Netanjahu: Dokud Izrael nedostane jmenný seznam rukojmí, příměří nebude

Nahrávám video

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal stanovisko, podle kterého Hamás ještě neposkytl jmenný seznam rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Premiér uvedl, že dokud Izrael seznam nedostane, příměří nezačne.“ Ve svém prvním projevu od dohody s Hamásem o příměří doplnil, že si Izrael vyhrazuje právo obnovit válku, pokud to bude nutné. „Změnili jsme tvář Blízkého východu,“ prohlásil také.

Izrael si vyhrazuje právo obnovit válku v Pásmu Gazy, pokud to bude nutné, a to s podporou Spojených států. Ve svém prvním projevu od dohody o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás to řekl premiér Netanjahu. Slíbil také, že přivede zpět všechna rukojmí.

„Pokud se budeme muset vrátit k boji, uděláme to novými a důraznými prostředky,“ řekl podle serveru BBC Netanjahu. „Prezident Trump a prezident Biden plně podpořili právo Izraele vrátit se k bojům, pokud Izrael dojde k závěru, že jednání o druhé fázi k ničemu nevedou,“ dodal.

V závěru svého projevu popsal Netanjahu úspěchy vojenské kampaně za posledních 15 měsíců, včetně zabití vůdce Hamásu Jahjáa Sinvára, a poděkoval za podporu, kterou mu země poskytovala po celou dobu války.

„Změnili jsem tvář Blízkého východu,“ prohlásil Netanjahu. Výsledkem toho podle něj je, že Hamás je na této frontě nyní zcela osamocen a že v dohodě o příměří se podařilo toto hnutí přimět, aby přistoupilo na podmínky, které v minulosti odmítalo.

Schválení dohody o příměří

Izraelská vláda v noci na sobotu po více než šestihodinovém jednání podle očekávání schválila dohodu s teroristickým hnutím Hamás o příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí, informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení kabinetu. Příměří začne platit v neděli ráno, propuštěna by měla být první tři rukojmí.

Příměří vstoupí v platnost v neděli v 8:30 místního času (7:30 středoevropského času), oznámil na síti X mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Bílý dům očekává, že ještě ten den teroristické hnutí Hamás propustí první tři rukojmí. Podle dohody by to mělo být v 16:00 místního času (15:00 SEČ). Půjde o ženy, které se za asistence Červeného kříže vrátí do Izraele, píše agentura Reuters.

„Bude to moment, kdy se Izraelci dozvědí, v jakém stavu rukojmí jsou,“ poznamenal zpravodaj ČT Václav Černohorský. Hamás rukojmí na pobřežním palestinském území zadržuje od útoku na Izrael v říjnu 2023. Jeruzalém se dle Černohorského připravuje na nejhorší scénáře. „Celý zdravotnický systém se připravuje na to, že o tyto lidi nebylo dobře postaráno,“ doplnil zpravodaj. Rovněž armáda židovského státu uvedla, že se na návrat rukojmí připravuje.

Nahrávám video

Boje utichnou na šest týdnů

Uzavřená dohoda počítá s tím, že v první fázi třístupňové dohody boje utichnou na 42 dnů, tedy šest týdnů. V rámci první fáze Hamás propustí 33 izraelských rukojmí, včetně všech žen (vojákyň i civilistek), dětí a mužů starších padesáti let. Hlavní americký vyjednavač Brett McGurk řekl, že dohoda předpokládá, že po sedmi dnech budou propuštěna další čtyři rukojmí a v následujících týdnech zbylých 26 z 33.

Jeruzalém má naopak do konce první fáze propustit všechny palestinské ženy a děti mladší devatenácti let zadržované ve věznicích židovského státu. Izraelský ministr spravedlnosti Jariv Levin zveřejnil jejich seznam, který čítá 737 jmen. Jsou mezi nimi i členové ozbrojených skupin odsouzení za útoky proti Izraelcům, které si vyžádaly desítky životů, píše Reuters.

Nahrávám video

Mechanismus propouštění rukojmí bude záviset na počtu palestinských vězňů, které bude propouštět Izrael, sdělil v sobotním prohlášení Hamás. Celkově by měla být během třech fází dohody propuštěna téměř stovka rukojmí výměnou za přibližně dva tisíce palestinských vězňů.

Vedle výměny rukojmí za palestinské vězně se má izraelská armáda postupně stáhnout z centrálních oblastí na okraj Pásma a vysídlení Palestinci se mají začít vracet do svých domovů. Navýšit se má i objem humanitární pomoci pro Pásmo Gazy. Teprve v průběhu první etapy se má také začít jednat o podmínkách druhé fáze, která by měla mimo jiné zajistit trvalý klid zbraní.

Krajně pravicové strany hrozí odchodem z vlády

Podle izraelských médií pro dohodu zvedlo ruku celkem 24 ministrů koaliční vlády premiéra Benjamina Netanjahua, zatímco osm jich hlasovalo proti. K dohodě měly silné výhrady dvě krajně pravicové strany, které jsou součástí Netanjahuovy koaliční vlády – Náboženský sionismus ministra financí Becalela Smotriče a Židovská síla ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira.

Nahrávám video

„Jednání bylo bezpochyby velice bouřlivé, protože je to nesmírně citlivá záležitost,“ poznamenal zpravodaj ČT Jakub Szántó. Podotkl, že izraelský kabinet je silně pravicový, lídři výše zmíněných stran Náboženský sionismus a Židovská síla pohrozili, že z vlády odejdou. „Dopady na izraelskou politiku tak budou bezpochyby dalekosáhlé,“ míní zpravodaj.

Hamás v sobotním prohlášení uvedl, že Izrael nedosáhl svých agresivních cílů a že uspěl pouze v páchání válečných zločinů, píše Reuters.

Vůdce teroristického libanonského hnutí Hizballáh, jež je spojencem Hamásu, prohlásil, že dohoda o příměří je důkazem vytrvalosti skupin bojujících proti Izraeli. „(Skupiny odporu) získaly vše, co chtěly, zatímco Izrael nebyl schopen dosáhnout toho, o co usiloval,“ zdůraznil Naím Kásim a poblahopřál palestinskému lidu k příměří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...