Počet obětí války v Pásmu Gazy překročil 60 tisíc, píší úřady ovládané Hamásem

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.

Útoky v obytné oblasti severně od uprchlického tábora Nusajrát podle al-Džazíry začaly už v noci, podle agentury DPA, která se také odvolává na palestinské zdroje, se odehrály v úterý za rozbřesku. Místní nemocnice podle zdravotníků přijala třicet těl, z nichž čtrnáct bylo ženských a dvanáct dětských. Vzhledem k jejich stavu je podle DPA velmi složitá identifikace obětí.

K dalším mrtvým patří také devatenáct lidí, kteří čekali na humanitární pomoc. Nejméně osm z nich zemřelo poblíž koridoru Necarim, jímž izraelská armáda Gazu ve střední části rozdělila. Dalších třicet lidí zde utrpělo zranění. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila.

Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého se Izrael stále snaží naplnit své vojenské cíle, které deklaroval už na začátku války v Pásmu Gazy. Konkrétně jde podle analytika o snahu osvobodit rukojmí a vojensky eliminovat Hamás. Podle Mikuleckého jsou ale tyto cíle velice těžko dosažitelné. „Představa, že by bylo možné vojensky porazit hnutí Hamás v nějakém čase, který by byl přijatelný pro lidi žijící v Gaze i pro izraelskou veřejnost, je podle mě od samého počátku nereálná,“ sdělil.

Nahrávám video
Studio ČT24: Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký o situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Jeruzalém v posledních dnech kvůli svému postupu v Pásmu Gazy, kde v extrémně složitých podmínkách přežívají přes dva miliony Palestinců, čelí vystupňované kritice mezinárodního společenství, a to i ze strany nejbližšího spojence USA. V pondělí dokonce dvě izraelské skupiny na ochranu lidských práv uvedly, že židovský stát v Gaze páchá genocidu.

Jak podotýká DPA, Izrael na kritiku o víkendu reagoval tím, že oznámil, že bude každý den vyhlašovat humanitární přestávky v bojích v hustě osídlených oblastech Gazy od 10:00 do 20:00 místního času (od 09:00 do 19:00 SELČ).

V úterý izraelský ministr zahraničí Gideon Saar svou zemi hájil, když podle agentury Reuters prohlásil, že do Gazy se za poslední dva měsíce dostalo přes pět tisíc kamionů s pomocí. Situace v úzkém pobřežním pásmu, kde Jeruzalém vede válku proti teroristickému hnutí Hamás, je podle něj těžká, zároveň však řekl, že se objevují lži o hladovění.

Podle OSN se naplňuje nejhorší scénář

Nástroj pro klasifikaci potravinové bezpečnosti (IPC), jehož součástí jsou agentury OSN či nevládní organizace, ale v úterý ve své zprávě upozornil, že v Pásmu Gazy se naplňuje nejhorší scénář vedoucí k hladomoru. Podle dokumentu se v uplynulých týdnech zvýšila intenzita vojenských operací a současně klesl na bezprecedentní úroveň přístup k potravinám a k dalšímu základnímu zboží.

Nahrávám video
Studio ČT24: Vedoucí komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl o situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

„Co se týče spotřeby potravin, úrovně hladomoru bylo dosaženo na většině území Pásma Gazy, akutní nedostatek výživy pak byl zaznamenán ve městě Gaza,“ píše se ve zprávě. „Nepodobá se to ničemu, co jsme viděli v tomto století,“ okomentoval situaci ředitel pro nouzové situace Světového potravinového fondu Ross Smith. Podle něj snese srovnání s hladomory v Etiopii či s blokádou separatistické republiky Biafra ze strany Nigérie v letech 1967 až 1970.

Na základě svého červencového průzkumu IPC tvrdí, že spotřeba potravin v Pásmu Gazy dosáhla nejnižší úrovně od začátku konfliktu. „Nedostatek výživy se výrazně zvýšil v první polovině července,“ upozorňuje zpráva. Podle ní se mezi květnem a červencem zdvojnásobil podíl domácností, které zažívají extrémní hlad. Podle průzkumu IPC každý třetí obyvatel v oblasti zažívá stav, kdy je bez jídla více dnů za sebou. „Stále více důkazů ukazuje, že rozsáhlé hladovění, podvýživa a nemoci vedou k nárůstu úmrtí souvisejících s hladem,“ uvádí IPC.

