Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek

Nahrávám video
Události: Jednání v Istanbulu
Zdroj: ČT24

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.

Podobu pátečních rozhovorů nastínil agentuře AFP zdroj z tureckého ministerstva zahraničí. O několika trojstranných schůzkách se zmínil také zdroj ruské státní agentury TASS z turecké diplomacie poté, co se v paláci Dolmabahçe, kde se jednání mají konat, sešel šéf turecké diplomacie Hakan Fidan s ruskou delegací. TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedla, že přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se ve čtvrtek neuskuteční údajně kvůli logistice, ale začnou v pátek 16. května.

Ukrajinský prezident už dříve řekl, že je na jednání s Ruskem připraven. Poslední přímé jednání mezi oběma znepřátelenými stranami se uskutečnilo v roce 2022. Informace ohledně načasování schůzky očekává Zelenskyj od USA a Turecka. „Není tam pro mě co dělat,“ podotkl ke své nepřítomnosti v Istanbulu. Dříve také uvedl, že nebyl oficiálně informován o složení ruské delegace a že působí „jako ozdoba“.

Z přístupu Kremlu je podle něj zřejmé, že to s mírovými rozhovory nemyslí vážně. Ruský vládce Vladimir Putin se nakonec rozhodl do Turecka nepřijet. Podle Zelenského by se nicméně dala schůzka s Putinem vynechat, pokud by došlo ve čtvrtek k dohodě o příměří na technické úrovni.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou
Zdroj: ČT24

Apel na tvrdší sankce

Pokud Moskva neprojeví ochotu zapojit se do rozhovorů o klidu zbraní, měly by ostatní země vyvinout maximální politický a ekonomický tlak na Kreml, zdůraznil Zelenskyj.

„Rusko necítí potřebu ukončit (válku), což znamená, že na něj není vyvíjen dostatečný politický, ekonomický a jiný tlak,“ řekl prezident napadené země. „A proto žádáme, pokud nedojde k příměří, pokud nebudou přijata žádná vážná rozhodnutí… žádáme o adekvátní sankce,“ dodal.

Nahrávám video
90′ ČT24: Experti o potenciálním setkání Ukrajiny s Ruskem
Zdroj: ČT24

„Zelenskyj si dal velmi záležet na tom, aby Ukrajina byla prezentována jako ta země, která chce jednat o příměří a míru jako takovém,“ podotkla zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Erdogan během schůzky řekl Zelenskému, že válka musí být ukončena přímým jednáním mezi stranami, oznámila kancelář tureckého vládce. Turecko je podle ní připraveno hostit jednání lídrů obou zemí, „až budou připraveni“.

Podle serveru Ukrajinska pravda ukrajinského prezidenta doprovází ministr zahraničí Andrij Sybiha, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a dva jeho zástupci.

Ruská delegace, která už dorazila do Istanbulu, je připravena k „seriózní práci“, tvrdí Zacharovová. Postoj Moskvy k možné mírové dohodě s Kyjevem podle ní odráží změny na bojišti. Rusko v současnosti ovládá asi pětinu ukrajinského území.

Zástupci Kyjeva vzkázali, že se během jednání chtějí bavit především o třicetidenním příměří a o tom, jak ho dodržovat a monitorovat. Až se tato otázka vyřeší, tak jsou ochotní mluvit o klidu zbraní nebo dalších dohodách, přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský. Deník The Wall Street Journal poznamenal, že Kyjev s americkým návrhem souhlasil už v březnu, Putin ho ale zatím nepodpořil.

Nahrávám video
Studio ČT24: Část brífinku Volodymyra Zelenského
Zdroj: ČT24

Medinskij v čele ruské delegace

Zelenskyj vzkázal, že se z Ankary do Istanbulu přesune, pokud tam přicestuje Putin. Ten nicméně dle večerního oznámení Kremlu v delegaci, kterou má vést Medinskij, chybí. Putinův poradce podle ruských médií novinářům řekl, že jeho delegace je připravená jednat o možných kompromisech. „Cílem přímých rozhovorů s ukrajinskou stranou je dříve či později nastolit dlouhodobý mír odstraněním základních příčin konfliktu,“ prohlásil Medinskij.

