Jako čekání na nový iPhone. Trump oznámí kandidaturu pro rok 2020, jeho příznivci stanují před halou

Americký prezident Donald Trump oficiálně zahájí kampaň za své znovuzvolení. Úvodní mítink pořádá v hale v Orlandu na Floridě, do které se vejde dvacet tisíc lidí. Podle televize Fox News atmosféra připomíná premiéru pokračování filmové série Hvězdné války či představení nového iPhonu. Lidé stanují před halou, aby se dostali dovnitř. Na místě platí přísná bezpečnostní opatření. Trumpovi odpůrci chystají v době mítinku demonstrace.

Shromáždění začíná v osm hodin večer místního času (ve středu 02:00 SELČ). Někteří Trumpovi fanoušci ale dorazili se stany už v pondělí v noci. „Napětí bude velké. Je načase, aby se Amerika znovu postavila na nohy a byla lepší než kdykoli předtím,“ řekl serveru ClickOrlando Gary Beck z floridského Panama City.

Zákaz jídla, ale i selfie tyčí

Podle Bílého domu bylo zaregistrováno 100 tisíc žádostí o vstupenku, ani ona ale místo nezaručuje. Pořadatelé z bezpečnostních důvodů zveřejnili seznam předmětů, které je zakázáno do haly přinášet. Jsou mezi nimi trubky, jídlo a pití, tyče na selfie, politické a komerční transparenty nebo brusle. Další seznam, který se týká zakázaného chování či nevhodných slovních projevů, má šestnáct bodů.

Trump byl v Orlandu naposledy v roce 2016, kdy po vítězných volbách objížděl zemi a děkoval voličům za podporu. Florida je pro výsledek voleb klíčovým státem a zásadně přispěla k Trumpově volebnímu vítězství. V loňských volbách do Kongresu byla navíc jedním z mála států, kde republikáni bodovali.

Trumpovy šance na znovuzvolení americkým prezidentem rozhodně nejsou malé, ovšem v současné chvíli to nemá jisté, proto také připravuje takovéto velké akce. Orlando na Floridě si vybral proto, že je prakticky nemožné vyhrát americké volby, aniž by daný kandidát zvítězil v tomto americkém státě.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA
Nahrávám video

Trumpa v průzkumu poráží hned pět demokratů

Prezidentské volby se v USA budou konat v listopadu 2020. Podle nejnovějšího průzkumu Fox News Trump v celostátním měřítku zaostává nejen za favorizovaným kandidátem demokratů Joem Bidenem, ale i za dalšími čtyřmi kandidáty z dvacetičlenného tábora demokratických uchazečů o post v Bílém domě.

Trump by teď dostal 39 procent hlasů, zatímco Biden 49 procent. Trumpa by podle průzkumu porazili i Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová, Kamala Harrisová a Pete Buttigieg.

O prezidentskou nominaci demokratů se podle webu volební komise uchází přes dvě stě šedesát lidí. Za hlavní uchazeče ale média považují zhruba dvě desítky osob, které již v minulosti zastávaly volený úřad, mají dostatečnou podporu tisku a jsou zahrnuty v průzkumech veřejného mínění.

Šestasedmdesátiletého Bidena odborníci považují za zkušeného politika středolevé orientace, který může být dobrou volbou pro umírněné demokraty vystrašené radikálně levicovou rétorikou „demokratického socialisty“ Bernieho Sanderse.

Biden nedávno na mítinku označil Trumpa za existenciální hrozbu pro Ameriku a voliče vyzval, aby současnému šéfovi Bílého domu zatrhli jeho pokusy rozšířit prezidentské pravomoci za tradiční mocenské hranice. „Boří limity, které svazují jeho moc,“ uvedl a poznamenal, že je směšné, když si Trump myslí, že jeho moc je absolutní.

Trump pak prohlásil, že Biden by byl jeho vysněným soupeřem. „Mám dojem, že je mentálně slabý. A proti lidem, kterým to moc nemyslí, kandiduji rád,“ poznamenal.

