Levná ropa může Putinovi ztížit financování války

Prezident USA Donald Trump doufá, že klesající ceny ropy doženou Kreml k dohodě o příměří na Ukrajině. Příjmy z černého zlata tvoří necelou třetinu ruského rozpočtu, přičemž Moskva počítá s masivními vojenskými výdaji, což by mohlo nynější vývoj na trhu s ropou zkomplikovat. Podle experta Karla Svobody ale Rusko bude na válečné výdaje sahat až jako poslední.

Cena černého zlata prudce klesla po víkendovém nečekaném rozhodnutí osmi zemí skupiny OPEC+ od června znovu navýšit těžbu, a to o 411 tisíc barelů denně. Stalo se tak i přes očekávaný pokles poptávky uprostřed Trumpovy obchodní války.

Již minulé rozhodnutí skupiny výrazně zintenzivnit produkci společně s oznámením plošných amerických tarifů způsobilo, že se v dubnu ceny suroviny dostaly na čtyřletá minima pod 60 dolarů za barel. Od začátku roku cena klesla už zhruba o patnáct dolarů za barel.

Příjmy z ropy jsou přitom hnací silou ruské ekonomiky. Kreml vynakládá stovky miliard dolarů na válku na Ukrajině, což je nejdražší ruská vojenská operace od sovětsko-afghánské války v letech 1979 až 1989, poznamenala agentura Reuters.

Trump doufá, že levná surovina teď přiměje Moskvu brát mírové rozhovory vážně. „Myslím, že Rusko s ohledem na současnou cenu ropy, která klesla, má dobrou pozici k dohodě, oni se chtějí dohodnout. Ukrajina se chce dohodnout,“ prohlásil v pondělí podle Reuters prezident.

Trump už na lednovém Světovém ekonomickém fóru slíbil, že vyvine tlak na OPEC, a uvedl, že pokles ceny ropy by mohl „okamžitě“ ukončit ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. „Právě teď je cena dostatečně vysoká na to, aby válka pokračovala, musíte snížit cenu ropy a válku ukončit,“ vyzval tehdy exportéry ropy.

Prezident tak naznačil, že klíčem k ukončení konfliktu by mohla být spíše ekonomická opatření než vojenská pomoc, píše server Euronews. Rozhodnutí skupiny OPEC+ mohou dramaticky ovlivnit cenu suroviny zvyšováním nebo snižováním produkce, podotýká Reuters. Největší moc přitom drží v rukou Saúdská Arábie, s níž se Trump aktuálně snaží narovnávat vztahy.

USA nedávno oznámily, že nabídnou Rijádu zbraně za bezmála dva a čtvrt bilionu korun. Jedná se například o dopravní letadla C-130, rakety nebo radary. Trump se také příští týden osobně chystá do saúdské metropole.

Podle některých pozorovatelů je proto možné, že navyšování těžby v době už tak klesajících cen je součástí zákulisního Trumpova tlaku na Rijád s cílem omezit Moskvě příjmy z ropy, píše výzkumnice Julianne Geigerová v komentáři web Oilprice.com s tím, že takový krok by nicméně znamenal ztráty pro všechny producenty, včetně samotných členů organizace OPEC a Spojených států.

Saúdové tvrdí, že rozhodnutí navýšit těžbu je založeno na tržních fundamentech a že jde jen o další výkyv kyvadla nabídky a poptávky, historie však naznačuje opak, upozorňuje Geigerová. Připomíná situaci z roku 2020, kdy Moskva odmítala snížit produkci, a tak Rijád v odvetě otevřel kohoutky, což vyvolalo cenovou válku, kdy propad činil téměř sedmdesát procent.

„Rijád je více než ochoten využít ropu jako zbraň, když si to geopolitika vyžádá – a pokud Trumpova administrativa bude hrát podle stejného plánu, Rusko se může znovu ocitnout v hledáčku,“ míní analytička.

Podle zdrojů Reuters ze skupiny OPEC+ chce Saúdská Arábie ale hlavně potrestat Irák a Kazachstán za nedodržování těžebních kvót. Skupina by prý mohla plně zrušit dobrovolné škrty do konce října, pokud budou členové pravidla dál ignorovat, sdělily zdroje.

