Izraelské nálety cílily na předměstí Damašku na členy Hizballáhu

Izrael v několika dnech zahájí odvetu za íránský útok, napsal ve středu s odvoláním na izraelské představitele server Axios. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zapojí obrněné jednotky a pěchotu do operace proti teroristickému hnutí Hizballáh na jihu Libanonu. IDF vyzvala k evakuaci vesnic v oblasti a v noci na středu podnikla nové údery v okolí Bejrútu na teroristické cíle, napsala agentura Reuters. V bojích v jižním Libanonu již zemřelo sedm izraelských vojáků, uvedla izraelská armáda. V Libanonu je podle místní vlády 1,2 milionu vnitřně vysídlených. Izrael útočil také v Damašku, na jihozápadě tam letecký úder zabil tři civilisty a další tři zranil.

Mezi oběťmi jsou na předměstí Damašku nejspíše členové teroristického hnutí Hizballáh a íránských revolučních gard. O útoku informovala agentura Reuters. „Izraelský nálet se zaměřil na obytnou budovu ve čtvrti Mazza, kterou navštěvují vůdci libanonského Hizballáhu a představitelé íránských revolučních gard,“ uvedla Syrská observatoř pro lidská práva.

Co se týče pozemní operace na jihu Libanonu, Izraelská armáda zdůraznila, že navzdory vyslání nových jednotek do této oblasti zůstane operace „omezená a lokalizovaná“. Je podle ní z velké části zaměřena na ničení tunelů a další infrastruktury Hizballáhu v příhraniční oblasti a v plánu nejsou žádné větší operace zaměřené na Bejrút a velká města v jižní části země.

Izraelská armáda rovněž sdělila, že v bojích proti Hizballáhu na jihu Libanonu byl zabit izraelský důstojník. Podle serveru The Times of Israel (ToI) padl dvaadvacetiletý kapitán, velitel jedné z jednotek. Izraelský dron pak zasáhl jednotku libanonské armády na jihu Libanonu a jednoho vojáka zranil. S odvoláním na libanonskou armádu o tom informovala agentura AFP.

Izraelská diplomacie zároveň ve středu zakázala generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi vstup do země, jelikož podle ní jednoznačně neodsoudil úterní masivní raketový útok Íránu na Izrael.

Ve středu ráno byli dva izraelští vojáci zabiti a osmnáct dalších zraněno v bojích s Hizballáhem v oblasti u jiholibanonské vesnice Udajsa, informovala anglická verze katarské stanice al-Džazíra s odvoláním na izraelská média, informace ale nelze nezávisle ověřit.

Hizballáh údajně dělostřelectvem a raketami zaútočil i na pozice izraelské armády v příhraničních osadách Štula a Misgav Am. Agentura Reuters informovala o prohlášení Hizballáhu, že se jeho bojovníci střetli s izraelskou armádou u vesnice Márún al-Rás.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve středu oznámil, že za problémy na Blízkém východě stojí přítomnost Spojených států a evropských zemí v regionu. „Národy v regionu si dokáží vládnout samy (...) a budou žít v míru,“ dodal.

Oznámené nasazení pěchoty a obrněných jednotek z 36. divize, včetně brigády Golani, 188. obrněné brigády a 6. pěší brigády, naznačuje, že vojenská operace už přesáhla rámec omezených průniků speciálních sil, podotkla agentura Reuters.

Armáda oznámila zahájení pozemní operace proti militantnímu hnutí Hizballáh na území jižního Libanonu v pondělí po půlnoci. Poté informovala, že izraelské speciální a výsadkové jednotky překročily izraelsko-libanonskou hranici.

Hizballáh vypálil přes sto raket

Hizballáh od středečního rána vypálil přes sto raket na území severního Izraele, uvedla podle serveru ToI armáda židovského státu. Nejsou hlášena žádná zranění, nicméně útok způsobil materiální škody. Asi deset raket mířilo na oblast západní části Galileje a okolí města Haifa.

Dalších přibližně čtyřicet raket ve středu odpoledne vypálil Hizballáh na oblast severoizraelského města Safed. S odvoláním na izraelskou armádu o tom informoval server ToI. Několik dronů vyslaných do západní části Galileje armáda sestřelila, jeden dron dopadl v Horní Galileji.

Také povstalci v Jemenu, Íránem podporovaní hútíové, ve středu oznámili, že na Izrael vyslali tři střely s plochou dráhou letu. O prohlášení mluvčího hútíů informovala agentura AFP. Izraelská armáda se nevyjádřila. Po nedávném útoku z Jemenu však v neděli následoval izraelský úder na tamní přístavy Hudajdá a Rás Ísa.

Nahrávám video

Izraelská odveta

Izrael v řádu několika dnů zahájí „významnou odvetu“ za úterní íránský raketový útok, cílem by mohla být ropná zařízení a další strategická místa v Íránu, napsal portál Axios.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už v úterý po raketovém útoku Teheránu na Izrael prohlásil, že Írán udělal velkou chybu a zaplatí za ni. Náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí naopak varoval, že Írán odpoví na jakoukoli akci proti svému území dalšími údery vůči židovskému státu.

„Mluví se o tom, že by izraelskou odvetou mohl být útok například na íránské rafinérie, přístavy nebo na jaderná zařízení. Ostatně bývalý premiér Naftali Bennett a nejen on se v posledních hodinách vyjádřil v tom smyslu, že teď je ten moment, kdy by měl Izrael zničit íránský jaderný program,“ informoval zpravodaj ČT David Borek. Izrael však bude muset tento postup řešit se Spojenými státy a v nejbližších hodinách k tomu nejspíše kvůli začátku nového židovského roku nedojde.

