Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.

Modžtaba Chameneí nebyl spatřen na veřejnosti od začátku izraelsko-amerických úderů na Írán, které odstartovaly 28. února a v jejichž první den byl zabit jeho otec, dlouholetý duchovní vůdce země Alí Chameneí. Íránské úřady postupně zveřejňují kusé informace o tom, že byl Modžtaba Chameneí zraněn.

V prohlášení Chameneího mladšího, který přečetl moderátor státní televize, se podle agentury AP například uvádí, že Hormuzský průliv by měl být uzavřen a využit jako nástroj, jak zatlačit na nepřítele. Text zároveň oznamuje, že íránské údery na cíle v arabských zemích Perského zálivu budou pokračovat.

Hormuzským průlivem je i nadále možné proplouvat, tvrdí Teherán

Mluvčí tamního ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí později ve čtvrtek ale prohlásil, že Hormuzským průlivem může i nadále proplouvat mnoho plavidel, „pokud svou plavbu koordinují s íránským námořnictvem“.

O možném proplutí průlivem hovořil i náměstek íránského ministra zahraničí Madžíd Tacht Ravánčí. Některé státy podle něj již Írán ohledně plavby oslovily, přičemž Teherán s nimi spolupracuje. „Co se Íránu týče, myslíme, že ty země, které se přidaly k agresi, by možnost bezpečného proplutí Hormuzským průlivem mít neměly,“ uvedl v rozhovoru s AFP.

Tacht Ravánčí zároveň označil za lživé informace, že Írán v průlivu klade miny. Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že Spojené státy zasáhly a vyřadily z provozu 28 íránských lodí schopných pokládat miny. V úterý regionální velitelství amerických ozbrojených sil informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu.

Nový duchovní vůdce také přislíbil, že oběti války pomstí, včetně těch zabitých při zásahu dívčí školy na jihu země. Dokument zároveň tvrdí, že Teherán od USA získá kompenzaci a pokud ji Spojené státy nebudou chtít zaplatit, zkonfiskuje nebo zničí majetky USA ve stejném rozsahu.

Írán hrozí ničivou odvetou za útoky na jeho energetiku

Mluvčí velitelství íránských ozbrojených sil ve čtvrtek varoval, že izraelské a americké útoky na energetiku země vyvolají „ničivou odvetu“. „V případě sebemenšího útoku na íránskou energetickou infrastrukturu a přístavy zapálíme v regionu všechnu ropu a plyn,“ pohrozil dle AFP mluvčí.

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) ve středu vyzvalo íránské civilisty, aby se vyhnuli přístavům v Hormuzském průlivu, které íránský režim využívá pro vojenské účely a které jsou tak podle sil USA legitimním cílem.

Ceny ropy rostou

Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu, jenž spojuje Perský záliv s Ománským zálivem, v důsledku války klesla na minimum. Při normálním provozu úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Ceny ropy mezitím pokračují v silném růstu.

Severomořský Brent se ve čtvrtek ráno přechodně dostal nad sto dolarů za barel a po zveřejnění Chameneího prohlášení se k této hranici opět přiblížil.

Možná zranění íránského duchovního vůdce

Syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján ve středu sdělil, že slyšel, že byl Modžtaba Chameneí zraněn. Íránská státní televize ho dříve bez podrobností označila za zraněného ve válce. Deník NYT s odkazem na tři íránské zdroje hovořící pod podmínkou zachování anonymity informoval, že byl zraněn v první den americko-izraelských úderů a utrpěl mimo jiné zranění nohou. Britský bulvární deník The Mirror bez uvedení zdroje ve čtvrtek napsal, že se množí spekulace, že je nově zvolený vůdce islámské republiky v kómatu, bojuje o život a přišel o „nejméně jednu nohu“.

Otec Modžtaby Chameneího Alí, jakož i žena a syn nového vůdce, byli zabiti v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února. Reuters však ve čtvrtek s odkazem na íránská média napsal, že manželka bývalého vůdce je naživu. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony a střelami útočit na Izrael a americké vojenské objekty na Blízkém východě, přičemž zasahují i civilní cíle v okolních arabských zemích.

Útoky na kontejnerové lodě

Neidentifikovaný projektil dle agentury Reuters zasáhl kontejnerovou loď a způsobil menší požár asi 65 kilometrů severně od Dubaje ve Spojených arabských emirátech, uvedla britská vojenská námořní služba. „Všichni členové posádky jsou podle zpráv v bezpečí. V tuto chvíli nebyly hlášeny žádné dopady na životní prostředí,“ dodala.

