Maledivy zakázaly kvůli Gaze Izraelcům vstup

Maledivy s okamžitou platností zakázaly vstup do země Izraelcům a osobám s dvojím občanstvím. Píše to server Times of Israel (ToI). Asijský ostrovní stát zákon odsouhlasil na protest proti izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy a v solidaritě s Palestinci. Jeruzalém obvinění z genocidy opakovaně odmítá.

Legislativu odsouhlasil v pondělí maledivský parlament, v úterý ji podepsal prezident Mohamed Muíz, poté okamžitě začala platit. Jihoasijský stát, jenž je oblíbenou dovolenkovou destinací, tak už nepřijímá držitele izraelských pasů.

„Ratifikace odráží pevný postoj vlády v reakci na přetrvávající zvěrstva a pokračující genocidní činy spáchané Izraelem na palestinském lidu,“ napsal prezidentův úřad v prohlášení, z něhož citoval ToI.

Opoziční strany i spojenci vlády vyvíjeli na Muíze tlak, aby zákaz schválil a vyjádřil tak jasný odpor k izraelskému vojenskému tažení. „Maledivy znovu potvrzují svou rozhodnou solidaritu s palestinskou věcí,“ zdůraznil prezident. Jeruzalém všechna obvinění z genocidy dlouhodobě a opakovaně popírá.

Mohamed Muíz během voleb v roce 2023
Zdroj: Reuters/Dhahau Naseem

Maledivská vláda také znovu potvrdila svou dlouhodobou podporu vzniku nezávislého a suverénního palestinského státu založeného na hranicích z doby před rokem 1967 s východním Jeruzalémem jako hlavním městem v souladu s rezolucemi OSN a mezinárodními právními normami, píše turecká zpravodajská agentura Anadolu.

Desítky tisíc mrtvých

Židovský stát zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po překvapivém útoku teroristů z Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do palestinské enklávy.

Podle tamních úřadů ovládaných Hamásem si válka dosud vyžádala životy téměř 51 tisíc Palestinců. Tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Většina z 2,3 milionu obyvatel enklávy se musela kvůli bojům evakuovat, a to i opakovaně. Konflikt navíc způsobil rozsáhlou humanitární krizi.

Přerušené diplomatické styky

Islámskou republiku Maledivy tvoří přes tisíc malých korálových ostrovů. Maledivy uznaly židovský stát a navázaly s ním diplomatické vztahy poté, co se Izrael v roce 1965 stal teprve třetí zemí světa, která uznala samostatnost ostrovního státu, připomíná web The Middle East Eye.

V roce 1974 byly diplomatické kontakty pozastaveny, což s přestávkou mezi lety 2010 a 2014 trvá dosud. V roce 2009 Maledivy a Izrael podepsaly několik dohod o spolupráci za účelem zlepšení vztahů. V roce 2018 však byly tyto dohody přerušeny a od té doby se vztahy zemí zhoršují.

Maledivské atoly
Zdroj: Reuters/Reinhard Krause

Do začátku devadesátých let izraelští turisté do země nesměli, tento zákaz byl poté zrušen, připomíná ToI. Loni vyrazilo na luxusní dovolenou na Maledivách jedenáct tisíc Izraelců, což je asi 0,6 procenta celkového počtu turistů na ostrovech. Letos v únoru jich bylo už jen 59, uvádí ToI s odkazem na oficiální data.

Už předloni v prosinci vydal židovský stát varování před návštěvou Malediv s odkazem na protiizraelské nálady během války s Hamásem. Varování přišlo „kvůli zvýšené protiizraelské atmosféře, včetně veřejných komentářů činitelů“.

Loni pak izraelská diplomacie svou výzvu zopakovala poté, co maledivská vláda oznámila rozhodnutí kabinetu změnit zákony a zabránit Izraelcům vstoupit do země.

Hlavní město Malediv Male
Zdroj: Reuters/Reinhard Krause/File photo

Izraelský pas nepřijímá kromě Malediv dalších třináct států, jimiž jsou Alžírsko, Bangladéš, Brunej, Írán, Irák, Kuvajt, Libanon, Libye, Malajsie, Pákistán, Saúdská Arábie, Sýrie a Jemen, uvádí mezinárodní nevládní organizace The International Air Transport Association.

Řada těchto zemí nepřijímá ani pasy z jiných států s izraelským razítkem získaným při vstupu nebo odjezdu ze židovského státu. Izrael proto pasy mnohdy na žádost turistů raději neoznačuje.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...