Izrael čekají čtvrté volby za dva roky. Koronavirus zpomalí sčítání hlasů

Nahrávám video
Studio ČT24: David Borek ohledně nadcházejících izraelských voleb
Zdroj: ČT24

Izraelská volební komise musela kvůli pandemické situaci v zemi upravit organizaci úterních parlamentních voleb. Očekává se pomalejší sčítání hlasů, protože až šest set tisíc jich bude odevzdáno mimo volební místnosti ve dvojité obálce. Izraelci v minulých dvou letech kvůli nestabilitě vládních koalic volili třikrát, naposledy loni v březnu. Úterní volby přitom budou druhé, které se konají v době koronavirové pandemie.

Volební komise musela zajistit možnost odevzdat hlas i koronavirem nakaženým lidem a těm v karanténě. Dohromady je jich asi 51 tisíc. V jednotlivých městech bude ale pro osoby v karanténě jenom několik možností, kde odevzdat hlas, takže se mohou tvořit fronty.

„Jedná se o lidi v karanténě, pacienty nebo obyvatele domovů pro seniory. Budou volit separátně v místech svého bydliště nebo svých domovech. Finální výsledky hlasování tak nebudou trvat dva až tři dny, ale možná sedm dní. To je zneklidňující pro politiky, protože výsledky dlouho po volbách ještě nebudou jasné,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Nad přístupovými trasami k volebním místům budou navíc létat bezpilotní letadla, která voliče nasměrují k méně vytíženým místnostem. V případě potřeby může být na frekventovaná místa vyslán i autobus a volit bude možné také v něm.

Před odvolením je třeba dvojí dezinfekce

V Izraeli je možné hlasovat jen na území státu, výjimku mají pouze diplomaté. Kdo by tedy chtěl volit, a je v zahraničí, musí se vrátit domů. Na mezinárodním Ben Gurionově letišti proto bude zřízena volební místnost pro ty, kdo se vrátí na poslední chvíli a budou pak muset nastoupit do karantény, řekl Borek.

Ve snaze zabránit vzniku davu a tedy možnému šíření nákazy volební komise rozdělila některé okrsky na dva. Lidé se však o tom mohou dovědět až na poslední chvíli či dokonce až přímo ve frontě tam, kde už nebudou registrováni, napsal deník Haarec. Podobně jako loni v březnu byly letos značné finanční náklady na zajištění sanitárních opatření. Voliči si například budou muset před vhozením hlasu dvakrát dezinfikovat ruce.

Ve dvojitých obálkách přicházejí hlasy od diplomatického sboru, z věznic, armády, od zdravotníků a hospitalizovaných nebo hendikepovaných. Tyto hlasy se nesčítají na místě, ale jsou odvezeny do sídla centrální volební komise v parlamentu a sečteny až poté, co skončí sčítání běžných hlasů.

Podle Borka dělá současná vláda premiéra Benjamina Netanjahua vše pro to, aby ve své volební kampani zdůraznila efektivitu vakcinace proti koronaviru. Téma covidové pandemie však společností nehýbe tolik, jak by se mohlo zdát. „Vidíme billboardy, reklamy na sociálních sítích nebo v televizi nebo různá prohlášení politiků. Už čtvrté volby během dvou let si ale vybraly svou daň a nejsou věcí, která by hýbala srdci lidí,“ řekl zpravodaj.

Favority voleb jsou Netanjahu a Jair Lapid

Stejně jako v minulých případech, ani teď nemá Netanjahuův pravicový Likud dostatek potenciálních partnerů, s nimiž bude schopen sestavit většinovou stabilní vládu ve 120členném Knesetu. V průzkumech si Likud vede nejlépe, stejně jako před předchozími volbami, může získat kolem čtvrtiny mandátů.

Hned za ním ale končí centristé z Ješ Atidu (Budoucnost existuje) Jaira Lapida, kteří mohou mít až dvacet mandátů, avšak spoluúčast ve vládě s Netanjahuem vylučují. Stejně nezvratně je rozhodnuta pravicová strana Nová naděje odpadlíka od Likudu Gideona Saara, která může mít deset mandátů.

„Netanjahuův blok zdůrazňuje úspěšnou vakcinaci v zemi a témata, která mu byla příznačná už v posledních desítkách let. Je to stále stejná agenda. Podobné to je i u druhého bloku. Volby nemají žádné jednotící téma, které by rezonovalo celou společností,“ popisuje Borek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Dodal, že Lapid na sebe nyní soustřeďuje hlasy opoziční veřejnosti. Jeho problém je ale to, že v minulosti více akcentoval především prvky sekularismu, což mu vystačí k tomu, aby mobilizoval sekulární veřejnost. K vytvoření koalice mu to ale nepostačí, myslí si Borek.

Prezident s formováním vlády počká dva týdny

Podle průzkumů hrozí čtyřem politickým stranám, že nepřekonají minimum 3,25 procenta hlasů k tomu, aby se dostaly do parlamentu. Velký počet lidí hlasujících mimo volební místnosti znamená, že méně přesné budou odhady výsledků založené na dotazování voličů po odchodu od voleb. Volební komise ale stejně chce co nejrychlejší sčítání, protože v sobotu začíná několikadenní svátek pesach.

Prezident Reuven Rivlin už řekl, že na rozdíl od minulých voleb vyčká dva týdny, než začne zvát vůdce politických stran ke konzultacím o příštím premiérovi, neboť jsou očekávané velmi těsné výsledky. Politici se musí vyslovit, koho jejich strana podpoří do čela vlády, a toho, kdo bude mít největší podporu, pak Rivlin pověří sestavením koalice. Za normální situace bývají oficiální výsledky zveřejněny nejpozději osm dní po volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 18 mminutami

Po náletu ruských dronů na Mykolajivskou oblast je deset zraněných

Deset lidí utrpělo zranění při ruském dronovém útoku na jihoukrajinskou Mykolajivskou oblast, oznámil v neděli velitel regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti. Podle ukrajinských vzdušných sil ruská armáda k nočním útokům použila kromě stovek dronů i hypersonickou balistickou raketu Kinžal. Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga.
před 21 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 8 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 12 hhodinami
Načítání...