„Riziko pro ruskou ekonomiku“

Moskva vývoj sleduje s obavami. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová začátkem dubna varovala, že propad trhu s ropou a eskalace celních válek by mohly představovat riziko pro ruskou ekonomiku. V té době se cena ruské vlajkové ropy Ural poprvé za téměř dva roky přiblížila hranici padesát dolarů za barel.

Centrální banka poukázala nebezpečí dlouhodobého cenového kolapsu podobného tomu z osmdesátých let. V roce 1991 se přitom i v důsledku zhroucení hospodářství rozpadl Sovětský svaz.

Podle experta na mezinárodní vztahy Karla Svobody z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je otázkou, zda se budou nízké ceny ropy držet týdny nebo půjde o roky jako v osmdesátých letech. „Čím déle, tím pro Rusko hůře. Sešly se tu dvě věci, kdy na jedné straně klesá Rusům cena, zároveň ale stoupá rubl, takže dostávají z ropy výrazně méně, než počítali, a to se jim promítá do rozpočtu,“ řekl webu ČT24.

Rubl
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

Očekávané snížení příjmů o čtvrtinu

Ruské ministerstvo financí minulý týden téměř ztrojnásobilo odhad rozpočtového deficitu pro rok 2025, a to z 0,5 na 1,7 procenta HDP poté, co snížilo prognózu příjmů z ropy a plynu o 24 procent. Tyto příjmy by nově měly činit jen 101,47 miliardy dolarů, což je 3,7 procenta HDP.

Prodej ropy a zemního plynu přitom tvoří asi třicet procent příjmů ruského federálního rozpočtu. „Tohle už nepokryjí z fondu národního bohatství, protože likvidní část má v této chvíli nějakých 3,3 bilionu dolarů a už v nyní to vypadá, že schodek bude vyšší. Odhaduje se, že na konci roku to může být klidně šest bilionů,“ konstatoval Svoboda.

Zároveň ale Moskva zvýšila plán výdajů na rok 2025 v přepočtu o 226 miliard korun. Už dříve přitom navýšila státní výdaje na „národní obranu“, respektive na válku o čtvrtinu na 6,3 procenta HDP, což je nejvyšší úroveň od studené války, uvádí Reuters.

Ruský ministr financí Anton Siluanov tvrdí, že výdaje na obranu nebudou propadem cen černého zlata dotčeny. „Priority rozpočtu zůstávají nezměněny. Jde o sociální podporu občanů, financování obrany a bezpečnosti státu, podporu rodin účastníků speciální vojenské operace,“ zdůraznil.

Podle Svobody bude Rusko sahat na válku až jako poslední. „Je to vidět už na tom, že policistům nerostly mzdy, důchody rostou jen o oficiální inflaci, která zdaleka nestačí na růst cen základních potravin a dalších věcí. Inflace chudých je v Rusku kolem patnácti procent, zatímco oficiální inflace byla 9,5 procenta,“ uvedl expert. „Primárně budou sypat do války peníze, i kdyby se všechno ostatní hroutilo,“ míní Svoboda.

Řada odborníků si myslí, že vláda v budoucnu nebude mít jinou možnost než zvýšit daně, snížit některé citlivé sociální výdaje a zadlužit se, pokud chce vyrovnat budoucí rozpočty, aniž by sáhla na výdaje na válku.

„Problém je, že si nemohou půjčovat na vnějších trzích, což by byla normální reakce. Vnitřní trhy jsou taky problematické, částečně to jde, ale zatím v tom velké úspěchy nemají, čili to můžou řešit zvýšením daní, určitým seškrtáním rozpočtu, popřípadě tím, že prostě, jak se lidově říká, budou tisknout peníze,“ vysvětluje Svoboda.

