Jako čekání na nový iPhone. Trump oznámí kandidaturu pro rok 2020, jeho příznivci stanují před halou

Americký prezident Donald Trump oficiálně zahájí kampaň za své znovuzvolení. Úvodní mítink pořádá v hale v Orlandu na Floridě, do které se vejde dvacet tisíc lidí. Podle televize Fox News atmosféra připomíná premiéru pokračování filmové série Hvězdné války či představení nového iPhonu. Lidé stanují před halou, aby se dostali dovnitř. Na místě platí přísná bezpečnostní opatření. Trumpovi odpůrci chystají v době mítinku demonstrace.

Shromáždění začíná v osm hodin večer místního času (ve středu 02:00 SELČ). Někteří Trumpovi fanoušci ale dorazili se stany už v pondělí v noci. „Napětí bude velké. Je načase, aby se Amerika znovu postavila na nohy a byla lepší než kdykoli předtím,“ řekl serveru ClickOrlando Gary Beck z floridského Panama City.

Zákaz jídla, ale i selfie tyčí

Podle Bílého domu bylo zaregistrováno 100 tisíc žádostí o vstupenku, ani ona ale místo nezaručuje. Pořadatelé z bezpečnostních důvodů zveřejnili seznam předmětů, které je zakázáno do haly přinášet. Jsou mezi nimi trubky, jídlo a pití, tyče na selfie, politické a komerční transparenty nebo brusle. Další seznam, který se týká zakázaného chování či nevhodných slovních projevů, má šestnáct bodů.

Trump byl v Orlandu naposledy v roce 2016, kdy po vítězných volbách objížděl zemi a děkoval voličům za podporu. Florida je pro výsledek voleb klíčovým státem a zásadně přispěla k Trumpově volebnímu vítězství. V loňských volbách do Kongresu byla navíc jedním z mála států, kde republikáni bodovali.

Trumpovy šance na znovuzvolení americkým prezidentem rozhodně nejsou malé, ovšem v současné chvíli to nemá jisté, proto také připravuje takovéto velké akce. Orlando na Floridě si vybral proto, že je prakticky nemožné vyhrát americké volby, aniž by daný kandidát zvítězil v tomto americkém státě.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA
Nahrávám video
Zpravodaj ČT Miřejovský: Florida je pro prezidentské kandidáty klíčová
Zdroj: ČT24

Trumpa v průzkumu poráží hned pět demokratů

Prezidentské volby se v USA budou konat v listopadu 2020. Podle nejnovějšího průzkumu Fox News Trump v celostátním měřítku zaostává nejen za favorizovaným kandidátem demokratů Joem Bidenem, ale i za dalšími čtyřmi kandidáty z dvacetičlenného tábora demokratických uchazečů o post v Bílém domě.

Trump by teď dostal 39 procent hlasů, zatímco Biden 49 procent. Trumpa by podle průzkumu porazili i Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová, Kamala Harrisová a Pete Buttigieg.

O prezidentskou nominaci demokratů se podle webu volební komise uchází přes dvě stě šedesát lidí. Za hlavní uchazeče ale média považují zhruba dvě desítky osob, které již v minulosti zastávaly volený úřad, mají dostatečnou podporu tisku a jsou zahrnuty v průzkumech veřejného mínění.

Šestasedmdesátiletého Bidena odborníci považují za zkušeného politika středolevé orientace, který může být dobrou volbou pro umírněné demokraty vystrašené radikálně levicovou rétorikou „demokratického socialisty“ Bernieho Sanderse.

Biden nedávno na mítinku označil Trumpa za existenciální hrozbu pro Ameriku a voliče vyzval, aby současnému šéfovi Bílého domu zatrhli jeho pokusy rozšířit prezidentské pravomoci za tradiční mocenské hranice. „Boří limity, které svazují jeho moc,“ uvedl a poznamenal, že je směšné, když si Trump myslí, že jeho moc je absolutní.

Trump pak prohlásil, že Biden by byl jeho vysněným soupeřem. „Mám dojem, že je mentálně slabý. A proti lidem, kterým to moc nemyslí, kandiduji rád,“ poznamenal.

