Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem. Teherán dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání se Spojenými státy do Ománu.

Teherán není ohledně rozhovorů s USA „ani optimistický, ani pesimistický“, uvedl v úterý podle agentury Reuters íránský diplomatický zdroj a dodal, že Teherán nebude vyjednávat o svých obranných schopnostech.

Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí již v pondělí uvedl, že Teherán pracuje na formě a rámci jednání s tím, že připraveny budou v řádu dnů. Portál Axios napsal, že íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí se v Istanbulu sejde se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. O Pezeškjánově rozhodnutí ohledně jaderných rozhovorů v pondělí informovala íránská polostátní tisková agentura Fars s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele.

Pezeškján v úterý na síti X informoval, že dal Arakčímu pokyny vést s USA „rovnocenná“ jednání, a to za předpokladu, že k tomu budou vhodné podmínky, tedy žádné výhrůžky či nepřiměřená očekávání. Prezident islámské republiky své rozhodnutí odůvodnil žádostí „přátelských vlád“ v regionu odpovědět na Trumpův „návrh k jednání“.

Spojené arabské emiráty podpořily tento krok a zdůraznily, že arabský region nepotřebuje další konflikt mezi USA a Íránem. „Myslím, že region prošel různými katastrofálními střety. Nemyslím si, že potřebujeme další, a rád bych viděl přímá íránsko-americká jednání vedoucí k porozumění, že těmto problémům nebudeme čelit každý druhý den,“ řekl diplomatický poradce emirátského prezidenta Anvár Gargaš.

Francie však upozornila, že prioritou vyjednávání by mělo být ukončení represí v Íránu, nikoli jaderná otázka. „Prvním rozhodnutím, které je třeba učinit, je samozřejmě ukončení těchto krvavých represí, propuštění vězňů, zrušení komunikačních omezení, navrácení svobody íránskému lidu a poté řešení otázek jaderných zbraní, raket a podpory teroristických organizací,“ podotkl v úterý podle stanice France Télévisions francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.

Írán po masových protestech

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem vzrostlo v lednu, kdy se v Íránu několik týdnů konaly protirežimní protesty, které tamní bezpečnostní síly násilím potlačily. Trump varoval Írán, že USA vojensky zasáhnou v případě, že režim bude nadále zabíjet protestující. Íránská lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech tvrdí, že při protestech, které začaly na konci prosince, zahynulo 6854 lidí, z nichž 6430 byli demonstranti.

HRANA také uvedla, že íránské úřady podle jejích informací zadržely při protestech celkem 50 243 lidí. Ve vězení skončili prý hlavně studenti, pedagogové či umělci a íránská televize odvysílala i na tři sta vynucených doznání, uvádí organizace.

Poté, co režim potlačil protesty, začal Trump možný americký útok proti Íránu spojovat s otázkou jaderného programu blízkovýchodní země. Teherán dlouhodobě tvrdí, že jeho program slouží pouze k mírovým účelům. Mezinárodní agentura pro atomovou energii nicméně v minulosti opakovaně upozornila, že Írán obohacuje uran na úroveň vyšší, než je pro jadernou energetiku třeba. Již loni v červnu se americké síly jednorázově zapojily do izraelských vzdušných úderů proti íránské jaderné infrastruktuře.

V současné době mají Spojené státy v oblasti flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí v neděli varoval, že americký útok bude znamenat regionální ozbrojený konflikt. Proti vojenskému zásahu USA se staví i řada zemí v regionu, jež se obávají nestability, kterou by vyvolal.

Íránská policie zadržela kvůli protestům 139 cizinců

Íránská policie zatkla v souvislosti s celostátními protirežimními protesty také 139 cizinců, jejich národnost však zatím neupřesnila, informovala v úterý dopoledne agentura AFP s odvoláním na místní média.

„Během prověřování spisů týkajících se výtržníků bylo zjištěno, že 139 ze zatčených jsou cizinci,“ citovala agentura Tasním policejního náčelníka provincie Jazd Ahmada Negahbana. Podle něj byli cizinci zapleteni „do organizování, podněcování a vedení nepokojů“. V některých případech byli dle něj zadržení „v kontaktu se sítěmi mimo Írán“.

V pondělí íránská policie podle médií uvedla, že při razii v Teheránu zatkla čtyři ukrývající se cizince. Dodala, že v jedné z jejich tašek našla čtyři podomácku vyrobené akustické granáty.

Íránské úřady obviňují Spojené státy, Izrael a Evropskou unii z podněcování násilí v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 22 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...