Moskva za „základní příčiny“ války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, jež vedla ke svržení ukrajinského proruského režimu.

„Je to člověk, který je podepsán pod učebnicí dějepisu, ve které označuje ruský vpád na Ukrajinu jako nutnou obranu před rozpínavostí Západu. V minulosti označil to, co se teď děje, za pokračování sovětské obrany proti nacistickému Německu. Uvedl, že Rusové jsou nadřazeni jiným národům, protože podle něj mají chromozom navíc,“ upozornil Černohorský v souvislosti s Medinským.

Kreml sdělil, že vedle Medinského budou součástí ruské delegace mimo jiné náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, zástupce náčelníka generálního štábu Igor Kosťukov či náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.

Podle politického geografa Michaela Romancova z Univerzity Karlovy by schůzka nejspíš kvůli složení ruské delegace nic nepřinesla. „Lze předpokládat, že probíhají nějaké kontakty, ať už mezi Ukrajinci a Rusy, nebo mezi zeměmi, které mohou zprostředkovat, a těmi znepřátelenými stranami za zavřenými dveřmi,“ míní expert.

Putin v noci na neděli projevil ochotu vést přímá jednání s Ukrajinou ve čtvrtek v Istanbulu. Zelenskyj na jeho návrh reagoval prohlášením, že ve čtvrtek bude v Turecku osobně a bude na šéfa Kremlu čekat. Ke schůzce na takto vysoké úrovni ale nedojde.

Ruská státní média rozhodnutí Putina přijímají nekriticky a píší o jeho schůzce se zástupci ministerstev, armády či zpravodajských služeb, na níž určil, co si ruští vyjednavači v Istanbulu mohou dovolit a na co mohou přistoupit, sdělil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek s tím, že Moskva tvrdí, že chce odstranit příčiny konfliktu, na třicetidenní mír dosud nekývla.

„Vladimir Putin se snaží zůstat v mírovém procesu, ale zároveň neplnit žádná pravidla, která jsou v něm nastolena. To znamená jednat, ale přitom válčit a neuzavírat příměří, táhnout čas. Vypadat jako mírotvůrce, ale zároveň jím vůbec nebýt,“ míní novinářka Deníku N Petra Procházková.

„Důvod je jednoduchý, Putin tam prostě nechtěl být. On tomu dodává jenom takovou důležitost, jaká je potřeba. Rusko neustále vychází ze své politiky, kterou říká k těm vyjednáváním ,ano, ale‘. To znamená, že na první pohled to vypadá, že chtějí vyjednávat, ale faktické kroky svědčí o tom, že chtějí protahovat jednání,“ upozornil bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy.

Rusům se daří na frontě a nemají důvod zavázat se k dlouhodobému klidu zbraní, soudí expert. Putin podle něj návrhem na přímá jednání pouze reagoval na nátlak ze strany Západu z konce minulého týdne, aby se zastavila palba. „Je to taktika, kličkuje před tím, aby se k něčemu praktickému zavázal,“ poznamenal Bříza.

Trump by mohl přiletět v pátek

O možnosti přicestovat do Istanbulu se v pondělí zmínil i americký prezident Donald Trump, který se snaží zprostředkovat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Krátce po středečním oznámení Kremlu o složení delegace ale agentura Reuters informovala, že Trump do Turecka nezamíří.

Podle agentur nicméně šéf Bílého domu později uvedl, že pokud pokročí jednání mezi oběma znepřátelenými stranami, mohl by do Istanbulu zavítat v pátek. Vyjádřil však názor, že posun nenastane, dokud se sám nesetká se šéfem Kremlu, píše Reuters. Podobně se později vyjádřil i ministr zahraničí Marco Rubio. „Podle mého názoru k žádnému průlomu nedojde, dokud o tomto tématu nezačnou přímo jednat prezident Trump a prezident Putin,“ řekl Rubio.

