Bez vyřešení ruských nároků není dlouhodobý mír možný, vzkázal Kreml

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači. Jednání trvalo více než tři a půl hodiny, informují tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Poradce také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Dhabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou lídrů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.

„Hlavní je, že během rozhovoru našeho prezidenta s Američany bylo opět konstatováno, že bez vyřešení územních otázek podle způsobu dohodnutého v Anchorage nelze počítat s dosažením dlouhodobého urovnání,“ řekl Ušakov podle ruské státní agentury TASS v narážce na schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem loni v srpnu na Aljašce.

Nynější schůzka ruského vůdce s americkými zástupci byla podle Ušakova zaměřena na získání informací z kontaktů Američanů s Ukrajinci a evropskými partnery s cílem společně stanovit parametry pro další kroky.

Ruský vládce Vladimir Putin se účastnil schůzky se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a zetěm Jaredem Kushnerem v Kremlu v Moskvě
Zdroj: Sputnik/Alexander Kazakov/Pool via Reuters

Rusko nabízí miliardu dolarů Trumpově radě

Jednání se z ruské strany zúčastnil také Putinův zmocněnec Kirill Dmitrijev, z americké strany vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kushner a Trumpův poradce pro Radu pro mír Josh Greenbaum, uvedl dříve Kreml, který také zveřejnil krátké video, jak se Putin vítá s americkými vyjednavači.

Ti hodlali také projednat pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady pro mír a ruská aktiva zmrazená ve Spojených státech za předchozí administrativy Joea Bidena. Ruská strana podle Ušakova zdůrazňovala svou připravenost přispět do rozpočtu rady jednou miliardou dolarů z ruských aktiv zmrazených v USA, uvedl Ušakov. Další prostředky z těchto aktiv by po uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou bylo možné uvolnit na obnovu boji dotčených území, tvrdí Kreml, jehož vojska na Ukrajině mimo jiné srovnala se zemí řadu měst.

Jednání na toto téma mají podle poradce pokračovat v bilaterální ekonomické skupině, kterou vedou zmocněnci obou prezidentů Witkoff a Dmitrijev. Ti se mají znovu sejít v pátek v Abú Dhabí, kde americká a ukrajinská delegace hodlají ruským vyjednavačům navrhnout příměří v energetice.

Trump vzkázal Putinovi, že válka musí skončit

Američané do Moskvy přiletěli ve čtvrtek večer z Davosu, kde se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu po jednání řekl, že všichni chtějí mír, a Putinovi vzkázal, že válka musí skončit.

Witkoff dříve oznámil, že jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku a že zbývá dořešit poslední otázku. Podle Zelenského ještě nejsou vyřešené otázky týkající se území na východě Ukrajiny.

Rusko okupuje asi pětinu ukrajinského území a snaží se získat kontrolu nad celým Donbasem, včetně těch jeho částí, jež neovládá. Kyjev varuje, že územní ústupky jen povzbudí Moskvu k dalšímu útoku. Putin i lidé v jeho okolí se opakovaně vyjadřovali v tom smyslu, že Ukrajinu nepovažují za samostatný stát, ale za „ukradenou“ součást Ruska.

K dosažení mírové dohody o Ukrajině musí všichni učinit ústupky, uvedl Trump při návratu ze Světového ekonomického fóra v Davosu.

Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi už téměř čtyři roky. Agrese trvá přes řadu jednání i osobní setkání Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem a Moskva si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázala vojensky dobýt.

Kyjev tvrdí, že Kreml jednání oddaluje a snaží se mezitím dobýt další území na východě Ukrajiny, zatímco agresor oponuje, že míru brání požadavky Ukrajiny a Evropy.

Osud americko-ruského plánu

Loni v listopadu přišly Spojené státy s verzí 28bodového „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Washington mimo jiné žádal od Kyjeva, aby se vzdal části území a snížil počet svých vojáků.

Americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Novou verzi plánu však ruští představitelé odmítli.

Vztahy Trumpa a Zelenského

Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.

Trump má navíc komplikované osobní vztahy se Zelenským. V minulosti kupříkladu kritizoval ukrajinského lídra za to, že neuspořádal volby. V zemi však byl vyhlášen kvůli ruské invazi válečný stav, který volby neumožňuje. Není tak jasné, kde by se mělo hlasování uskutečnit, když část země okupují Rusové.

Před týdnem americký lídr prohlásil, že mírovou dohodu podle něj brzdí Kyjev, nikoli Moskva. „Myslím, že (Putin) je připraven uzavřít dohodu,“ prohlásil Trump. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená.“

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...