Konflikt s teroristy z Hamásu prostupuje izraelskou kulturní sférou. Válka ohrožuje jak umění, tak i památky. Velká muzea a expozice v zemi nyní pracují v režimu takzvaného válečného protokolu. To znamená, že podstatnou část svých expozic musela odstranit a chrání ji v podzemních bunkrech.
Útok na židovský stát neznamenal zdaleka jen mobilizaci jeho ozbrojených sil. Do válečného módu přešla okamžitě i největší muzea a galerie v napadené zemi. „Museli jsme jednat velmi rychle. Muzeum jsme samozřejmě neotevřeli a postupovali jsme podle válečného protokolu,“ uvedla ředitelka Muzea umění v Tel Avivu Tania Coenová-Uzzielliová.
Válečný protokol znamená, že instituce svá nejcennější díla přesouvají z výstavních sálů do bezpečí, do prostorných bunkrů v podzemí. „Uchováváme tato umělecká díla krátkou dobu. Je ale potřeba je dál chránit pro potomky i jako kus historie,“ konstatuje Coenová-Uzzielliová.
Výjimečná situace
Izraelské muzeum v Jeruzalémě, kterým obvykle korzují zástupy lidí, teď zůstává prázdné, stejně jako vitríny s nejcennějšími exponáty v podobě zlomků starozákonních rukopisů opatřené výmluvným sdělením: „dočasně odstraněno“. „Jedna z vitrín nese nadpis: válečný svitek. Jde o text o boji mezi syny světla a syny temnoty. A pak je tu ten nápis: dočasně odstraněno. To o situaci vypovídá mnohé,“ míní kurátorka Izraelského muzea Magit Maozová.
Pro muzeum historie a archeologie to rozhodně není typická situace. Expozice se naposledy stěhovaly na začátku devadesátých let za první války v zálivu. „Odstranit expozici, to je něco, co se obvykle nedělá. I proto, že téhle budově důvěřujeme, důvěřujeme bezpečnosti vitrín. Tohle je ale úplně jiné,“ podotkla Maozová.
Ne všechny vzácné artefakty patří do izraelských sbírek, některé zapůjčily sesterské instituce ze zahraničí. Aby mohly být přemístěny do krytů, bylo třeba speciálních povolení mimo jiné z Louvru v Paříži nebo Britského muzea v Londýně. „To, co máme v držení, co máme v naší správě, je důležité nejen pro Izrael, ale také pro celý svět,“ upozornila kurátorka Izraelského muzea Nurith Goshenová.
Vedení izraelských muzeí doufá, že své expozice obnoví co nejdříve. Dokud ale nepomine nebezpečí, válečný protokol zůstává v platnosti.
„Lidstvo sice v roce 1954 přijalo Haagskou úmluvu na ochranu kulturních statků při ozbrojených konfliktech, která má právě sbírky a památky ochránit a zamezit tomu, aby byly poškozovány, ale bohužel se tak v praxi moc neděje,“ upozornil ředitel Národního muzea Michal Lukeš a připomněl Afghánistán či Sýrii. „A samozřejmě hrozí také rabování nebo nelegální obchod,“ dodal v Horizontu ČT24.