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden ve středu vyjádřil, že případný útok na íránská jaderná zařízení v odvetě za úder Teheránu na Izrael nepodporuje. Zároveň ale počítá s dalšími protiíránskými sankcemi.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v noci na středu na sociální síti X napsal, že Írán zaútočil v úterý na Izrael v sebeobraně a že cílem úderu byla jen vojenská infrastruktura. „Naše akce je ukončená, pokud se izraelský režim nerozhodne vyvolat další odvetu,“ nechal se slyšet Arakčí.

Íránský úder

Podle izraelských a amerických představitelů vystřelil Teherán na Izrael přibližně 180 až 200 raket. O dvou stech vystřelených raketách na Izrael v noci na středu mluvila i íránská státní televize, píše agentura AFP.

Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Patricka Rydera to byl zhruba dvakrát vyšší počet balistických střel, než kolik jich Írán použil při obdobném útoku proti židovskému státu letos v dubnu.

Pomoc Francie a Británie

Francie a Británie naznačily, že pomohly Izraeli se bránit před úterním raketovým útokem z Íránu. Konkrétní podobu vojenské pomoci ale v prohlášeních představitelé obou zemí neupřesnili, píší agentury. Podle zahraničního zpravodaje ČT Václava Černohorského se do obrany Izraele zapojily také Spojené státy americké a Jordánsko.

„Americké torpédoborce působící v oblasti Blízkého východu podpořily izraelskou obranu vypálením zhruba tuctu střel proti íránským raketám,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany Patrick Ryder.

V případě Jordánska se nemusí jednat o spojeneckou nebo altruistickou motivaci, upozornil zahraniční zpravodaj ČT David Borek. „Jordánci chtějí chránit svůj vzdušný prostor,“ vysvětlil.

„Britské síly tento (v úterý) večer sehrály svou roli ve snaze předejít dalšímu zvýšení napětí na Blízkém východě,“ sdělil britský ministr obrany John Healey. Jeho resort nicméně neodpověděl na dotazy agentury Reuters ohledně toho, jaké úkoly britští vojáci plnili.

„Francie zmobilizovala své vojenské prostředky na Blízkém východě, aby odvrátila íránskou hrozbu,“ napsal v prohlášení vydaném v noci na středu Elysejský palác. Konkrétnější o francouzském vojenském nasazení nebyl.

Izraelské údery na Bejrút

Krátce po úterní půlnoci izraelská armáda avizovala, že s nasazením raket nepřestane ani v nejbližších hodinách. „Dnes (ve středu) v noci bude pokračovat se silnými údery na Blízkém východě,“ uvedl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

Izraelská armáda vyzvala krátce před údery k evakuaci dvou míst na jižním předměstí Bejrútu. Ve vzkaze oznámila údery na „teroristické cíle“. Jeden ze zásahů byl „nepoměrně blízko“ centru města, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Izraelská armáda navíc zahájila v noci z pondělí na úterý pozemní operaci v Libanonu a již řadu dní útočí na Bejrút a další oblasti v sousední zemi. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví při těchto úderech zemřelo v úterý 55 lidí. Údaj ale nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty.

„Izrael podnikal po celý včerejší den konkrétní a ojedinělé výpady přes izraelsko-libanonskou hranici,“ řekl Papadopulos a doplnil, že došlo k potyčkám mezi izraelskou armádou a bojovníky hnutí Hizballáh. „Připomínám, že pravidelná libanonská armáda dostala rozkaz se stáhnout na pět až šest kilometrů od hranice,“ dodal novinář.

Čeští občané

Už dřív se z Libanonu vrátilo šest Čechů, využili k tomu ukrajinský repatriační let. Také Slovensko vyšle armádní letadlo a vojáky k evakuaci svých občanů z Libanonu, rozhodla o tom vláda. Případnou volnou kapacitu v letadle nabídne i jiným zemím.

„Jsme v kontaktu se slovenskou ambasádou a s dalšími ambasádami a zjišťujeme, jaké jsou jejich volné kapacity pro případ, že čeští občané v Libanonu projeví zájem o opuštění země,“ uvedl velvyslanec ČR v Libanonu Jiří Doležel. Dodal, že ambasáda zatím český repatriační let nepřipravuje.

Nahrávám video

„V Libanonu zůstává 280 Čechů, z toho pětatřicet projevilo eminentní zájem o evakuaci, zatím ale nemají jak. Nadějí v tomto smyslu je pro ně let slovenského speciálu naplánovaný na 5. října. Na palubě by pro část Čechů mělo být místo,“ informoval zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Nahrávám video

V cestovatelském systému Drozd je pro Libanon podle informací ministerstva zahraničí nyní zaregistrováno sto jedna Čechů. Ministerstvo je s nimi v kontaktu, stejně jako s krajany, kteří v zemi žijí dlouhodobě. Dohromady se jedná o zhruba dvě stě osob.

V souvislosti s hrozbou odvetného útoku Jeruzaléma proti Íránu ministerstvo občany varovalo, aby po otevření vzdušného prostoru neprodleně opustili Írán.

Letečtí dopravci zrušili tři středeční lety z Prahy do Tel Avivu a tři v opačném směru. Dva středeční odlety a dva přílety zrušily aerolinky Smartwings, jeden odlet a přílet společnost Blue Bird Airways. Ve čtvrtek dopoledne z Tel Avivu také nepřiletí letadlo Smartwings.

Zrušené jsou na středu podle webu letiště všechny přílety z Izraele s výjimkou letu společnosti El Al Israel, který v Praze přistál v deset hodin ráno. Stejně tak aerolinky zrušily všechny odlety kromě letu dopravce El Al Israel, který z Prahy odletěl v 11:50. Čtvrteční let Smartwings do Tel Avivu zatím společnost nezrušila, na lince je jediný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...