„Tím, že se Putin (v Istanbulu) neukáže, ale samozřejmě vyhlídky na to, že by mohla začít na takto vysoké úrovni přímá jednání, jsou zhatěné,“ podotkl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha se v Turecku ve čtvrtek brzy ráno setkal právě s Rubiem, aby mu představil Zelenského mírovou vizi a koordinoval s ním americké a ukrajinské pozice během „tohoto rozhodujícího týdne“. Podle Rubia je Trump otevřen jakémukoli postupu, který by vedl k míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Dodal, že USA chtějí vidět pokrok. Rubio následně informoval kolegy ze zemí NATO o návrhu Senátu USA na protiruské sankce. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ho označil za drtivý.

„Putinova zbabělost,“ říká Lipavský

V mírových rozhovorech je nyní na Moskvě, aby učinila další krok, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte při příchodu na neformální zasedání ministrů zahraničí zemí Aliance v turecké Antalyi. „Je otázkou, jestli to vůbec nazvat jednáním o míru. Putin se toho zjevně bojí. Poslal jednu z ideologických figur, už to samo o sobě je signálem, jak k tomu bude přistupovat, tedy ne moc pozitivně,“ komentoval Lipavský.

Například estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna vyslání ruské delegace na nízké úrovni přirovnal k políčku do tváře. „Je to spíše Putinova zbabělost,“ poznamenal Lipavský. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Putinova nepřítomnost v Istanbulu ukazuje, že Kreml nemá zájem na míru a ukončení své agresivní politiky. Uvedl to v rozhovoru pro Blesk.cz. Stejně jako Lipavský hovořil o zbabělosti.

V minulosti se jednalo i v Bělorusku

Putin vydal v únoru 2022 rozkaz zahájit „speciální vojenskou operaci“, jak Moskva nazývá nevyprovokovanou plnohodnotnou invazi do sousední země. Konflikt si za poslední tři roky dosud vyžádal životy stovek tisíc vojáků a tisíců civilistů a spustil nejvážnější konfrontaci mezi Ruskem a Západem od dob studené války.

První schůzka vyjednávačů bojujících stran se uskutečnila čtyři dny po zahájení invaze, tedy 28. února 2022, na ukrajinsko-běloruských hranicích. Rozhovory trvaly zhruba šest hodin a oba týmy se dohodly na dalším kole rokování a zamířily do svých metropolí ke konzultacím.

V ukrajinské delegaci byl například tehdejší ministr obrany Oleksij Reznikov nebo prezidentův spolupracovník Mychajlo Podoljak. V ruské výpravě vedené exministrem kultury a poradcem Kremlu Vladimirem Medinským byli náměstci ministrů obrany a zahraničí a další politici.

Druhé kolo jednání se uskutečnilo 3. března 2022 v Bělověžském pralese, který se rozprostírá na obou stranách hranice mezi Běloruskem a Polskem. Delegáti jednali na běloruském území.

Moskva a Kyjev se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím v jejich okolí pro odchod civilního obyvatelstva, jinak ale Ukrajina odmítla požadavky Moskvy na uznání Ruskem okupovaného Krymu, nezávislost Luhanské a Doněcké oblasti a „demilitarizaci“ a „denacifikaci“ Ukrajiny.

Třetí kolo jednání se konalo 8. března 2022 opět v Bělorusku. Podle zástupců bojujících stran nepřineslo výrazný posun. Dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů.

Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v turecké Antalyi 10. března opět nevedlo k pokroku v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu.

Setkání ministrů bylo první ukrajinsko-ruskou schůzkou na tak vysoké úrovni od zahájení plnohodnotného ruského vojenského vpádu. Kyjev tehdy odmítl ruské podmínky. Lavrov například požadoval, aby Ukrajina byla neutrální a demilitarizovaná. Mezi požadavky byla podle Kuleby i kapitulace země, což je pro Kyjev nepřijatelné.

