roky dříve to bylo 66 procent.

Struktura íránského režimu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 52 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...