Izrael schválil osadu, která má zabránit vzniku Palestiny

Nahrávám video
Události: Projekt kontroverní izraelské osady E1
Zdroj: ČT24

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

O výstavbě stejné osady hovořil nynější předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu už před dvaceti lety. „Je zapotřebí, abychom prolomili toto (palestinské) obklíčení a stavěli tady. Premiér (Ariel) Šaron tu stavět nebude, já ano,“ sliboval. Nakonec ale všechny dosavadní vlády včetně těch Netanjahuových pod silným mezinárodním tlakem vzaly raději zpátečku. Izrael výstavbu v oblasti zmrazil v roce 2012 a poté znovu v roce 2020.

Podle plánu má v oblasti s názvem E1, která se nachází mezi Jeruzalémem a židovskou osadou Maale Adumim na Západním břehu, vzniknout 3401 nových bytových jednotek. Po vyřízení všech povolení by do několika měsíců mohly začít práce na infrastruktuře a zhruba za rok pak výstavba domů.

Osídlení Západního břehu s osadou E1
Zdroj: Peace Now/BBC

Hřebíček do rakve palestinského státu

Krajně pravicový ministr financí a obrany Becal'el Smotrič prohlásil, že „palestinský stát je mazán – ne slogany, ale činy“. Už dříve konstatoval, že výstavba výrazně zvýší počet osadníků na okupovaném Západním břehu a znemožní dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Začátkem srpna ministr poznamenal, že plán „zajistí, že do září nebudou mít pokrytečtí evropští lídři co uznávat“ s odkazem na prohlášení Francie či Velké Británie, jež avizují uznání Státu Palestina na zasedání OSN příští měsíc. Oblast E1 je totiž strategická pro případný vznik palestinského státu s hlavním městem ve východním Jeruzalémě.

„Kdokoliv na světě se pokusí uznat palestinský stát, dostane od nás odpověď přímo na místě. Ne pomocí dokumentů, rozhodnutí nebo prohlášení, ale pomocí faktů. Faktických domů, faktických čtvrtí,“ uvedl Smotrič. který sám v jedné z židovských osad žije. Izraelská nacionalistická krajní pravice by chtěla obnovit i zaniklé osady v Pásmu Gazy.

Snaha oddělit a izolovat Palestince, zní z Ramalláhu

Rozhodnutí odsoudilo ministerstvo zahraničí Palestinské autonomie sídlící v Ramalláhu s tím, že podkopává snahy o dvoustátní řešení, píše agentura AFP. Projekt podle ministerstva ještě více rozdělí Západní břeh na geograficky oddělené a izolované oblasti, připomínající „skutečná vězení“, mezi nimiž se palestinské obyvatelstvo bude moci pohybovat pouze přes izraelská kontrolní stanoviště.

Nevládní organizace Peace Now potvrdila, že výstavba osad v oblasti E1 by byla vážnou překážkou pro vznik Státu Palestina, neboť osady by odřízly východní Jeruzalém od území Západního břehu. „Plán E1 je smrtící pro budoucnost Izraele a pro jakoukoli šanci na dosažení mírového řešení v podobě dvou států. Stojíme na okraji propasti a vláda nás žene plnou rychlostí vpřed,“ uvedla dříve organizace.

Také skupina na ochranu lidských práv Breaking the Silence, již založili bývalí izraelští vojáci, podotkla, že další „zábor půdy nejen dále rozdrobí palestinské území, ale ještě více upevní apartheid“.

Většina zemí považuje židovské osady, v nichž žijí statisíce lidí, na okupovaných palestinských územích za nelegální. Někteří osadníci přicházejí do oblasti z náboženských či ideologických důvodů, jiné lákají nižší náklady na bydlení a vládní pobídky, poznamenala agentura Reuters.

Izrael okupuje a osidluje Západní břeh Jordánu od jeho obsazení během šestidenní války v roce 1967. Židovští osadníci považují Západní břeh Jordánu za biblickou Judeu a Samaří, tedy výsostně židovské území. Na okupovaném území žijí asi tři miliony Palestinců a na půl milionu Izraelců. Jejich osady územně tříští oblast, kde Palestinci chtějí mít svůj budoucí stát. Okupace Západního břehu pokračuje, přestože je z pohledu mezinárodního práva nelegální.

Zdroj: ČTK

Mezinárodní kritika

OSN v minulosti vyzvala židovský stát, aby rozhodnutí zahájit dlouho odkládanou výstavbu osad zrušil. „Znamenalo by to konec vyhlídek na dvoustátní řešení,“ řekl podle Reuters mluvčí OSN Stéphane Dujarric. „Osady jsou v rozporu s mezinárodním právem... dále upevňují okupaci,“ dodal.

Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová uvedla, že nový plán na další rozšíření osad odporuje mezinárodnímu právu a že je třeba výstavbu zarazit.

Rozhodnutí odsoudila rovněž Ankara. „Tento krok... zcela ignoruje mezinárodní právo a rezoluce OSN, ohrožuje územní celistvost palestinského státu jako základ dvoustátního řešení a naději na mír,“ sdělila turecká diplomacie.

Podle jordánského ministra zahraničí Ajmana Safadího Izrael zabíjí veškeré vyhlídky na mír na Blízkém východě. Podle deníku The Guardian tak ministr reagoval jak na nové rozhodnutí výstavby osad, tak na plány zahájit velkou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem obsadit město Gaza.

I podle českého ministerstva zahraničí je schválení plánu na výstavbu osad v oblasti E1 na Západním břehu krokem, který nepřispívá k dvoustátnímu řešení. Resort vyzval k dodržování mezinárodního práva a respektu k mírovému procesu.

Mluvčí předsedy palestinské samosprávy Nabíl abú Rudajná v srpnu vyzval Spojené státy k vyvinutí tlaku na Izrael, aby výstavbu osad zastavil. Současný prezident Donald Trump je ale s Netanjahuem zadobře a USA na výzvy nereagují.

Politický poradce palestinského ministra zahraničí agentuře AP řekl, že tento plán je „koloniální, expanzivní a rasistický“ a že plně zapadá do konceptu krajně pravicové izraelské vlády podkopat jakoukoli možnost založení palestinského státu, rozdrobit Západní břeh a oddělit jeho jižní část od střední a severní oblasti.

Poté, co Smotrič převzal kontrolu nad civilní správou na Západním břehu, se zdá, že osadnické milice operují v souladu s širším strategickým cílem, kterým je rozšíření kontroly nad oblastí C. Ta je zcela ve správě Izraele a tvoří asi šedesát procent Západního břehu. Fakticky tak brání možnosti vzniku budoucího palestinského státu.

Načítání...

Útoky židovských extremistů

Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland v červnu uvalily na Smotriče a dalšího krajně pravicového ministra Itamara Ben Gvira sankce a obvinily je z opakovaného podněcování násilí vůči Palestincům.

Útoky radikálních osadníků na palestinské sousedy na okupovaném Západním břehu v poslední době sílí. Od útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 zahynulo při ozbrojených střetech s armádou a židovskými extremisty tisíc Palestinců.

Oběti hlásí i druhá strana. Podle izraelských údajů bylo na Západním břehu od předloňského útoku Hamásu zabito nejméně 35 Izraelců, a to při palestinských útocích nebo operacích sil židovského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 33 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...