„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.

„Jsem Marine,“ napsal na síti X maďarský premiér Viktor Orbán, který se ve svém příspěvku setkal se smíšenými reakcemi. Francouzsky napsanou zprávou „Je suis Marine“ přitom odkazoval na vlnu solidarity po 7. lednu 2015, kterou lidé vyjadřovali pozůstalým novinářům z francouzské redakce Charlie Hebdo. Ty spolu s dalšími deseti lidmi zavraždili dva islamisté.

Italský vicepremiér Matteo Salvini, který šéfuje protiimigrační straně Liga, verdikt soudu označil za vyhlášení války ze strany Bruselu.

Rozsudek nad Le Penovou odsoudil také současný lídr Národního sdružení Jordan Bardella. „Není to jen Marine Le Penová, kdo byl nespravedlivě odsouzen: byla popravena francouzská demokracie,“ napsal na síti X politik, který se nyní podle Reuters i stanice BBC nejspíše stane kandidátem strany do prezidentských voleb v roce 2027. Neteř Le Penové a krajně pravicová politička Marion Maréchalová podle Reuters řekla, že jediný důvod, proč byla politička odsouzena, je to, že byla na cestě k vítězství.

„Spravedlnost je spravedlnost“

Předsedkyně francouzských zelených Marine Tondelierová naopak uvedla, že Le Penová si musí odpykat svůj trest, je podle ní jako každý jiný člověk. „Spravedlnost je spravedlnost. Paní Le Penová je politička, která požaduje tvrdé soudnictví. Respektujte tedy soudní systém,“ vyzval šéf komunistů Fabien Roussel.

Sama Le Penová míní, že se jí soud záměrně snaží zabránit v kandidatuře na prezidentku. Podle AFP také prohlásila, že je nevinná. Politička oznámila, že se odvolá, podle francouzských médií má však jen malou šanci, že by nyní mohla kandidovat v prezidentských volbách. „Soudci sáhli k praktikám, o nichž jsme si mysleli, že jsou vyhrazené autoritářským režimům,“ prohlásila.

Justice se obává útoků na svou nezávislost

Francouzská soudní rada vyjádřila znepokojení nad kritickými reakcemi politiků. Vyjádření o údajné politizaci soudnictví, o níž často hovořili souputníci krajní pravice, podle nejvyššího orgánu dohlížejícího na činnost soudů ohrožují nezávislost justice a hrozby vůči soudcům rozhodujícím o případu jsou v demokratické společnosti nepřijatelné.

Bardella krátce po kritických slovech ze strany soudního orgánu zveřejnil na síti X příspěvek, v němž hovoří o „diktatuře soudců“ a vyzývá k „poklidné lidové mobilizaci“. Stoupence Le Penové vyzval k podpisu petice na její podporu. Podle francouzských komentátorů se bude snažit RN využít rozsudek k politické kampani, možná i k tlaku na pád současné menšinové vlády prezidenta Emmanuela Macrona.

O úspěchu politika se má rozhodovat ve volbách, míní Babiš

„Nekomentuji rozhodnutí soudů, natož těch francouzských, ale myslím si, že o úspěchu či neúspěchu jakéhokoliv politika by měli rozhodovat lidé ve volbách. Marine Le Penové ta možnost ale byla upřena,“ myslí si předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

Podle předsedy Motoristů Petra Macinky je rozsudek absurdní a nespravedlivý nejen vůči francouzské političce, ale má sloužit i jako varování těm, kteří „chtějí hájit suverenitu a práva občanů proti diktátu elit“. Dodal, že věří v to, že spravedlnost a Národní sdružení nakonec ve Francii zvítězí.

ANO i Motoristy spojuje s Národním sdružením členství v evropské straně Patrioti.eu a ve společné frakci Evropského parlamentu (EP).

Francouzský soud v pondělí uznal Le Penovou vinnou v procesu, kde byla s dalšími asi dvěma desítkami lidí obviněna ze zpronevěry prostředků EP. Soud jí kromě pětiletého zákazu působení ve veřejné funkci také odsoudil na čtyři roky vězení, z toho dva podmíněně. Politička vinu odmítá.

Šestapadesátiletá šéfka poslanců RN tak nebude moci kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách, které jsou v plánu za dva roky. Le Penová, která už na prezidentku Francie kandidovala neúspěšně třikrát, dříve uvedla, že se o úřad hlavy státu hodlá opět ucházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...