Kyjev vyzývá Česko k pomoci s vyšetřováním ruských válečných zločinů přímo na místě, mezinárodní tým tvoří sedm zemí

Nahrávám video

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.

Buča, Irpiň, Charkov nebo Cherson – to jsou oblasti, kde ukrajinští vyšetřovatelé odhalují nejvíce případů válečných zločinů. „Hlavní příklad je v Charkovském regionu, který byl osvobozený v září. Vyšetřovatelé tam stále pracují. Svět ví o masovém hrobě s 451 těly,“ uvedl ukrajinský prokurátor Andrij Kostin.

Na většině území nacházejí vyšetřovatelé konkrétní stopy týrání civilistů. „Také jsme našli místa s nelegálními věznicemi, kde byli lidé mučeni. Našli jsme tam nástroje na mučení,“ prozradil Kostin.

V české Poslanecké sněmovně se ve čtvrtek sešli zástupci ukrajinských humanitárních organizací, které situaci na místě monitorují. Mezi nimi byly tři ženy, které bojují za lidská práva: Marija Suljalinová z Centra občanského vzdělávání Almenda dokumentuje válečné zločiny, vedoucí organizace Děvčata Julija Sporyšová se snaží pomáhat obětem, právnička Daryna Pidhornová z Regionálního centra pro lidská práva připravuje soudní žaloby.

„Je pro nás důležité už nyní využít všechny možné způsoby, jak přivést k odpovědnosti všechny, kteří tam porušují lidská práva. A to prostřednictvím soudních rozhodnutí, ale také je možné dostat je na sankční seznamy, což je jednodušší,“ vysvětlila Suljalinová.

Při objasňování zločinů je podle Sporyšové těžké především získat svědectví. „Pro přeživší je velmi bolestivé znovu popisovat někomu, co se mu stalo,“ popsala. „Kvůli tomu, že se stydí, lidé nechtějí otevírat případy. Nechtějí se obracet na policii nebo prokurátory.“

Rusové zneužívají i děti, říkají aktivisté

Podle aktivistů Rusko na okupovaných územích zneužívá také děti. „Mají tam speciální kurzy a výcvik, kde se děti učí střílet,“ uvedla Suljalinová. 

„Zdokumentovali jsme také velké množství deportací ukrajinské populace na ruské území,“ sdělila Pidhornová. Dětem, které Moskva nechala deportovat na ruské území, věnuje Ukrajina mimořádnou pozornost. Dostat zpátky se podařilo jen děti, které byly na táborech v okupovaných územích před protiofenzivou u Charkova.

„Děti, které jsou do Ruska deportovány, nejsou jen sirotky bez rodičovské péče. Může jít o děti, které rodiče mají, ale jeden z rodičů byl v této válce zabit. A příbuzné má na území pod ukrajinskou kontrolou. Přesto bylo toto dítě vzato, deportováno a adoptováno ruskými rodinami,“ popsala Suljalinová.

Nahrávám video

Kyjev: Ruští velitelé vyzývají vojáky k sexuálnímu násilí

Podle Kyjeva ruští velitelé nebrání sexuálnímu násilí, často k němu dokonce vojáky vyzývají. Mluví o tom svědci z míst, odkud se okupační jednotky stáhly. „Ty ženy rodí Ukrajince. A pokud jsou znásilněny, tak jejich děti (podle Rusů) už nebudou ukrajinské. Zvlášť se snažili najít učitelky, vychovatelky, intelektuálky, protože podle nich pozvedají národ. Proto je toto sexuální násilí během války součástí genocidy Ukrajinců. To bych chtěla zdůraznit, nejde tu jen o sexuální násilí,“ říká Sporyšová.

„Budeme vyvíjet tlak na to, aby se zřídil mezinárodní vyšetřovací tribunál. Takový, který potrestá tyto zločiny,“ uvedla předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Česko by mělo pomoci na místě, říká ukrajinská prokuratura

Podle ukrajinské prokuratury by mělo Česko pomoci s vyšetřováním přímo na místě. Společný tým už tvoří sedm zemí. Kromě Ukrajiny a pobaltských států se jedná o Polsko, Slovensko a Rumunsko. „Byli bychom rádi, kdyby se Česká republika také připojila do mezinárodního vyšetřovacího týmu,“ prohlásil Kostin.

Česko jako další evropské země zatím vyšetřuje válečné zločiny na Ukrajině samostatně. Policie a Finanční analytický úřad také pátrají po majetku, který v Česku mají lidé napojení na současný ruský režim.

Finanční analytický úřad už Rusům obstavil majetek za více než miliardu korun. Po dalších firmách a nemovitostech pátrá ve spolupráci s dalšími státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...