Hrozba nové vlny zdražování

Podle něj se dá očekávat, že tyto kroky opět posílí inflaci, kterou se snaží Moskva zkrotit. „Nějaké první znaky toho, že se situace zlepšuje, mají, ale žádný velký zázrak to není. Hrozí, že jim to zase zvýší inflaci, která má pak vliv na úrokové sazby. Ty mají vliv na ekonomickou aktivitu, kterou můžou zadusit, čili je to poměrně nepříjemná situace z toho pohledu, že to může nastartovat procesy, které se snaží nyní tlumit,“ popisuje možné dopady Svoboda.

Země už letos zvýšila některé klíčové daně, včetně sociálně citlivé daně z příjmu fyzických osob a daně ze zisku právnických osob. Putin přitom považuje vyrovnané rozpočty, nízké zadlužení a daně za své klíčové úspěchy své vlády, podotýká Reuters.

Načítání...

Obavy z celní války

Ruské ministerstvo hospodářství v nedávné prognóze rizik uvedlo, že mezinárodní obchodní války vyvolané americkou protekcionistickou politikou představují pro ruskou ekonomiku klíčové riziko. V tomto scénáři se očekává, že hospodářský růst země v roce 2025 dosáhne 1,8 procenta, oproti původně očekávanému 2,5 procenta. Loni ruská ekonomika navzdory sankcím vzrostla o 4,3 procenta.

„Scénář předpokládá eskalaci obchodních válek a výraznější zpomalení globální ekonomiky, což sníží globální poptávku a ceny ropy a dalších tradičních ruských exportních komodit,“ uvedlo ministerstvo hospodářství.

Siluanov podle Reuters také oznámil, že chce ušetřit více příjmů z ropy v rezervním fondu a vytvořit bezpečnostní polštář během období globálních otřesů snížením takzvané „hraniční“ ceny ropy, nad kterou jsou všechny příjmy z energetiky odkládány na horší časy.

Washingtonu mezitím dochází s Ruskem trpělivost. Zástupci Trumpovy administrativy už naznačili možnost uvalení dalších sankcí a jiných nástrojů k zesílení ekonomického tlaku na Moskvu, aby přistoupila na příměří a dohodu s Kyjevem, píše agentura Bloomberg.

V Senátu USA má šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.

Cenový strop

Tlak na Kreml vyvíjí i Evropa, která se od velké ruské invaze v únoru 2022 snaží snížit svou závislost na ruských fosilních palivech. Západ zavedl řadu sankcí, které měly omezit příjmy Moskvy. Skupina G7 v prosinci 2023 uvedla, že rok platnosti cenového stropu 60 dolarů za barel ruské ropy snížil Kremlu daňové příjmy z vývozu suroviny a ropných produktů mezi lednem a listopadem téhož roku téměř o třetinu, upozornil magazín Newsweek.

V současné době se v Bruselu projednává sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Několik zemí, včetně Česka, prosazovalo, aby mezi omezeními byl i zákaz dovozu ruského LNG. Krok ale narazil na odpor některých vlád a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů.

Podle informací ČTK tak bude nový balíček obsahovat pouze další jména osob či společností, na které budou sankce uvaleny, žádné takzvané sektorové sankce. Omezení by mohla být projednána už tento týden na úrovni velvyslanců členských států při EU, definitivní schválení se pak očekává 20. května při jednání ministrů zahraničí zemí EU.

Obcházení sankcí

Fosilní paliva z Ruska mezitím dál nakupují ve velkém země jako Čína, Indie nebo Turecko. Kremlu se navíc do určité míry daří obcházet restrikce. Ruská „stínová flotila“ tvoří zhruba sedmnáct procent celkového počtu ropných tankerů na světě, upozornil loni v prosinci list The New York Times. Kreml pomocí této flotily maskuje skutečný rozsah obchodu s palivy.

V březnu nicméně Rusko dodalo na plavidlech vlastněných nebo pojištěných zeměmi G7+, jež podléhají cenovému stropu, meziměsíčně o 36 procent víc ropy, což je dvojnásobek oproti objemu přepravenému těmito plavidly v lednu, uvádí organizace Energy and Clean Air s tím, že tento trend ukazuje dopad sankcí na stínové tankery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...