Maďarsko může uplatňovat vlastní pravidla, rozhodl tamní ústavní soud. Nezkoumal nadřazenost práva EU

Maďarský ústavní soud dospěl k závěru, že Maďarsko má právo uplatňovat vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel. Zároveň však podle tiskových agentur zamítl podnět maďarské vlády mířící proti rozhodnutí nejvyšší soudní instance Evropské unie v případu zpochybňujícím způsob, jakým Maďarsko zachází s migranty. Ústavní soud podle agentury AFP uvedl, že není s to „ani zpochybnit verdikt Soudního dvora EU, ani posuzovat nadřazenost unijního práva“.

Maďarský ústavní soud nezpochybňuje prioritu unijního práva před národními předpisy, což je ústřední prvek evropské integrace, uvedla Evropská komise podle agentury Reuters. EK podle svého mluvčího bude nález dále studovat.

Maďarský soud zvažoval podnět vlády premiéra Viktora Orbána, podaný v souvislosti s jedním rozhodnutím Soudního dvora EU. Ten shledal, že Budapešť porušila unijní předpisy o ochraně uprchlíků tím, že je deportovala na srbskou hranici, nerespektovala jejich právo požádat o azyl, vytlačovala je do Srbska či je držela v „tranzitních zónách“ zřízených u srbských hranic.

Maďarský helsinský výbor, který se zabývá obranou lidských práv a také pomáhá migrantům, rozhodnutí ústavních soudců uvítal. „Ústavní soud nedal vládě to, co chtěla. Situace je jasná: musí se uplatňovat rozhodnutí Soudního dvora EU a musí přestat nelidské zacházení s žadateli o azyl,“ uvedl výbor podle AFP.

Orbán v pátek v rozhlase řekl, že pokud soud rozhodne ve prospěch jeho kabinetu, bude prosazovat, aby EU reformovala svá imigrační pravidla.

„Realita imigrace není v Bruselu, ale na maďarské hranici, na polské hranici a v italských přístavech. Musíme se vypořádat s problémy, které se objevily, a změnit pravidla,“ prohlásil maďarský premiér.

Spor se může Orbánovi hodit

Reuters dodal, že osmapadesátiletý Orbán čelí velkému problému v podobě parlamentních voleb v příštím roce a že spor s Bruselem o přistěhovalectví by mu mohl poskytnout argumenty pro kampaň, se kterou již v minulosti slavil úspěch.

V Polsku začátkem října ústavní soud rozhodl, že některé články základních smluv o fungování Evropské unie jsou v rozporu s polskou ústavou. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová toto rozhodnutí označila za hluboce znepokojivé, neboť podle ní zpochybňuje a ohrožuje základy, na nichž sedmadvacítka stojí. Polský rozsudek je součástí několikaletého sporu o změny, které v justici zavedla polská vláda. Evropská komise kvůli němu zvažuje, že v případě Polska využije nového mechanismu, který mimo jiné podmiňuje čerpání evropských peněz nezávislostí justičních orgánů.

Zatímco Brusel ostře kritizoval polské rozhodnutí, Orbán jej naopak uvítal a vyzval evropské instituce k respektování svrchovanosti 27 členských zemí, připomněla AFP a dodala, že unijní komisař pro spravedlnost Didier Reynders během listopadové návštěvy vyjádřil politování nad „nepřijatelným“ maďarským zdráháním naplnit verdikt unijního soudu. Evropská komise zahájila s Budapeští řízení kvůli tomu, že Maďarsko nerespektuje verdikt Soudního dvora EU. Maďarům za to hrozí finanční postih.

Maďarský helsinský výbor v prohlášení k rozhodnutí ústavního soudu zdůraznil, že vláda nedostala zelenou k dalšímu ignorování verdiktu unijní justice a že další pokračování v této šarvátce hrozí vážnými finančními důsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...