Po jednání v Istanbulu 29. března 2022 Moskva oznámila, že stáhne své jednotky z Černihivské a Kyjevské oblasti na severu napadené země, což zdůvodnila snahou zlepšit vzájemnou důvěru a vytvořit podmínky pro dohodu s Kyjevem. Ukrajinští vyjednavači avizovali, že jejich země by mohla přijmout neutrální status, pokud by na celém území zavládl mír a začal by fungovat systém bezpečnostních záruk.

Načítání...

Kolaps přímých rozhovorů

Poté, co 2. dubna 2022 Ukrajina získala zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí, se ale začaly objevovat informace o masakrech civilistů ruskými vojáky. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča. Zelenskyj poté vyzval k vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN, ale v rozhovorech chtěl pokračovat.

Putin v polovině dubna prohlásil, že jednání jsou na mrtvém bodě. Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu. Záběry mrtvých civilistů a zprávy o válečných zločinech z ukrajinského města Buča navíc označil za falešné. Přímé rozhovory mezi znepřátelenými státy poté ustaly.

Trumpova role mediátora

Mírové rozhovory, zatím bez souběžné ruské a ukrajinské přítomnosti, znovu nabraly na intenzitě letos v lednu s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Staronový americký prezident v předvolební kampani sliboval, že den po nástupu do funkce ukončí válku, ani po více než sto dnech se však nepodařilo vyjednat podmínky dohody přijatelné pro obě strany.

V polovině února si Trump telefonoval se Zelenským i s Putinem, za což byl západními spojenci kritizován. Osmnáctého února následovaly v saúdské metropoli Rijádu první rozhovory mezi Ruskem a USA na vysoké úrovni. Po čtyřech a půl hodinách jednání Bílý dům uvedl, že ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války.

O deset dní později skončila schůzka Trumpa se Zelenským roztržkou přímo v Bílém domě. V posledních týdnech se ale vztahy obou politiků opět zlepšily, hovořili spolu osobně například na okraj pohřbu papeže Františka. Obě země také podepsaly klíčovou dohodu o ukrajinském nerostném bohatství. Washingtonu podle médií postupně dochází s Ruskem trpělivost a ve hře jsou i tvrdé sankce.

Alternativní mírové plány

Od začátku otevřené ruské invaze připravila vlastní mírové iniciativy řada zemí světa, Kyjev ale všechny buď ostře odmítl, nebo vůči nim vyjádřil silnou skepsi. Kupříkladu čínská diplomacie zveřejnila svůj mírový plán předloni v únoru. Peking v něm sice vyjádřil respekt k územní celistvosti států, ale vyzval k deeskalaci situace, „politické regulaci konfliktu“ a příměří.

Mírový plán, který představil jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa předloni v červnu během návštěvy africké delegace v Kyjevě, vyzýval k deeskalaci situace, jednání a potřebě bezpečnostních záruk pro „všechny země“. Ukrajinský prezident tento návrh odmítl s tím, že by vedl k dalšímu zmrazenému konfliktu.

Ukrajina se obává, že jakékoli návrhy na příměří a rozhovory s Ruskem budou směřovat k opakování mírových dohod z Minsku z roku 2015, které vyjednaly Německo a Francie s Ukrajinou a Ruskem. Tyto dohody vedly k tomu, že ruská invaze na východní Ukrajinu byla na osm let zmrazena.

Loni v červnu začal usilovat o svou vlastní mírovou iniciativu rovněž Vatikán, který poslal na Ukrajinu vyslance, aby prozkoumal možné cesty k míru. I když nebyl představen žádný konkrétní plán, papež František opakovaně vyzval k příměří a jednání. Jeho zmínka o vyvěšení bílé vlajky ale vyvolala v Kyjevě a u jeho spojenců vlnu kritiky.

Saúdská Arábie představila svůj mírový plán během summitu v Džiddě v srpnu 2023. Podle agentury DPA zahrnoval podmínku územní celistvosti Ukrajiny, uzavření příměří, zahájení mírových jednání pod dohledem OSN a výměnu zajatců.

Plán počítající de facto se zmrazením konfliktu a s uspořádáním referend na okupovaných územích pak navrhla Indonésie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 56 mminutami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...