Podle zprávy jsou nutné okamžité kroky, které by vedly ke zmírnění katastrofálního utrpení lidí v Pásmu Gazy. Potřeba je zvýšit i dodávky základního zboží, obnovit základní služby a zaručit bezpečný přístup k pomoci. „Nic z toho není možné, pokud nenastane příměří,“ stojí ve zprávě.

Na zmírnění situace se snaží podílet i Česko, které podpoří osmdesáti tisíci eur (zhruba dva miliony korun) humanitární program Maltézského řádu v Gaze zaměřený na zdravotní péči pro zranitelné.

Nahrávám video
Události: Konference o izraelsko-palestinském konfliktu
Zdroj: ČT24

Hladomor definuje IPC na základě několika statistických údajů, například když nejméně dvacet procent domácností čelí extrémnímu nedostatku jídla. Někdy však orgán nedokáže tuto situaci oficiálně vyhlásit kvůli nedostatku dat z místa.

Podle OSN a nevládních organizací k velmi špatné situaci v Pásmu Gazy přispívá Izrael, který od začátku letošního března do poloviny května zcela blokoval dodávky pomoci. I po rozvolnění blokády v polovině května však množství dodávek zůstalo výrazně pod minimem nutným pro zajištění základní výživy obyvatel Pásma Gazy, uvádí IPC. Mimo provoz zůstávají pekárny a klesla také aktivita kolektivních vývařoven.

Generální tajemník OSN António Guterres na snímku z června 2025
Zdroj: Reuters/Eduardo Munoz

Zpráva IPC je podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese potvrzením toho, čeho se mnozí obávali. „Potraviny, voda, léky a palivo musí proudit ve vlnách a bez překážek,“ vyzval šéf OSN, který dlouhodobě označuje množství potravin, které Izrael pouští do Gazy, za nedostatečné.

Na konci května zahájila činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), její střediska se nachází jen v části Pásma Gazy. GHF navíc často rozdává potraviny, které je nutné ještě tepelně upravit, což je při nedostatku pitné vody i plynu pro ohřev pokrmů značně obtížné. Přes tisíc lidí navíc zemřelo při čekání na distribuci pomoci.

Shazování pomoci do Gazy

Se situací se snaží pomoci některé okolní státy. Zpravodajský server The Times of Israel (ToI) v úterý odpoledne s odvoláním na izraelskou armádu napsal, že letouny Spojených arabských emirátů, Jordánska a Egypta shodily v posledních hodinách do Pásma Gazy 52 tun humanitární pomoci. Shoz pomoci do severní a jižní části oblasti byl podle armády proveden v „souladu s pokyny politického vedení a v rámci spolupráce mezi Izraelem, SAE, Jordánskem a Egyptem“.

„Izraelská armáda bude nadále pracovat na zlepšení humanitární reakce v Pásmu Gazy spolu s mezinárodním společenstvím, zatímco bude nadále vyvracet nepravdivá tvrzení o vyhladovění Gazy,“ dodala armáda.

Německý kancléř Friedrich Merz už v pondělí avizoval, že se do humanitárního leteckého mostu za pomoci Jordánska zapojí i Berlín. V úterý to potvrdil na tiskové konferenci po jednání s jordánským králem Abdalláhem II. Německo by se do shazování humanitární pomoci lidem v Pásmu Gazy mělo podle Merze zapojit nejpozději o víkendu.

Podle Abdalláha II. je shazování pomoci z letadel jen kapkou v moři, vytváří ale tlak na Izrael. Král zároveň židovský stát vyzval, aby odstranil všechny překážky pro humanitární pomoc obyvatelům Gazy.