Společnost zůstává rozdělená

Mnozí američtí konzervativní i liberální komentátoři soudí, že Trump šance na znovuzvolení má. Podle komentáře Fox News by prezident mohl mít vyšší procenta, kdyby Amerika měla „čestná média“. Republikánský poslanec Steve Scalise televizi řekl, že Trump pomohl každé skupině amerických obyvatel, zvýšil jejich platy a opatřil jim práci. „Trump bojoval za zapomenuté muže a ženy, přinutil vládu pracovat pro občany opomíjené v Obamově éře,“ řekl poslanec.

List The New York Times v komentáři napsal, že Amerika je rozdělena do dvou táborů, které se od doby Trumpova zvolení v roce 2016 nezměnily. Počty Trumpových stoupenců jsou stabilní. Je proto nejasné, zda je kdesi uprostřed skupina voličů přístupná argumentům. „Mnoho lidí je přesvědčeno, že druhá strana je nenávidí a chce je dostat, což každý tábor drží silně pohromadě,“ napsal list.

Vnitrostranické primárky se týkají i strany, z níž pochází prezident usilující o další mandát, aktuálně tedy republikánů. Hlasování je ale často spíše formální a hlava státu obvykle čelí protikandidátům jen v několika státech.

Jediný Trumpův rival ve straně je spíš libertarián

Trumpa zatím oficiálně vyzval k souboji o stranickou nominaci pouze někdejší guvernér státu Massachusetts William Weld. Kandidaturu zdůvodnil tím, že Trumpovou prioritou je pouze oslava sama sebe. Trump je podle něj jako prezident příliš nevyrovnaný, aby mohl vést tento vysoký úřad.

Weld zastává značně liberální postoje. Během kampaně před prezidentskými volbami v roce 2016 dokonce přestoupil k libertariánům poté, co si ho jako svého případného viceprezidenta vybral oficiální libertariánský prezidentský kandidát Gary Johnson. Letos v únoru se ale opět vrátil k Republikánské straně.

William Weld
Zdroj: Charles Krupa/AP/ČTK

Neočekává se, že by Weld Trumpa ohrozil. Veřejně o zájmu ucházet se o prezidentskou funkci hovořili rovněž senátor za Tennessee Bob Corker a bývalý guvernér Ohia John Kasich. Oficiální krok však dosud neučinili.

  • Za Republikánskou stranu:

    Donald Trump (73) – současný prezident
    William Weld (73) – bývalý guvernér státu Massachusetts
  • Hlavní kandidáti Demokratické strany:
  • Joe Biden (76) – bývalý viceprezident a bývalý senátor státu Delaware
    Bernie Sanders (77) – nezávislý senátor za stát Vermont
    Elizabeth Warrenová (69) – senátorka za stát Massachusetts
    Cory Booker (50) – politik a advokát
    Beto O'Rourke (46) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Texas
    Amy Klobucharová (59) – senátorka za stát Minnesota
    Julián Castro (44) – starosta texaského San Antonia a člen někdejší Obamovy vlády
    Bill de Blasio (58) – starosta New Yorku
    John Kevin Delaney (56) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Maryland
    Tulsi Gabbardová (38) – členka Sněmovny reprezentantů za Havaj
    Tim Ryan (45) – člen Sněmovny reprezentantů za Ohio
    Jay Inslee (68) – právník, guvernér Washingtonu
    Kamala Harrisová (54) – právnička a politička
    Pete Buttigieg (37) – starosta města South Bend v Indianě
    Michael Bennet (54) – senátor za Colorado
    Marianne Williamsonová (66) – spisovatelka, aktivistka
    Eric Swalwell (38) – člen Sněmovny reprezentantů za stát Kalifornie
    Kirsten Gillibrandová (52) – právnička a politička
    Andrew Yang (44) – právník, filantrop
    John Hickenlooper (67) – bývalý guvernér Colorada
    Steve Bullock (53) – guvernér Montany
    Seth Moulton (40) – člen Sněmovny reprezentantů za Massachusetts
    Wayne Messam (45) – starosta Miramaru na Floridě
  • Zdroje: ČTK, Wikipedia, Bussiness Insider

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...