Ve středu večer pak došlo k zásahu dvou tankerů s palivem v iráckých vodách, Bagdád je připisuje íránským plavidlům naloženým výbušninami. Tankery po úderu začaly hořet. Irák následně začal s evakuací 25 členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.

Čtvrteční údery v západním Iráku v provincii Anbár zasáhly vojenskou základnu šíitských oddílů sdružených pod takzvanými Lidovými mobilizačními silami (PMF) a zabily dvacet bojovníků, desítky dalších byly zraněny. „Základna byla zničena a terčem útoků byly i záchranné týmy, které dorazily na místo,“ uvedl podle agentury AFP jeden z bezpečnostních představitelů a dodal, že počet obětí může ještě narůst.

Podle iráckého serveru, který se odvolává na bezpečnostní zdroj, se nálety zaměřily na nejméně tři oblasti. K útoku se dle lokálních médií zatím nikdo nepřihlásil. Ve středu podobný úder zasáhl velitelství PMF v iráckém Kirkúku, kde si vyžádal jednoho mrtvého a nejméně sedm zraněných.

Dronem poškozená budova v Dubaji (12. března 2026)
Zdroj: Reuters/Stringer

Pod palbou: Od letiště a výškové budovy až k základně Italů

Útokům dronů čelilo během čtvrtka mezinárodní letiště v Kuvajtu. „Úřad pro civilní letectví uvádí, že mezinárodní letiště Kuvajt se stalo terčem několika dronů, což způsobilo škody na majetku,“ zmínily dopoledne úřady. Útok si nevyžádal oběti.

Bezpilotní letoun v noci na čtvrtek zasáhl dubajskou luxusní čtvrť Dubai Creek Harbor. Útok se obešel bez obětí. Úřady ohlásily poničenou fasádu budovy, kterou poškodily trosky jednoho zničeného dronu.

Hasiči v ománském přístavu Salála zase bojovali s požárem v nádržích na skladování paliva, kam několik dní mířily útoky. Bahrajn po ataku na ropné nádrže připisovaném podle AFP Teheránu vyzval obyvatele, aby zůstali doma.

Saúdské ministerstvo obrany dle AFP uvedlo, že sestřelilo dron přibližující se k rijádské čtvrti se zahraničními ambasádami. Jeden bezpilotní letoun byl také zničen na východě země, když směřoval k ropnému poli Šajbah v oblasti Rub al-Chálí, které bylo v posledních dnech cílem útoků několikrát. Mluvčí ministerstva zároveň informoval o dalších osmnácti dronech na východě země.

Ve čtvrtek ráno italské ministerstvo obrany oznámilo, že základna italských vojáků v Iráku čelila útoku. „Mezi italským personálem nejsou žádní mrtví ani zranění,“ upřesnil ministr obrany Guido Crosetto. Úřad ale korigoval původní informaci, že na základnu dopadla raketa. Později se ukázalo, že se jednalo o dron. Dle Crosetta není jisté, odkud přiletěl, ale s největší pravděpodobností ho vyslala některá z iráckých proíránských milic.

AFP později informovala, že Itálie stáhne veškerý svůj personál z vojenské základny v Irbílu v iráckém Kurdistánu. Podle ministra obrany Crosetta se jedná o dočasný krok, který byl plánován již před středečním útokem. Italská vojenská mise čítala 141 vojáků, přičemž podle ministra obrany bylo ze základny staženo již 102 z nich, píše Reuters. Italští vojáci působí v Iráku v rámci mezinárodní mise na podporu irácké armády v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.

USA a Izrael zaútočily na Írán 28. února s deklarovaným cílem zamezit Teheránu získat jadernou zbraň a omezit jeho vojenské kapacity, od té doby ve vlnách vzdušných útoků pokračují. Teherán v odvetě udeřil na americké a izraelské cíle i na civilní objekty v zemích Perského zálivu.

Íránská lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech v úterý uvedla, že počet obětí izraelsko-amerických útoků v Íránu je 1787, včetně nejméně dvou set dětí. Většina mrtvých jsou civilisté. V Izraeli dosud při íránských útocích zahynulo jedenáct civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...