Nahrávám video
Události, komentáře: Budoucnost Izraele a Palestiny
Zdroj: ČT24

Netanjahu může navrhnout zahájení anexe Gazy, píší média

Další vývoj v oblasti je ale nejistý. Podle izraelského deníku Maariv zahájí Izrael anexi Pásma Gazy, pokud Hamás odmítne snahy vyjednávačů dosáhnout dohody o příměří a propuštění rukojmí. Návrh podle deníku představil izraelský premiér Benjamin Netanjahu několika ministrům, kteří se shodli, že by pak byl vytvořen zvláštní úřad pověřený správou anektovaných oblastí. Deník Haarec upřesnil, že předseda kabinetu plán představil ve snaze předejít tomu, aby ministr financí Becalel Smotrič stáhl svou krajně pravicovou stranu z vládní koalice.

Zpravodajský web televize al-Džazíra napsal, že za účelem takové anexe by došlo k úplnému obsazení částí Pásma Gazy a nebyl by tam přístup k vodě, potravinám, palivu ani humanitární pomoci, a to přestože Jeruzalém v posledních dnech přislíbil navýšení pomoci kvůli hladovění Palestinců.

Izraelská armáda by pak v rámci tohoto plánu vyslala pozemní jednotky na místa, kde zatím nejsou a kde její zpravodajské informace nasvědčují tomu, že tam mohou být rukojmí. Podle izraelských médií by šlo mimo jiné o části centrálního Pásma Gazy. Od některých představitelů izraelské vládní koalice přitom již delší dobu zaznívají výzvy k okupaci oblasti, k vybudování izraelských osad v rozporu s mezinárodním právem a k odsunu Palestinců.

O možnosti odsunu Palestinců se zmínil i americký prezident Donald Trump, když na začátku února prohlásil, že Spojené státy by měly válkou zničené Pásmo Gazy převzít a přeměnit ho v riviéru Blízkého východu. To by vyžadovalo odchod více než dvou milionů Palestinců, kteří na tomto území žijí. Palestinská samospráva vysídlení Gazy opakovaně odmítla a označila ho za porušení mezinárodního práva.

Izrael a Spojené státy minulý týden povolaly své vyjednávače z Kataru zpět ke konzultacím, což uvrhlo budoucnost jednání o příměří v Pásmu Gazy do nejistoty. Netanjahu poté uvedl, že jeho vláda zvažuje alternativní možnosti rozhovorů.

„Izrael se nestane Československem 21. století,“ prohlásil ministr

Ministr zahraničí Saar v úterý podle serveru ToI prohlásil, že Izrael nebude Československem 21. století, čímž narážel na mnichovskou dohodu, která hitlerovskému Německu před druhou světovou válkou zajistila část československého pohraničí.

Mnichovská dohoda je podle historiků příkladem politiky ústupků, takzvaného appeasementu. „Neobětujeme svou vlastní existenci kvůli appeasementu dalším zemím,“ zdůraznil Saar. „Nevzdáme se našich základních zájmů kvůli domácí politice některých zemí, které ztratily kontrolu nad svými zájmy,“ dodal s tím, že politiku některých evropských států ovlivňují početné muslimské menšiny.

Cílem toho, co Saar označil za „zaujatou nátlakovou kampaň“, je podle ministra ukončit válku v Pásmu Gazy za situace, kdy by tam u moci zůstalo teroristické hnutí Hamás. „To se prostě nestane, bez ohledu na to, jak velkému tlaku bude Izrael čelit,“ řekl ministr. Dalším cílem této „kampaně“ je podle Saara přinutit židovský stát, aby přistoupil na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, tedy vznik nezávislého palestinského státu. „Ustavení palestinského státu by dnes znamenalo ustavení státu Hamásu. Džihádistického státu,“ sdělil Saar. „K tomu nedojde,“ doplnil.

Tlak, jemuž je Izrael vystaven, podle Saara „přímo sabotuje šance na příměří a na dohodu o rukojmích“ s Hamásem a činí vojenskou eskalaci pravděpodobnější. „Mezinárodní tlak nesmí mířit na Izrael, nýbrž na Hamás,“ dodal šéf izraelské diplomacie.

Židovský stát v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 mminutami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 4 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...