Společnost zůstává rozdělená

Mnozí američtí konzervativní i liberální komentátoři soudí, že Trump šance na znovuzvolení má. Podle komentáře Fox News by prezident mohl mít vyšší procenta, kdyby Amerika měla „čestná média“. Republikánský poslanec Steve Scalise televizi řekl, že Trump pomohl každé skupině amerických obyvatel, zvýšil jejich platy a opatřil jim práci. „Trump bojoval za zapomenuté muže a ženy, přinutil vládu pracovat pro občany opomíjené v Obamově éře,“ řekl poslanec.

List The New York Times v komentáři napsal, že Amerika je rozdělena do dvou táborů, které se od doby Trumpova zvolení v roce 2016 nezměnily. Počty Trumpových stoupenců jsou stabilní. Je proto nejasné, zda je kdesi uprostřed skupina voličů přístupná argumentům. „Mnoho lidí je přesvědčeno, že druhá strana je nenávidí a chce je dostat, což každý tábor drží silně pohromadě,“ napsal list.

Vnitrostranické primárky se týkají i strany, z níž pochází prezident usilující o další mandát, aktuálně tedy republikánů. Hlasování je ale často spíše formální a hlava státu obvykle čelí protikandidátům jen v několika státech.

Jediný Trumpův rival ve straně je spíš libertarián

Trumpa zatím oficiálně vyzval k souboji o stranickou nominaci pouze někdejší guvernér státu Massachusetts William Weld. Kandidaturu zdůvodnil tím, že Trumpovou prioritou je pouze oslava sama sebe. Trump je podle něj jako prezident příliš nevyrovnaný, aby mohl vést tento vysoký úřad.

Weld zastává značně liberální postoje. Během kampaně před prezidentskými volbami v roce 2016 dokonce přestoupil k libertariánům poté, co si ho jako svého případného viceprezidenta vybral oficiální libertariánský prezidentský kandidát Gary Johnson. Letos v únoru se ale opět vrátil k Republikánské straně.

William Weld
Zdroj: Charles Krupa/AP/ČTK

Neočekává se, že by Weld Trumpa ohrozil. Veřejně o zájmu ucházet se o prezidentskou funkci hovořili rovněž senátor za Tennessee Bob Corker a bývalý guvernér Ohia John Kasich. Oficiální krok však dosud neučinili.

  • Za Republikánskou stranu:

    Donald Trump (73) – současný prezident
    William Weld (73) – bývalý guvernér státu Massachusetts
  • Hlavní kandidáti Demokratické strany:
  • Joe Biden (76) – bývalý viceprezident a bývalý senátor státu Delaware
    Bernie Sanders (77) – nezávislý senátor za stát Vermont
    Elizabeth Warrenová (69) – senátorka za stát Massachusetts
    Cory Booker (50) – politik a advokát
    Beto O'Rourke (46) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Texas
    Amy Klobucharová (59) – senátorka za stát Minnesota
    Julián Castro (44) – starosta texaského San Antonia a člen někdejší Obamovy vlády
    Bill de Blasio (58) – starosta New Yorku
    John Kevin Delaney (56) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Maryland
    Tulsi Gabbardová (38) – členka Sněmovny reprezentantů za Havaj
    Tim Ryan (45) – člen Sněmovny reprezentantů za Ohio
    Jay Inslee (68) – právník, guvernér Washingtonu
    Kamala Harrisová (54) – právnička a politička
    Pete Buttigieg (37) – starosta města South Bend v Indianě
    Michael Bennet (54) – senátor za Colorado
    Marianne Williamsonová (66) – spisovatelka, aktivistka
    Eric Swalwell (38) – člen Sněmovny reprezentantů za stát Kalifornie
    Kirsten Gillibrandová (52) – právnička a politička
    Andrew Yang (44) – právník, filantrop
    John Hickenlooper (67) – bývalý guvernér Colorada
    Steve Bullock (53) – guvernér Montany
    Seth Moulton (40) – člen Sněmovny reprezentantů za Massachusetts
    Wayne Messam (45) – starosta Miramaru na Floridě
  • Zdroje: ČTK, Wikipedia, Bussiness Insider

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...